Pořízení psa bez porady s rodinou

Klidně mi ho dejte. Když zuříte a jste nepříčetná, to není dobré zázemí pro citlivé štěňátko. Raději bych psíka sice zjara, aby se oteplovalo a on měl dost času naučit se čistotě. Ale i tak, bude mu rozhodně lépe, než u Vás. Jaká je to rasa? A - není z nějaké množírny?

Mám raději větší psíky, dnes jsem si pohladila 4 měsíční holčičku ritgebacka, to bylo zvířátko, jako malované a později 2 letého páleného německého ovčáčka. Psi - to je radost. A Váš pán má velkou pravdu - když někoho opustí pejsek, je velice smutno a prázdno. Zažila jsem a vzpomínám na ně dodnes. V důchodu už jsem. Jaga.

Dobrý den. Manžel za Vašimi zády psa pořídil, Vy byste ho chtěla za jeho zády prodat.. Měli byste si sednout a zkusit se dohodnout na nějakém kompromisu. Aby jste byli spokojeni oba dva a hlavně psík, když už je ve vaší rodině. Nedávno se zde toto řešilo, ale Váš manžel stejně štěně pořídil. Takže si s tím musíte poradit jen vy dva. Chápu Vás i manžela, ale neměl by na váš nesoulad v tomto doplatit ten psík. On za nic z toho nemůže. Neberte nového psíka jako náhradu za toho minulého. Zkuste ho vnímat jako novou radost do života a starost o něj si rozdělte. Manžel ať se jen nemazlí, ale také stará a vychovává. Vy sice nyní zuříte a jste naštvaná, ale věřím, že jste citlivá ženská a psíka budete milovat. Jen to potřebujete překousnout a vstřebat. Neukvapte se! V krajním případě - pokud o psa přece jen nestojíte a nechcete ho mít doma, řekněte to manželovi narovinu a psa dejte (prodejte) společně hodnému a spolehlivému člověku, aby měl psík hezké zázemí a byl opravdu chtěný svým majitelem.

Píšete, že je to štěně s PP, tak pokud o něj nemáte zájem, pokuste se ho vrátit chovateli. Většina slušných chovatelů má i ve smlouvě uvedeno, že psa nesmíte prodat jiné osobě. Případně mají předkupní právo na svůj odchov.

Já bych se k tomu všemu postavila tak, že psa koupil manžel, je jeho, tak ať se stará, venčí, kupuje a dává žrádlo, koupe, chodí na veterinu. Tak jako by si bez Vašeho vědomí koupil motorku, taky byste se mu o ni nezačala starat, že? Nemusíte se přitom vztekat, nadávat, vyčítat nebo bručet, prostě mu věcně bez výčitek sdělte, takhle to bude, když rozhodl bez Vás. Psa akceptujte, ale nemusíte kolem něj hnout prstem.

Znám spoustu ženských, co si pořídily mraky zvířat bez vědomí manžela a myslím si, že podobný postoj ti manželé zaujali a podařilo se jim tak zachovat jak manželství, tak pohodu zvířete.

Zuříte zbytečně. Když manžel bez domluvy donesl pejska, tak mu pěkně, stručně sdělte, ať se tedy stará. Že event.

na mazlení ho budete mít pouze Vy.Snad to věděl předem, že nechcete mazlíka až na důchod. Jinak, že pejska prodáte, když je o rasu zájem.

Jsou možná mezi Vámi asi trochu divné vztahy, to si musíte vyřešit sami. Pejsek je radost, ale závazek i starost na delší dobu, to není plyšák.

Bude určitě zle, když mu ho za zády prodáte. Budete se hádat a vztahu to neprospěje. Bylo mu bez psa asi hodně smutně, ale měl strach vám to říci, že ho koupí a mylně si myslel, že až ho uvidíte, tak budete nadšená. I když ho pořídil bez vás, tak by teď bylo lepší se dohodnout společně, jestli psa dát pryč a nebo si ho nechat a starost o něj si rozdělit. Ale když ho vy nechcete, tak to asi dopadne tak, že budete nakonec bez psa.