Nejste přihlášen/a.
72mona, babkazov, Deto, Ra252 - já už tu jednou psal, nedávejte tu fotky těch psů. Já je potom chci. Teď koukám po korgim... Zakopává o pampelišky...
A Petrsetek mě dorazil. Leon - Berger... Jsem ve znamení lva, takže myslím, že bych tomu leonbergerovi slušel, ne?
Taky se mi z malých plemen líbi korgi a francouzsky buldoček.Z velkých švýcarský ovčák,nebo nemecký ovčák černej barvy.
Společenská plemena, malá a chlupatá. A když nelínají tak je to super.
A možná bych hodně přemýšlela na korgim.
Kdysi jsem měl NO,který to dotáhl na 52kg, nebyl tlustý! Tehdy jsem prohlásil, že menšího psa nechci. Na základě této logiky teď mám fenku NO, lítá mezi 38 - 42 kily. V žádném případě ne slídiče, toho bych neuvenčil. Proto mám fenku NKO. Malou chlupatou potvoru nechci! Proto se ke mně nastěhoval sheltie. A neexistuje,aby se v mém okolí vyskytl krysařík, to není pes! Proto mám Vojtíška. Z toho plyne - asi nejsem muž pevných zásad a "nikdy neříkej nikdy".
Líbí se mi velká plemena. Hlavně taková hodně "psí", což jsou zpravidla různí ovčáci. Ale měli jsme doma vždy něco kolem 10 kg. Většinou to byl pes (vořech) v nouzi a nevybíralo se podle vzhledu, ale podle momentální potřeby ujmout se potřebného tvora.
Teď mám doma černého vlka. Sice miniaturního, ale stavbou těla určitě. Když mi ho před pár lety útulková paní přivezla, okamžitě se mi vybavila četba z dětství. Hvízdavý Dan a jeho zvířata.
Zdravím. Já miluju všechny psovité šelmy jako takové. Ale imponují mi špicové, nejvíc Akity, ty mě pohltily úplně. Nedám ale dopustit ani na ty trpasličí špičíčky. Láskou vzdálenou miluju Afrického divokého psa. Je to povahou ten nejsociálnější, nejrodinnější, nejjemnější a nejveselejší tvor na světě. Moc obdivuju i vlky. Jejich elegantní pohyb, vizáž, pohled, impozantní velikost, chytrost až lstivost. Taky mě fascinuje Divoký pes dingo. Už jako hodně malá holka, když jsme jeli do ZOO, spěchala jsem k vlkům a dingům. Sice jsem se jich hrozně bála, ale před jejich klecemi jsem šťastná seděla na lavičce až do zavíračky. A ostatní zvířata jsem nestihla. Naopak nemusím psy molosovité. Silně mi vadí jejich slintání; dokáží mít dlouhé husté "opratě" omotané kolem hlavy. To se mi věru ekluje. Když jdu do města, v sukni a s podpatky (samozřejmě + pes), děsí mě představa sukně přilepené "opratěmi" k noze. Ida
Před 20 lety jsem si naplánovala na důchod, že si pořídím šiperku.
Nyní v důchodu mám jenom kočičku a na šiperku už můžu jenom vzpomínat. Chtěla jsem ji na agility, ale už bych to nedala.
Také rozum zvítězil, co kdybych odešla někam tam nahoru, co s pejskem potom?
Jinak jsme měli vždycky jezevčíky, zrzavé dlouhosrsté potvůrky.
Pro jejich ksichtíky a provinilé oči jsou nezapomenutelní.
Mám ráda všechny psy a moc. Nevadil by mi žádný, pokud bych mohla vybírat, tak raději většího. Ten corgi je ale nádherný. Pohladím klidně i naháčka po nahatých zádech.
Moc se mi líbí rhodéský ritchgeback, ten, co má na zádech obrácenou srst - "ritch." V sousedním městysi mají jedni lidé velikého a krásného. Jak je potkám na procházce, musím si Akima pohladit. Je veliký dobrák, kdo ho ale nezná, nepředpokládal by to. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.