Pes na vodítku se vzdává silnějšímu. Co dál?

Zdravím. Příchozí pes ze zvědavosti přišel zjistit, co jste zač. Tady jste rozhodně nebyla navíc. To vy jste rozhodla, co se bude dít. Mohla jste vystoupit před svého psa a toho 2. hystericky odhánět => projev nepřátelství (navždy), nebo příchozímu vykročit vstříc a vlídným přátelským tónem ho vítat, pak by ten váš vrtěl ocáskem, sklopil uši, skláněl hlavu a nastavil hormony k očuchání (a nemusel by přímo vystavením břicha demonstrovat totální podřízenost), nebo se zachovat tak, jak jste to udělala (i když instinktivně, bez úmyslu). Vy jste projevila důvěru a nabídla, coby šéf vaší 2členné smečky, přátelství (ne podřízenost) tím, že jste ho vpustila do vaší komfortní zóny. On nabídku přijal a vstoupil. Oba 2 psi jsou evidentně velmi dobře vychovaní, socializovaní a dovedou tedy přirozeně po psím komunikovat. Ten váš se zachoval dle vašeho rozhodnutí a okamžitě se se vší psí slušností podřídil většímu a fyzicky i psychicky silnějšímu (pustil ho v hierarchii před sebe, hned za vás). Ten ocenil jeho gesto, ale po pár krocích si ještě ověřil, že přátelství platí, že to nebyl z vaší strany jen úskok, a od této chvíle oba psi berou toho 2. + jeho člověka za spřátelenou smečku. Budou si vzájemně nechávat, ale i vyhledávat pachové pozdravy. Vsadím se, že kdyby vaši smečku někdo napadl a tento pes byl poblíž, přijde vám okamžitě na pomoc. Ida

Zdravím ještě jednou. @bimbam, ale ti psi nevěděli, že vy jste toho příchozího necítila a neslyšela na míle daleko, že jste neslyšela, jak se v určité vzdálenosti pozastavil, jak se mu zrychlil dech, jak mu začalo rychleji tlouct srdce při vstupu do vaší zóny 2 členů smečky, zatímco on byl sám. Naopak oba cítili a slyšeli váš naprostý klid a nadřazenou jistotu, viděli, jak jste nechtěla pohledem do očí děsit příchozího, jak jste odvrácením zraku (do kabelky ) vyzvala zvědavce vstoupit mezi vás. Pes umí přemýšlet jenom jako pes. A to je naše štěstí. Ida

Re 11:55 @bimbam, vy jste byla na místě, celou akci jste umožnila a v očích psů řídila, tedy i ukončila (odchodem). Kdyby tam nebyl nikdo z lidí, jen ti 2 psi (navolno) a nebylo by na ně voláno, nejspíš by ten velký celkem brzy mírně povolil v soustředěnosti "přibití 2. k zemi pohledem ", toho by váš využil a zkusil napětí zmírnit zakňučením a vylákáním ke hře. Asi by si spolu pohráli, trochu se pohonili a jako kámoši se rozešli. Jinak, pokud přichází cizí pes sám, bez pána, je nejlepší preventivně svého pustit navolno. Oba se stejně zachovají podle člověka. Ale když to člověk nezvládne, ten náš navolno může utéct či se lépe bránit, než když je na špagátě. Ida

Dobrý den, myslím si, že Váš pejsek dával takto najevo, že není nepřítel, nechce konflikt a je kamarád. A zafungovalo to, což je lepší, než rvačka. Já bych pejska pochválil (pokud není vychováván jako "trhač"). Zdravím!

Já si myslím, že máte hodně chytrého psa. Neviděl pána s cizím psem, který by ho odvolal. Odhadl síly a rozhodnul se pro ústup. Na vodítku to nešlo, tak se vzdal, plácnul sebou na záda. Žádné rvačky, žádný křik. Druhý pes přesně věděl, co se děje a že je vítěz a nepotřeboval být agresívní. Je to vyrovnaný pes, který nemusí nikomu nic dokazovat, ví svoje. Na bonitaci se taková povaha hodnotila jako výborná, za 5. Sen každého pejskaře.

Až příště potkáte psa, o kterém moc toho nevíte, tichým hlasem řekněte: Ahooooj. Kam jdeš? Ty jsi sám? Vlastně cokoliv a dívelte se mu na ocas. Když váhavě zavrtí, máte vyhráno. A pak trošku ostřeji, ale bez křiku: Kde máš pána?! Běž za ním! Mazej domů. Odzkoušeno několikrát, funguje to.

A co chcete poradit? Váš pes se zachoval přesně tak, jak mu to přikazoval vrozený instinkt. Prostě usoudil, že je ten slabší a dal to najevo. S tím nic nenaděláte. Vrozená, tisíce let stará psí pravidla nezměníte. Jediné, co můžete dělat je, se tomu druhému psovi příště vyhnout, nebo ty dva nechat, ať si to mezi sebou vyřeší.