Hárající fena na dovolené se psem

Mne žádná konstelace nepřekvapí, zažila jsem křížence: otec briard - matka drsnosrstá jezevčice.

Soused měl fenu německého ovčáka a náš malý huňatý pejsek k ni vlezl do boudy a po čase soused udával huňaté krátkonohé vlčáčky.

Hlavně pro toho psa to bude neskutečné utrpení. Bude ji pořád cítit a nebude s tím moct vůbec nic dělat. Hrozí, že se na vodítku uškrtí.

joudic - Jenže hárací kalhotky neslouží na to, aby zabránily nakrytí, jsou na to, aby fenka všechno nezašpinila. A venku je stejně nemůže mít. Přece do nich nebude vykonávat potřebu.

Všichni litulí psa, že mu příroda a hormony vládnou. Nemyslete si, fenka je naprpsto stejný chudák. Dorka sváděla ježka a jednou havrana. V jejich očích, dokud nepřišla blíže a nezjistila, kdo to je, to byl krásný pes. A neměla ani čas čurat, jak musela hledat psa. A pak šílené falešné březí. Žádná sranda!

Babkazov - dvakrát ročně vídám zblblou háravou fenku. Přes rok si klidně žije se svým majitelem v jednom průmyslovém areálu. Ale když to na ni přijde, běhá ulicemi a po silnicích mezi auty a hledá ženicha. Je to asi nejmenší pejsek, jakého jsem kdy viděla. Větší potkan na špejlovitých nožkách. Když natrefí na mě a mého pejska, jak jdeme z nákupu, mám co dělat, abych vůbec nějak došla domů. Je přitom zajímavé, že ty ženichy usilovně hledá, ale nikdy jsem ji neviděla při samotném aktu ani jako březí. Jen se vždy nastaví, ale ucukne. Asi jí příroda radí, protože normální pes by ji snad propíchl.