Pes mamce do bytu - jaké plemeno

Při vaší představě o psech žádného nebo plyšáka.

Panebože,jen ne borderku-to je PRACOVNI plemeno,ten potřebuje denne pohyb,ta je schopna nabehat par km.Trpela by moc.Z utulku nejakeho maleho vořiška,bude vdečny.

Měla jsem v bytě jezevčíka a šeltii (je to mini kolie) náš byl dlouhosrstý blůmerle barva, chlupů docela dost, stálé česání ale byl to úžasný pes, poslušný, štěkal vyjimečně, pokud bych si pořizovala psa, já bych neváhala a opět sáhla po šeltii. Dcera má v bytě čivavu, je perfektně vychovaná, aportuje, chodí po lávce a prolézá pytlem, kamarádí s každým člověkem i psem, neštěká jako šílený ale sežere co najde. Za mě to není pes, jelikož jejich morčata jsou větší ale zase nezabere v bytě místo. Borderka je poměrně velká a chce se učit a být venku, výstavní a nevýstavní je jedno, záleží na vaši výchově psa. Že bude lehat na gauči o tom nepochybuji, všichni naši psi spali v posteli. Na psa musíte mít čas a vychovat si ho, kamarádka má pitbulteriéra a říká mu, že je bojové vemeno (to v není překlep), většího mazla jsem nepotkala, spí s kocourem a morčetem.

Maminka nemůže být až tak snad ,,pohodlná?,, nebo neznalá, aby se nepoohlídla sama po nějakém pejskovi, který by ji chytl u srdce. Jak píší nade mnou - border kolie v žádném případě do bytu! Maminka a´t si najde ve psím útulku vhodného pejska, podle povahy, podle vzrůstu, borderka nepatří mezi menší plemena. Člověk má mít takového psa, kterého unese na veterině na vyšetřovací stůl. Tito psi mohou mít až 22 kg /samozřejmě dle pohlaví/.

Nesouhlasím, aby si člověk bral do bytu psa a žil sám, neměl svého partnera, nebyl pojízdný /samozřejmě nevím, jestli má mamka automobil a řidičák/, a je dobré, aby byla, pro případ potřeby, veterina za rohem.

Musíte počítat s problémy při - nemoc člověka a nemožnost vyvenčení a důkladného proběhnutí, nemoc psa a vysoké veterinární poplatky, žádné výlety, žádná dovolená, pokud byste nezaskočili Vy a o psa se postarali a vzali ho k sobě, náklady na krmení budou stoupat , protože vidíte co se děje kvůli ochraně planety /stát se vegetariánem, nechovat zvířata pro maso, i to se odrazí v krmivu pro domácí mazlíky/.

Mamince doporučuji kočičku opět z útulku. Je to to nejlepší.

Mám dvě /ujala jsem se z dobročinnosti, ne že bych po nich toužila/ a je to nákladné na stravu, na veterinární péči, a nemohu ani na dovolenou, nebo někam na víken chatu. Když bych moc chtěla, tak samozřejmě bych si to zařídila.

To jenom, že vím, co radím.

Takže, pokud maminka nemá dvorek u bytu, tak pejska leda nějakého malého, splečenského mopse, francouzského buldočka, ale nenechávat samotného dlouho doma, to určitě ne. Ještě nejlepší by bylo, kdyby měla vedle sebe sousedku a o pejska se dělily spolu s tou kamarádkou. Dvě paní na jednoho pejska, to je velmi dobré řešení pro ty dámy i pro to zvířátko.

Snad jsem pochopila dobře, že maminka bydlí sama v tom bytě.

Napřed si udělajte jasno v kategoriích psů. Že existují plemena pracovní, služební, lovecká a hlavně společenská apod. Rozhodně se pohlížejte po společenských plemenech, která jsou na válení se na gauči dlouhodobě šlechtěná. Jsou klidná, pohodlná, často šlechtěná i na to, že tolik nelínají. cs.wikipedia.org/...

Termínem "výstavní psi", nejspíš myslíte čistokrevná původová zvířata. Ano, pokud vyberete správné plemeno, pak máte jistotu ohledně jeho povahy.

1. Štěkání: Méně štěkají psi než feny. Není pravidlem.

2. Přátelská povaha: Záleží na výchově a péči - pes se opravdu vychovává jako dítě, aby uměl - mj. žít s člověkem.

Pro jistotu ale doporučuji malé plemeno.

2. Čistota: Každé štěně vám okouše co může, než se naučí na kousání svých hraček či starých darovaných pantoflí. Cenu okousaného gauče nerozlišuje, peskování a kárání nepochopí. Stejně tak bude dělat loužičky po kobercích, než se naučí na pravidelnou procházku.

3. Rasu Výstavní pes neznám, asi myslíte na průkaz původu. Tak ten určitě, = záruka (i příplatek).

4. Border kolie je pes akční, původem skotsko-anglický ovčácký pes a tudíž velmi akční, potřebuje běhat, hodně pohybu. Nejvhodnější páníček pro border kolii je velmi akční člověk se spoustou času a trochou zkušeností. Člověk, který ví, co dělá a nechybí mu sebejistota nebo rozhodnost. Je maminka taková? Měla někdy v minulosti psa? Chodíš do blízkého parku běhat?

5. Sám zůstávat pes nesmí (= týrání, štěkot steskem). Tedy v bytě. Běhat po zahradě s plotem může i sám.

6. Doporučuji nejdřív nastudovat psí literaturu, začít třeba Dášeňkou zlatyfond.sme.sk/... a určitě to nechat až po vánocích.

Stejně jak vypadá, by vás měla zajímat povaha zvolené rasy. Např vámi zvolená borderka, to je pastevecký pes, který potřebuje hodně pohybu a hodně činností. Nehledě na to, že pouští celý rok chlupy. Maminka nebude mládnout a toto je poměrně velký pes, kterého musíte zvládat, zvedat do vany atd. Raději se rozhlédněte ve skupině malých, společenských plemen a z této skupiny nechejte maminku vybrat. Má jiný vkus a jiné požadavky než vy. Také pomyslete na to, že mamka fakt mládnout nebude, přijde nemocnice, lázně atd a psa si nekdo bude muset vzít. Volte něco milého, čeho se lidé nebojí. Vlastní zkušenost.

Snažila jsem se najít atlas malých psů, ale nedaří se mi. Patří k nim shih- tzu, skae terier, jork, bišonek, havanský psík, čivava, pinčové, pudlíci, kníračci, naháčci, čeští terieři, jozefčíci, velškorgi, vestíci, bostonci, grifonci, brabantíci, cairn terieři a vůbec, pročtěte a prolistujte sami idnes.cz/... a hlavně, čtěte o jejich povaze. Ta je nesmírně důležitá. Je pravdou, že co si vychováte, to máte, ale přece jen velké dispozice každá rasa má.

Psa do bytu bych Vaší mamince nedoporučovala. Když už opravdu chce psa (má je ráda, rozumí jim), doporučila bych jí malého (dospělého) voříška z útulku. Ne štěně, to je destrukční zařízení

Nechtěla by kočku? Ta je chováním a inteligencí podobná psovi a nemusí se venčit. Potěší majitele podobně jako pes. Celkem dobře snáší samotu, ale taky nesmí být sama pořád.

Dobré zvířátko pro důchodkyni by mohl být ptáček (kanárek, zebřička) alebo křeček syrský. Obě měla moje máma a vyhovovaly jí.

Každého psa si bude muset maminka vychovat, každé štěn něco kouiše, udělá loužičku, štěká, prostě je nutná trpělivost a výchova.

Pěkný den,

já mám fenu bišonka a do bytu je to ideál. Většinu dne prospí,občas si chce hrát s balonkem,tak 10 minut blbnem. A venku taky ráda blbne,ale doma je zlatá. Jako štěně byla ale neřízená střela a chtěla si hrát pořád,nicméně tohle období trvá tak rok a po hárání se fenka zklidní(u pejska nevím,ale předpokládám,že jak dospěje,tak se taky uklidní). Jinak je zlatá a mazlivá. Nepotřebuje extra dlouhé procházky,jen se ráda občas vylítá. Je přítulná a nenáročná,nelíná. Štěká jenom když se něčeho bojí,nebo když je na chodbě velký ruch. Jinak je potichu. S kousáním-jako štěně kousala všechno a všude,teď už nekouše. U štěňat to tak prostě je,že všecko okusují,protože přezubují. Čistotnosti jsem u ní dosáhli zhruba ve věku 6 měsíců. Naučila se chodit ven prakticky hned,ale do těch 6 měsíců jsme museli počítat s občasnými nehodami doma,pozor pejska za to nesmíte trestat!Štěně svěrače plně neovládá,nemůže za to. Ale dá se naučit,aby chodilo čůrat na jedno místo. Nám se to podařilo prakticky hned,chodila čůrat na starý ručník na jedno místo a jinde si nedovolila to udělat.

Takže pokud chcete psíka do bytu,bišonek můžu říct,že je ideál. Pokud ho budete mít opravdu rádi,tak mu nějaké drobné nehody prominete. Zvlášť ve štěněcím věku. Je to společenský pejsek,takže se vám za to odvděčí láskou. Samotě ho musíte učit postupně,ale časem to zvládne!