Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
ráda bych požádala o radu při volbě koťátek. V první řadě zvažujeme, zda si pořídit dvě nebo tři.
Žijeme v klasickém panelákovém bytě 3 1 v Praze. Jsme zatím 3členná rodina-my dva s manželem a náš 8miletý synek, který by si velmi přál 3 koťátka za každého člena rodiny. I my bychom byli rádi, ale myslíme na to, zda by kočičky, které budou žít pravděpodobně převážně v bytě, pak měly dost místa, aby se tu mohly "rozprostřít" zda v těch 3 už by jim nebylo těsno. Dvě bychom rádi určitě, aby měli jeden ve druhém parťáka
a nebylo jim smutno v těch částech dne, kdy s nimi nemůžeme být.
Moje druhá otázka směřuje k tomu, zda je lepší si pořídit takové parťáky z jedné domácnosti, kdy už se znají a mají k sobě vztah a nebo je lepší přivést k sobě koťátka z různých domovů, která budou tak společně začínat nový život a nebo zda to nehraje roli?
My jsme teď v situaci, že máme už domluveného jednoho kocourka, který se nám nesmírně líbí a uvažujeme o tom, že bychom si k němu ještě pořídili další mladší koťátko či dvě z jeho domácnosti (z kotátek jeho babičky). I když nejsou sourozenci, spal s mladšími koťátky a jejich maminkou také v košíku a prý jsou si blízcí.
Přemýšlíme teď zda si tedy počkat na mladšího kamaráda ze "společného" košíku nebo zda se kocourkovi poohlédnout po stejně starém parťákovi odjinud.
Hraje tu také roli to, že původní chovatelé si možná nebudou moci našeho staršího kocourka nechat déle než dorostou i koťata mladší, možná bude nutné, abychom si toho staršího přebrali dříve. V takovém případě se bojíme toho, že by se přerušilo jejich "sourozenecké" pouto a koťátka by si pak byla cizí a je otázka jak by se pak sžívala.
Uvědomuji si, že na tyto otázky neexistuje jednoznačná odpověď, že záleží na konkrétních kočičkách, jejich lidech a situacích, ale přece jen bych ráda požádala o radu, pokud existují nějaká obecná doporučení nebo máte nějakou osobní zkušenost nebo názor.
Budu vděčná za jakýkoliv podnět
Předem děkuji
Prosím neberte to v zlom ani nič také, ale zaobstarať si do panelákového bytu rovno 3 mačky bez predošlých skúseností len preto, lebo vaše dieťa chce 3 mačky, jednu pre každého člena rodiny, je trochu úsmevné Vy ste rodičia, musíte na tieto otázky s dlhoročnými následkami nazerať realisticky a so zdravým sedliackym rozumom. Ktorý vraví, že jedna mačka je do panelákového bytu s tromi osobami (zatiaľ
) až-až.
Po letitých zkušenostech:
1 - ta se jen mazlí - takže jednu když jste doma s ní
2 - když jsou v rodinném domě se zahradou... - perou se a dělají bordel, ale je s nimi sranda. Doma NE! - tam zničí nábytek
3 - tři je blbé číslo i pro rodinný dům - jak jsou tři, chce to spíš nějakou chalupu nebo dílnu, ale spíš jen na žrádlo a přespání...
Za mne jen 2 a pokud možno sourozence,2 si lepe hraji,ta 3 je je takovy rušivy element,moje 2 micky 6a 4,dostaly nechteneho kamoše-kocourka,než bych z nej udelala bezdomače,tak jsme si ho nechaly,je mu ted 8mesicu a pořad je zlobi.Chce si hrat a oni na nej nekdy nemaji naladu,tak mu jednu majznou .
Leni, to je těžké radit, ale napíši svou zkušenost. Pořídila jsem nejprve jednoho kocourka, krásného modrého peršánka. Byl zlatíčko největší, hodný, ne úplně mazlivý, ale pořád u mě, prostě parťák největší. Po roce, v dobré víře nadělit mu kamaráda, jsem koupila dalšího peršana, černého se žlutýma očima, nádherného. A pak jsem několik měsíců brečela, protože co nastalo, s tím jsem vůbec nepočítala. Šedý toho nového vůbec nepřijal. Neútočil, na to je moc hodný, ale prostě utíkal. Před ním, přede mnou. Ode mě to bral jako naprostou zradu. Od té chvíle se nenechal pohladit, pochovat. To malé černé klubíčko za ním běhalo, chtělo si hrát - a pak už chudáček jen smutně mňoukal a mňoukal. Teď už spolu žijí šest let. A stále se "nemusí". Ten černý navíc strašně žárlí a podle toho se chová. Asi jsem si bohužel vybrala kočky, které by nejraději byly v domácnosti ty jediné a měly svou paničku jen pro sebe. Ale jelikož se ani jedné nedokážu vzdát, nějak to spolu zvládáme. Takže za mě, pokud je to možné, je asi lepší pořídit sourozence. Ale určitě je to hodně individuální, u mě je možná problém i to, že jsou to "šlechtěnci", navíc jeden je kastrovaný a druhý ne (paradoxně ten nekastrovaný je mírnější a mnohem větší mazel). Obyčejné kočky to možná tak neřeší . Jinak myslím že dvě do malého bytu opravdu stačí. Nejde jen o to, aby se měly kde proběhnout, to samozřejmě mít budou. Ale to máš - aspoň 3 pelechy, 1 velké nebo 2 malá škrabadla, aspoň 2 záchody, 3 kočky už taky něco sežerou... o nákladech na veterináře ani nemluvím.
Já se tedy ale musím přiznat, že taky koketuji s myšlenkou, pořídit další přírůstek. Myslela jsem dvě koťátka-kočičky. Třeba by tady tu samčí a žárlivou atmosféru trochu rozptýlily a navíc by sem vnesly novou energii. Místa mám dost (baráček i malý dvorek), vybavení taky, finančně bych to taky zvládla. Ale zkusila bych to jen pod podmínkou, že by přinejhorším bylo možné je vrátit, kdyby ty mezikočičí vztahy nefungovaly.
Ale co se mi do toho ještě přihodilo: narazila jsem na inzerát, kde útulek přímo v našem městě nabízí kocourka, kterému umřel majitel a navíc ho objevili až po pár dnech, kdy nejedl, nepil, v bytě s mrtvým páníčkem... Kocourek je prý v zoufalém psychickém stavu, celé dny jen leží přitisknutý ke zdi, apatický, jí a pije jen v noci, když ho nikdo nevidí, odmítá hračky, pamlsky, všechno. Musím se k tomu inzerátu pořád vracet, je mi toho kocoura tak neskutečně líto, pateticky vyjádřeno - úplně mi to trhá srdce. Říkám si, jestli bych neměla alespoň zkusit mu pomoct. Když sama vím, jak "chutná" deprese. Třeba to nebyla náhoda, že jsem ten inzerát objevila. Třeba bych mohla být aspoň někomu užitečná, když už můj samotný život stojí za starou bačkoru. Jaký na to máte názor vy?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.