Nejste přihlášen/a.
To chce trpělivost. Jestli ji máte teprve dva dny, není čemu se divit. Nechte ji v klidu, nesledujte ji a nesnažte se ji chytit. Postarejte se, aby měla dostatek krmení a vody. Bude klidně trvat až několik týdnů, než se aklimatizuje a zvykne si na nové prostředí. Uvidíte, že nakonec přijde sama. Doma máme 5 let kocourka, který se přijde pomazlit jen když chce on sám a po těch pěti letech se nechá od manželky tak maximálně jednu minutu pochovat a už se dere pryč. Pohlazení, pošimrání a třeba vyčesávání kartáčem miluje. Ale musí stát nebo ležet na zemi, popř. na gauči.
A pamatujte! Kočičku k ničemu, co sama nechce, nedonutíte!
Jako kdybyste mluvila o mé kočce. Přesně takhle reaguje na pohyby (ne rozmáchlé a prudké, ale naprosto obyčejné) a zvuky. Je taková dodnes (i když asi se to pořád trošku zlepšuje), už měla 3 roky. Ale plašandy jsou zase o to více navázané na svého člověka, takže si troufnu říct, že spolu máme skvělý vztah je to jiné než s obyčejnou kočkou, vážně. Když tohle zvířátko přijde a pomazlí se a je uvolněné, tak jste si jeho důvěru plně zasloužili.
Kočku jsem mazlila a tahala, i když se jí zrovna moc nechtělo - musí si na ruku zvyknout a čekáním, až sama přijde, toho fakt nedosáhnete. Moje kočka je sice plachá a bojácná, ale když jí sáhnu na kterékoliv místo na těle, tak se nechá! Což, přiznejme si, spousta koček vůbec nedovolí.
No a když třeba žere, tak ji nechávám zase být, potřebuje se při jídle cítit v klidu a v bezpečí, když jsem ji zkoušela zvykat na drobné zvuky nebo můj pohyb kolem jejího žrádla, tak to mělo za účinek akorát to, že se bála nažrat, moc hltala, a pak z toho zvracela.
Jo a víte, v čem jsou plaché kočky super? Nemotají se Vám pod nohy. Moc se jich bojí na to, aby se Vám tam pletly docela to musím občas ocenit, druhá kočka se mi občas připlete a to by pak člověk buď letěl hlavou proti zdi nebo nakopl zvíře
Děkuji za odpověď. To zní skvěle. Ona si přijde i pohrát s udičkou, ráda nás z dálky pozoruje, s druhou kočkou si hraje jako normální kotě,ale když ji vezmu úplně stuhne . a nějak to přetrpí, ale jakmile jí putím znovu peláší za gauč. Všude a všichni říkají něco jiného, Takže si jí mám normálně brát, hladit, dávat ji z ruky pamlsky? Většinou ji teda musím někde odchytit, protože se jí opravdu nechce :/ .
Vůbec se toho nebojte. S plašankami mám zkušenosti, odchovala jsem taky jednu polodivokou a jaký z ní byl pak mazel. Takže hlaďte, berte do náruče, chovejte, mazlete... ale taky to chce vědět, kdy už ustoupit, kdy už jste za hranou a ta kočka z Vás akorát chytá nerva. Musí to mít hranice, to zase ano no a nečekejte výsledky za pár týdnů. Nejvíc se to pozná až pohlavně dospěje
Mimochodem, známí mají kocoura, ve kterém se (podle mě) trošku zkombinovala nervní povaha, hormony (není kastrovaný) a nedostatek kontaktu s člověkem (mají mantru, že kontakt s kočkou je vhodný jen pokud přijde naprosto sama, nikdy se ani nepokoušejí ho sami hladit), a kocour je dnes při doteku někdy agresivní. Na kontakt s rukou se prostě musí zvykat, učit, kočky nejsou domestikované jako psi, aby si to nechaly líbit samy od sebe. Vím, že se mnou mnoho lidí nebude souhlasit, ale načtené to nemám, mám to prožité s mnoha plašankami.
Tohle je Iqa. Mám ji 15 měsíců, v únoru v mrazech ji přivezli do útulku. Není plachá, zvuků a pohybů se nebojí vůbec, ale zato se první rok vůbec nemazlila. Ale vůbec! Ani nevrněla. Vzít ji do ruky rovnalo se zběsilému úprku, hlazení přetrpěla. Teď? Před pár měsíci si sama přišla pro pomazlení. Od té doby si pro pomazlení sem tam chodí (zvláště, když se mi to vůbec nehodí, je to přece kočka ), zůstane mi na pažích. Hlazení vřele akceptuje, když je v dobré náladě, tak se rozvrní, ale tak přiměřeně
před pár dny mi nastavila i krk na hlazení, no a jednou nebo dvakrát taky hlavičkovala na pusinku. Tomu se říká pokrok
Pro začátek jí nechytat, nehladit, ba ani se jí jemně nedotýkat. Bojí se toho. Jenom jí dávat pamlsky, hračky, musí získat vaší důveru. Musí mít pocit, že jí od vás nic nehrozí, a to chce čas. Také na ní hezky mluvte. Později jí trochu pohladit a hned něco dobrého před ní postavit. Vezměte před ní do náruče vaši druhou kočku, aby to viděla, že se kamarádce nic neděje. Já jsem si takto ochočila trochu už odrostlé koťátko, byl to takový janek divoký, splašený a teď už beze mne nemůže být.
Předně málokterá kočka miluje muchlání v náručí. Nechá se pohladit, přisedne si k vám nebo i sedne na klín, ale na tahání v naručí ji neužije nebo jen chvilku. Taková je většina koček. Zkuste jí nabídnout něco, co kočky přitahuje. Kozlík, šantu, Feliway. Pro kočku je to ohromná změna. Musí si zvyknout na nové prostředí, nové lidi, novou kočku. Ostýchavost je namístě, ale kotěcí hravost a zvědavost by měla rychle zvítězit. Hlavně jí pořád nepronásledujte s cílem jí chytit a muchlat. Hrajte si a mazlete původní kočku a nová ať to pozoruje. Během pár dní se otrká.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.