Pes vhodný do bytu k dětem

Zdravím. Nepotěším vás. To jediné, bez čeho se pes, který nemá být na obtíž ale pro radost, neobejde, je čas; a to maximum času. Na výchovu (ne na výcvik), na hry (ne jen vyvenčení pro vyprázdnění se), na pravidelnou péči. Stále je mezi lidmi názor, že se psi dělí na ty vhodné do bytu a na ty na ven. Není to tak. Pes patří k člověku. K tomu je po dlouhá desetiletí šlechtěn. Tedy platí, že pes má žít po boku svého člověka. Je-li člověk právě doma, být s ním doma, jde-li ven, jít s ním ven. Jde-li spát, jít s ním do ložnice na svůj pelíšek spát. Je-li člověk hodně aktivní, zvolí psa "pracovního", chce-li psa jako mazlíčka, vybere mezi plemeny společenskými. (Nejlépe se podívat do encyklopedie psů s krátkým popisem vlastností jednotlivých plemen). Další mýtus je to, že pes potřebuje zahradu, zvlášť velký pes. Ne, nepotřebuje => potřebuje být tam, kde je jeho člověk (jeho lidi), klidně na 10m². Kdysi jsme uvažovali nad tím, komu dát plánovaná štěňata. A zvolili jsme lidi z paneláku. Protože se stává skoro pravidlem, že se pejsek za rok omrzí, tak se vyhání na zahradu a hotovo. A tam je sám a velmi nešťastný. Zahání své "odstrčení = vyloučení ze smečky", jak umí – štěkáním, vytím, utíkáním, hrabáním, devastováním, zkrátka obtěžuje, a to celé okolí. Žije-li v paneláku, je blíž svému člověku, a ten si ho přeci jen všimne a musí s ním chodit ven. Co se dětí týká. Není psa nevhodného k dětem. Je jen nutné počítat s tím, že dítě je pro psa mládě, které je nutno vychovávat, aby nemohlo přijít k úhoně (z pohledu psa) = aby ho nikdo nenapadl nebo nesežral. Štěňátko je kamarád, ale jak přijde do puberty a dospělosti, změní se ve vychovatele. Vrčením, kousnutím a dalšími signály vede dítě k tomu, aby se nepřibližovalo ke krmícímu se jedinci, aby nebralo nikomu hračku (klacík na louce označkované dominantním psem), aby neodbíhalo daleko od domova..., za to všechno ve světě psů hrozí napadení někým cizím až smrt (tuto informaci si psi nesou v genech). Takže je nutné dítě naučit, jak se chovat vedle psa, jak si s ním hrát, jak s ním komunikovat, jak s ním zacházet, a hlavně => jak porozumět všem jeho signálům. A taky počítat s tím, že pes se "mláděti" nikdy nepodřídí, pokud má jiný názor, než ono. Taky je důležité, zda koupit pejska, nebo fenečku. Psi jsou bojovnější, srdnatější, útočnější, hlučnější, svéhlavější, hravější... a značkují (očurávají hlavně do výšky). A velmi reagují na háravé fenky v okolí. Fenky jsou milejší, přítulnější, poslušnější, jemnější, klidnější, rozvážnější, důraznější... a čurají jako všechny holky. A hárají => podle velikosti a plemene, 1x nebo 2x ročně. A na závěr - pes je ten nejúžasnější tvor na světě. Ida

@inzinyrka Ida

V panelákovém bytě jsem měla 3 psi, mini jezevčík, krátkosrstý jezevčík standart, šeltie, nemyslím si, že by trpěli jako na vesnici psi na dvoře co nikdy do bytu nesmí a do postele už vůbec ne. Pes není hračka pro dítě, je to zodpovědnost pro dospělého. Naše holky mají čivavu, bez PP, vnučka 10let s ním chodí na cvičák, pejsek má zk. agility, je natěšený a cvičit chce, miluje lidi a všechny psy v okolí. Chyba pro vás jsou schody, ty nejsou vhodné pro žádné plemeno. Čivava je navíc v bytě trochu uštěkaná, ten náš hlásí štěkotem každý pohyb na patře, návštěvu hlasitě vítá. Pes je takový jak si ho vychováte, kamarádka má pitbula ovšem toto je kamarád, mazel, postelový pes, maximálně vám olíže obličej a štěkat jsem ho nikdy neslyšela. Dítěti plyšáka, pes je úvazek na 10 a víc let, něco stojí, chce čas na procházky, není to hračka pro dítě ale závazek pro dospělého.

Prvního pejska jsem dostala k 10. narozeninám. Foxteriéra. Rozhodně jsem ho neměla "na hraní". Sice jsem s ním (téměř) denně chodila do přírody a různé psí hry jako házení klacíků a podobné mu dopřávala, ale veškerou ostatní péči zajišťovala rodina. Byli jsme rodina třígenerační s velikou zahradou. Pes tam sice neběhal kolečka, aby měl pohyb, ale s někým, kdo na zahradě pracoval, si užil své proháněním vrabčáků, kontrolou zajímavého dění za plotem atd. Pes nebyl nikdy sám doma. Považuji si toho, že jsem mohla s pejskem vyrůstat, byl to můj parťák, byl to on, kdo se první dozvídal o mých dětských radostech i trápeních. Myslím, že jsme tehdy jako rodina připravili pro psa dobré prostředí, že s námi všemi prožil dlouhý a šťastný život. Proto si myslím, že 7 let dítěte, malý dvorek a zaměstnaní rodiče nejsou z hlediska psa to nejlepší. Velmi často myslíme na sebe, méně na to zvíře. Ještě nějaký čas počkejte. Mám vnoučata a vím, že v 7 letech ještě nejsou na soustavnější péči o psa "zralá". Cit by byl, ale úkoly, kroužky, kamarádi, výlety, nemoci... tomu zatím dost brání.

Jaké plemeno? To je jednoduché. Plemena se dělí do kategorií a vy hledejte z kategorie Společenská plemena, případně pak ze špiců. Každé plemeno bylo vyšlechtěno k nějakému účelu a to se pak zásadně projevuje v jeho povaze. Rozhodně nehledejte plemena (i jak vám radí někteří) jako jsou teriéři a jiná lovecká plemena, jezevčíci, honiči. Bohužel, na toto se velmi zapomíná, vybírají se plemena jen podle vzhledu - jé ten je pěkně barevný, jé ten má pěkné uši, jé ten je roztomiloučký apod.

Tady máte malé psy vhodní k dětem a do bytu. Jezevčíka určitě okamžitě vyřadit, ten jako štěně a ke stáru nemá chodit do schodů.

Nezapomeňte, že 7 leté dítě se nebude denodenně starat o pejska, ale všechna péče bude na rodičích. /Vy, nebo sestra/ Pokud máte malou zahrádku a nebudete chodit se psem vícekrát venčit, tak budete mít počůraný, zabobkovaný trávník a rostliny. Ty mohou zahynout, nehledě v létě na hygienu. Než si tam roztáhnete deku, tak musíte uklidit. Ale čivava je menší než kočka, tak by to venčení nemuselo být problém.

Venčení v lednu, v únoru není moc příjemné, dá se ale zvyknout. Ono to jde, ne že by to nešlo, ale musíte být do psů fanda. A odpoledne a večer opět.

Pes má zuby, ožene se a kousne, když se mu něco znelíbí, smrdí, prdí, blinká, je občas nemocný, pouští chlupy, po návratu z vycházky je potřeba umýt packy.

Totiž většinou tahle péče je na ženě, jde o režim, časem to člověk bere jako normál.

Mohu s klidem říci, že já to jako mladší všechno zvládla, protože jsem psy měla ráda, nyní tedy raději kočičky, jsem už starší.

Zde odkaz - blesk.cz/...

čivava - křehký pejsek, pozor na zlomeniny, nechtěné zasednutí, oni se o sebe bojí a jsou velice rychlí, aby se jim neublížilo, bohužel ta jejich křehkost se odráží na psychice, když budete mít smůlu, vytáhnete si psychicky labilního, uštěkaného společníka, potřebuje teplo, fusak v zimě

buldoček - pozor na nachladnutí a rýmy, dost funí, sípe, chrápe /na něj bych neměla nervy /

j.r. teriér - velice aktivní, v malém bytě a zahrádce nadělá škody, potřebuje pohyb, pohyb, je ale chytrý, a pozor hrabe, je to lovec, na malou zahrádku neeee, mám kamarádku, která z něj byla nešťastná a nakonec ho jenom peskovala a zlobila se na něj, žádná pohoda

Kavalír španěl - na něj musíte být hodný, je urážlivý jako jezevčík, jinak tohoto pejska bych viděla nadějně, pokud není sestra háklivá na úklid a nebude vadit bordýlek ohledně chlupů, má delší srst, tak česat a nebude rád doma sám, on žádný pejsek nechce být v bytě zavřený sám, bojí se, pes má být venku a teprve s příchodem páníčků se bere dovnitř domu, to je můj názor

norforský teriér - neznám osobně, ale píší, že hodně štěká, náročnější na srst, na pohyb, na výchovu

Já bych doporučila ke slečně čivavu, nebo nějakého malého pejska z útulku, ty směsky jsou nejlepší a nejlépe se dají vychovat. Ovšem uvědomit si, že péče a chtění dalšího člena musí vycházet vždycky od rodičů, na nich to všechno, i placení, bude záviset. Zvážit i finanční situaci do budoucna, právěže v dnešní době. Čivava ale není finančně náročná na krmivo, mohla by se naučit i na kočičí wecko. Můžete si ho vzít i do práce pokud podmínky dovolí, a dožívá se až 16 let, je to celkem zdravé plemeno.

Ať sestra zváží, jestli by se nedal pejsek pořídit k babičcce a dědovi, kteří už jsou v důchodu. Pokud bude děcko ve škole a rodiče v práci, tak pes 8-10 hodin sám doma je týrání, nevím samozřejmě, jak to mají pracovně zařízené a jestli nebude mít pejsek boudu na tom malém dvorku.

Do bytu žádný pes není vhodný. To by jsi měl vědět. jen tam trpí.

do paneláku se hodí PLYŠOVÝ PES

každý jiný pes v malém bytě trpí, protože nemá dostatek pohybu a dostatek podnětů k tomu aby časem neotupěl

chov zvířat je pro vyvíjející se děti prospěšný, protože jsou pak citlivější , doporučuji 2 džungarské křečíky, velkou klec s kolotočem a dlouhou prolézačkou

Odchovala jsem několik psů, ale můj poslední ruský barevný boloňáček je ten nejhodnější pes, jakého jsem kdy měla, nechá si od dětí líbit všechno, podotýkám, že já žádné děti nemám, nezná je,a le vidím to když se k němu rozběhnout děti na ulcii, v domě., prostě nikdy se neožene, vše si nechá líbit.

O rasách už tu bylo napsáno dost, jen přidám, že je dobré vybírat z hnízdečka klidnější štěňátko, dá se to poznat. Ze své vlastní i zprostředkované zkušenosti vím, že skoro každý, i velký, pes, pokud dostane dostatek prostoru na vybití energie, po zbytek dne klidně dokáže ležet a spát i v malém bytě. Jistě podle temperamentu psa, někteří ale musí běhat spoustu hodin a to denně. Pejsek, aby byl spokojený (a sním jeho pánové), by měl dostat nějakou výchovu. Mám velké pochybnosti, zda ho dokáže vycvičit sedmileté dítě. Pak to bude na jeho rodičích, pokud se nedokážou každý den správně věnovat psovi, ať na něj raději zapomenou. Nebo pak pořídit, pokud se vůbec dá koupit, už hotového psa.