Dobrý den,
potřeboval bych poradit, jak spřátelit dva kocoury. Mám 6letou kočku a 3letého kocoura Mikuláše, se kterými se chci přestěhovat k přítelkyni do domu se zahradou. Přítelkyně má ovšem 13letého kocoura Cadburyho, který je mohutnější než můj Mikuláš. Jednou jsme se s přítelkyní pokusili přivézt Mikuláše do domu, na Cadburyho teritorium. Pro jistotu jsme ho ponechali v přepravce. Cadbury se k ní zvědavě přiblížil a po chvilce zkoumání Mikuláše i přes přepravku napadl. Museli jsme kocoury od sebe oddělit, ale i tak byl Mikuláš v novém prostředí, na teritoriu jiného kocoura, celý den a noc ve stresu - nejedl a choval se nezvykle bázlivě (ač je to velmi zvídavý a živý kocour). Přivézt ke Cadburymu moji kočku jsme se zatím neodvážili. Můžete mi, prosím, poradit, jak tuto situaci vyřešit? Stěhování k přítelkyni je nutné a svých koček se rozhodně nechci zbavovat - obávám se, že jsou na mě tak navyklé, že by dlouho strádaly. Existuje nějaký způsob, jak přimět starého dominantního Cadburyho, aby Mikuláše a Barušku přijal?
2x
Pokud nechceš vyměnit stávající přítelkyni za nějakou přítelkyni s hodnějším kocourem, tak musíš svému kocourovi dopomoci k respektu sám. Nejlépe když bude přítelkyně na zahradě, nemuselo by se jí to líbit, ženy už jsou takové. Tak když bude přítelkyně na zahradě anebo nebude doma, tak pusť svého kocoura z klece a když se bude její kocour chovat ke Tvému nepřátelsky, náležitě ho potrestej, samozřejmě tak aby to na něm nezanechalo viditelné stopy ale dej mu co proto. Její kocour se pak bude Tvého kocoura bát a bude mít k němu respekt, když Tvůj kocour bude mít u Tebe zastání. Když to vícekrát zopakuješ, budou spolu dobří kamarádi, protože se budou respektovat. Ale přítelkyně o tom nesmí mít tucha, protože by hrozilo, že nebudete už tak dobří kamarádi pro změnu zase s přítelkyní.
2x
"Násilně" nelze, záleží jen a jen na obou kocourech. Mám se dvěma kocoury 5leté zkušenosti. Vše začalo přinešením mladšího ročního kocoura domů, kde bylo teritorium staršího 8letého kocoura. Samozřejmě došlo během chvilky k roztržce a museli jsme jejich teritoria oddělit dveřmi. Jelikož byly prosklené, kocouři na sebe viděli a tvrdě se napadali i přes sklo. Rozhodli jsme tedy o kastraci obou kocourů. Ta v podstatě nic nezměnila. Pouze dlouhodobým vývojem jsme dosáhli toho, že jsme mohli odstranit dveře, kocouři víceméně respektovali svá teritoria, přesto na sebe občas útočili. Ovšem už bez rvaček natvrdo, nejspíš zjistili, že rvačka bolí. Nakonec už v letošním roce byli schopni navštívit vzájemně svá teritoria a víceméně nevšímavě kolem sebe trochu chodit. Spřátelit se nikdy nedokázali.
Bohužel jejich další soužití ukončila cca před měsícem smrt staršího kocourka (selhání ledvin ve skoro 14 letech). Dodnes ten mladší svého soka hledá a zjevně jen pomalu chápe, že jeho "tyran" už není.
Už je však rozhodnutoo jeho společnici, kterou bude kočička, v současné době cca 3týdenní. Domů ji přineseme po dovršení 6 týdnů a věříme (já i manželka), že soužití kocourka s kočičkou bude mít jinou úroveň.
1x
Kastrace?
Měla jsem vždy jen kočky "venkovní". A kocouři si hlídaj teritorium.To byl vždycky boj, řev a věčné přeznačkovávání.
1x
Mám 6-ti letého kocoura a 5-letou kočku,žili si pěkně v páru do té doby než jsem našla hluchého bělouše
vždycky jsem chtěla bílou,hluchou kočku,udělat jí hezčí život a náhle se našel,naprosto zbědovaný a nemohla jsem ho nechat na ulici osudu.
Koucoura mám hodného,ale dominantního (i kočku drží v lati) takže nadšený nebyl,hlavně proto,že mladší kocour je poděs.Nemusí se,ale tolerují,občas se poškorpí,ale v poho...protože mám doma spoustu míst,které si mladý mohl přisvojit-pelíšky na skříni,domeček pod stolem,průlezy do skříně,velké škrabadlo na balkoně...kocour mladého občas pohlavkuje,aby se ujistil,kdo je tady pánem,ale tolerují se.
Asi je nezkamarádíte,ale když jim vytvoříte dostatek prostoru,který mají rádi,můžou se tolerovat...no a hlavně dva a více záchodků.
Nakonec jsme se s přítelkyní dohodli, že zkusíme kočky separovat. Můj Mikuláš a Baruška budou mít své teritorium v garážních prostorách s výběhem do zahrady, takže budou moci prolézt otvorem ve dveřích ven do výběhu jako šelmy v zoo. Cadburymu zůstane prostor v domě, na který je zvyklý. Pokud budeme doma, vypustíme kočky ven na zahradu a Cadburyho budeme držet uvnitř za prosklenými dveřmi na terase. Až si kočky zvyknou na nové prostředí, zkusíme je pozvolna sbližovat s domácím Cadburym. Venku není tak útočný jako v prostorách domu. Uvidíme, ale vypadá to, že se kočky trápit nebudou a že dlouhodobá separace - v horším případě - je možná. Díky za komentáře vám všem. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.