Nejste přihlášen/a.
Pokud můžu soudit podle své kočky, tak ta většinu času prospí a většinu bdělého stavu stráví péčí o srst . Kromě toho, kočky se umí zabavit hrou s ledasčím. Myslím, že vaši nepřítomnost bude kočka snášet mnohem líp, než třeba pes.
(btw moje kočka je "venkovní", takže o zábavu má postaráno i když jsme všichni mimo domov.)
Buď máte vychovanou kočku, nebo tolerantní sousedy. Cizí kočka nemá co dělat na cizím pozemku. Nesmí tam zanechávat svoje výkaly a k tomu ještě rozhrabávat záhony, aby svůj produkt zahrabala.
Ovšem jsou lidi kteří na práva druhých kašlou a tvrdí, že kočka je venkovní zvíře.
Venkovní a nevenkovní. Eliška je chalupářka, venkovní, v létě se drží doma s námi a když jezdí manžel jednou týdně krmit, je Eliška u souseda. Indí, ragdoll je domácí, celý den prochrápe v posteli a vstává až vrznou dveře. V létě na chalupě je venku s Eliškou i v noci a to mají kočičí dvířka až dovnitř. Klidně si kočku pořiďte, ta naše věčně spí v posteli nebo na kočičím stromě, já jsem doma ale já nejsem páníček, toho letí vítat ke dveřím a sedí mu na klíně u TV.
Já jsem přesvědčen o tom, že zavřít kočku do bytu je totéž, jako zavřít člověka celoživotně do basy. Ano, přežije to, ale co si budeme povídat ...
Kočky v rodině máme odjakživa, vždycky žily ,,navolno´´ - prostě když chtějí, jdou ven, když ne, válí se doma. Ale neumím si představit co by třeba dělal ten náš aktuální zrzavec, kdyby nesměl ven, už takhle vříská, když mu někdo neumožní okamžitý odchod z baráku. Pěkný pořad o tom byl na ZOOM, kdy dali kočkám GPS obojky a pak sledovali, kam až ,,trajdají´´ - běžně měly ,,akční rádius´´ okolo kilometru. To je asi trošku víc, než umožňuje byt, že? Trochu empatie to chce...
V tom případě bychom měli zrušit všechny ZOO, zakázat akvária i chov veškerého ptactva... Takto nelze uvažovat. Kocouři mají velké teritorium kvůli rozmnožování a značkování. Když jim fiknete kulky, tuto potřebu ztratí. Ale nezbaví je to zájmu o okolí. Je to o zvyku a podnětech. Zvyk a podněty lze vytvořit i na menším prostoru. Stačí otevřít "zakázané" dveře a kočka může pátrat naprosto v bezpečí (občas tu někdo střílí kočky a hlavní silnice je tak 50 m od domu). Už jsem se starala o spoustu venkovních koček a pouze jedna jediná měla problém být zavřená v jedné místnosti. Vyžadovala dvě. A žádná z nich nechtěla zpět ven. Protože vše je o podnětech (a zvyku), které jim poskytnete, ne o nachozených kilometrech.M.
No s tím ZOO je to trošku jinak, ne? Těžko byste asi chovala lva, nebo ledního medvěda či mambu navolno, že... Je to o úhlu pohledu.
Podobně jako mnohde na vesnici se bere za běžné mít psa na třímetrovém řetězu - ,,A co je na tom, vždyť je veselej, vrtí ocasem? ´´ Pro mě je to nepřijatelné týrání, pes má celý dvůr k dispozici
Takže ano, není to o ,,nachozených kilometrech´´ - náš kocour se aktuálně taky válí na židli, ráno se válel na svém oblíbeném stanovišti pod výfukem auta. Ale je to o tom, že když chce, jde si cárat bůhví kde, my pak neřešíme poch*ané postele, rozdrápané sedačky a pod. Ony kočky nejsou hloupé, dobře pochopí, že třeba nemají lézt na stůl, nebo na linku, jinak letí z okna do sněhu. Takže si myslím, že tento model, kdy kočky mají možnost jít ven, je docela dobrý jak pro kočky, tak pro majitele.
¨Pro Priklad1 - chápu, že může být problém, když Vám cizí kočka chodí hospodařit na záhonky, u nás je výhodou to, že jediní, kdo má v širokém okolí pár záhonů jsme my, jinak sousedi mají max. trávník. A naši kocouři chodí už tradičně manželce přihnojovat skalku
Kočky to vnímají a nemají to rády. A ač je mnoho lidí chová v bytě, není to ideální, pokud bys moc chtěl, tak raději dvě, sourozence. Pokud je ti doma smutno, pořiď si raději zvíře, které reaguje na tvou osobu, ale vystačí si samo. Třeba akvárium a betu bojovnici, ty jsou celkem chytré a je s nimi i zábava. Nebo křečky, potkany. Morčata ne, ta jsou hodně společenská.
Kočka si najde vždy zábavu a člověka k tomu nepotřebuje (na rozdíl od psa). Takže si ji klidně pořiď, nejlépe od někoho zdarma přebývající koťátko.
Kočka si zábavu opravdu najde sama a hodně prospí. Ale jestli je to většinu jejího života, pak se stané, že z ní bude smutný samotář, který nemá rád dotyky, nerad si hraje a nemazlí se. Prostě se přizpůsobí. Opravdu nemůžete chtít, aby "společenskou" stránku své chlupaté dušičky "nastartovala" se zarachocením klíčů v zámku a stal se z ní hravý tvoreček.
Doplnění dotazu tazatele: Dobrý den,včera jsem tady uvedl diskuzi o tom jak kočky snášejí být doma sami.Jedna paní mě napsala ze to snáší hodně špatně,a tak mě zajímá jak jste to vy dělali když jste si dovezli kočičku domu a museli jste chodit do práce nebo někam jinam? Díky za radyZdroj: poradte.cz/...
Ať kočka či pes, vždy jsem si nechala pár dní volno z práce, abychom se sžili a vytyčili hranice. U kotěte stačil volný víkend (u pejska to chce delší dobu). Během těch dní zjistíte temperament, kritická místa v bytě, oblíbené místo k odpočinku (určitě to nebude ten drahý nový pelíšek), zlozvyky (pokud nějaké jsou) i potřebu kontaktu. Samozřejmě musíte párkrát opustit byt, aby pochopilo, že tam nebudete každou minutu. A pak prostě začnete chodit do práce. U kotěte je potřeba kontaktu a akce obrovská. Potřebuje podněty téměř nepřetržitě, pokud zrovna nespí. A spí sice hodně, ale ne dlouho. Včetně noci. Tak zapomeňte na představu, že se vyspíte. Stoprocentně odpadne hodinu předtím než ulehnete, a začne řádit, sotva zavřete oči. Pokud bude v oddělené místnosti, bude "brečet"a dobývat se ven (za vámi). Takže do práce budete chodit totálně nevyspalý. A z práce se budete vracet napnutý, jaké překvapení vás doma očekává. Ať provede cokoliv, nelze se zlobit. Jen na sebe, že jste něco neuklidil, nezajistil. A když přijdete, hned se mu věnovat (po úklidu). Tedy když nebude zrovna v útlumu. Pokud bude frustrované (třeba z vaší nepřítomnosti), může se vám "mstít"vykonáváním potřeby na místa, která k tomu nejsou vyhrazena. Zhruba kolem jednoho roku se začne kotě zklidňovat. Povalečem se stává mezi druhým a třetím rokem. Pak už to bude nuda (po všem tom kotěcím řádění). Když si pořídíte dospělou kočku, zapomeňte celé to moje dlouhé psaní a skončete u toho: "a pak prostě začnete chodit do práce". M.
Přesně tak.Já když si koupila svou vysněnou kočičku Ocicat,tak když jsem odešla do práce tak mi říkala sousedka,že celý den za dveřmi mňouká.A vždy když jsem přišla z práce,tak ležela přímo za dveřmi a čekala na mě.Bylo mi jí líto,tak jsem jí pořídila kamaráda,malého kocourka.Prvních 14 dní jsem myslela,že toho malého zabije,syčela,prskala...a on si s ní chtěl hrát..Musela jsem si vzít týden dovolené a mít je vždy pár hodin odděleně .Ten malý tak brečel za dveřmi,že jednoho dne jsem dveře otevřela,a kočka se o něj začala starat,myla ho,bylo to nádherný.Pak už za dveřmi nečekalaStále spolu někde spinkaly,hrály si ,no a už jsou spolu 8 let
Vždy je dobré mít 2 kočky.Sama kočka je chudák.
V Plzni je kočičí kavárna. Maličká, pár stolečků a asi sedm / možná víc/ koček. Všechny leží nebo líně přecházejí, ven jsem je neviděla chodit, je to na frekventované ulici. Maximálně se jdou natáhnout a předvést do výlohy. Záchod mají někde v koutě za rohem. Dají se hladit, jsou klidné, zvyklé na tento způsob života. Kdybyste sehnal něco tak flegmatického, jako jsou tyhle kočky, tak snad problémy nebudou. Ještě dodám: I hrníčky a výzdoba na stěnách je s kočičími motivy. Milé a vtipné.
Myšlenka, že se budete celý den s kočinou mazlit není správná. Kočka o to ani nestojí.
Pokud máte dostatečně velký byt a ne jen jednu místnost, tak i jedna kočka může být v bytě spokojená.
Samozřejmě se jí budete muset po práci minimálně půl hodinky věnovat /hračky, péče/, prostě ji unavit.
Nedoporučuji malé kotě, to potřebuje opravdu kontakt a stále si hrát. Zničilo by Vám i nějaké věci. Záclony, koberce, sedačky, strhne ubrus, později zvrací chlupy apod.
Zvolte odrostlejší kočičku, z útulku, podle povahy. Klidnější, oni tam znají povahy koček, co potřebují, která nemusí zrovna chodit ven. Plno útulků to má i v podmínce, chov v bytě, případně chráněný výběh. Tedy zasíťovaný balkón, terasa, či malý výběh na zahrádce.
Věřtem že není nic hezčího, když bojácná kočička získá vaši důvěru a přijde třeba až po 3 nedělích se k Vám na klín natáhnout a začně příst a usínat na klíně.
Nikdy kočku netrestejte, kočky si to pamatují a mohla by se mstít. Já na kočku pohrozím, nebo se zaškaredím a ona to moc dobře ví, že něco provedla. Ale je to naše hra. Co mám kočky, tak už nic neberu tak vážně.
Do bytu doporučuji pouze 1 kočku, se 2 byste měl už moc práce a také to více stojí peněz. Krmení, veterina, kočkolit.
Jinak pokud koupíte vitamínovou trávu pro kočky, tak bude zvracet každá i ta starší, je potřeba dávat pastu na trávení bezoárů.
Zdravím. O kočičkách už máte rad dost. Ale zauvažoval jste třeba o papouškovi, andulce? Je to velmi družný pták, pokud si pořídíte samce a mládě, dá se dobře ochočit, naučit mluvit a sám se naučí imitovat různé zvuky, které kolem sebe slyší. Je s ním sranda. Rád se mazlí, stačí poměrně malá klec, krmit ho je jednoduché. Když si doma trochu zvykne, lze ho nechat létat po pokoji. Na zavolání přiletí na ruku či rameno. Stačí přivázat mu do klece zrcátko a má kamaráda s kterým si hraje, když je sám. Nám žil andulák na velké kytce monsteře, měl tam barevná céčka, zrcátka, chrastítka... a do klece chodil jen jíst a někdy spát. Ida
Zdravím. Mona, to né. Andulák, když není sám, nemluví a není tak kontaktní. Právě andulkám se dává k dispozici zavěšené zrcátko, které andulák považuje za parťáka. Povídá si s ním, rozhoupává ho, ozobává ho, a když má zrcátek víc, hraje si postupně se všemi. Když přijde člověk, věnuje se jemu. Nikdy jsem neviděla žádného anduláka vystresovaného. Fakt že ne. Ida
Bohužel nemohu souhlasit. Samotný adulák bude vystresovaný. Potřebuje celý den společnost. Jsou to společenští ptáci. M.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.