Štěně mě má na háku, procházky jsou děs

Zdravím. Nemyslím si, že to děláte špatně. Vy to všechno jen děláte příliš brzy, proto nemáte výsledky. Vy doma nemáte psa, vy máte miminko. V tomto věku by psí miminko mělo tak akorát reagovat na své jméno a poznat členy své smečky a radostně je vítat, když přijdou domů. Mělo by mít povědomost o tom, že se nemá vyprazdňovat doma, ale venku a snažit se o to. (Často se to nepovede - klidně do 3/4 roku věku - každou "nehodu" ignorujeme a rychle uklidíme a převoníme). Mělo by mít správné návyky: vědět, že se nekoušou ruce svých lidí ani jejich nábytek, že se neskáče na gauč a na křesla (návštěvy si nechtějí odnášet na zadku psí chlupy), že je jídlo jeho a jiné jídlo lidí a že jí celá smečka naráz => lidi nahoře u stolu, pes na zemi ze své misky. Že lidi mu kdykoliv z jeho misky cokoliv odebírají nebo mu tam přidávají, ono si jídlo lidí samo brát nesmí. Že má vždycky vedle misky na jídlo svou misku s vodou, kam má přístup i v noci. Že má svůj pelíšek v obýváku, kde se tráví většina času a 2. pelíšek v ložnici, protože smečka spí společně. A pokud je v pelíšku, je tam v naprostém bezpečí, tam ho nikdo neruší, ani mu tam nedělá nic nepříjemného (stříhání drápků, čištění uší...). A že všechny věci v bytě jsou lidí, a oni mu některé půjčují a zase si je berou zpět. (Ani psí hračky nejsou psa, jen půjčené). A to je v tomto věku asi tak všechno. Vy zatím můžete pracovat na sobě: naučit se komunikovat se svým miminkem. Pozorovat jeho chování, jeho reakce. Vytvořit pevný denní režim a ten dodržovat (pes je zvykař!). Kdy se chodí na procházku, kdy se venku blbne a lítá a druží se s jinými psy a lidmi, že hned po příchodu domů se vždy utírají tlapky, kdy se jí, kdy máte svou práci a pes nesmí otravovat, kdy probíhá česání (zatím krátké 2 - 3 minuty - nejlépe po příchodu psa do bytu - to psa podřizuje), kdy probíhají "masáže" celého těla (to psa zklidňuje, podřizuje a učí ho to nechat na sebe od svého člověka kamkoliv sahat - hodí se při vyšetřování a ošetřování...). Je taky dobré pojmenovávat činnosti: nazvat močení, kadění - hodí se před odchodem do práce nebo před odjezdem autem se psem = pojmenování se časem stane povelem... Kdy budeme rozvíjet psí schopnosti - poschovávat po místnosti i do kelímku...(po zemi - nechceme psa učit lézt po nábytku) kousíčky sýru, piškotu...a nechat ho to vyčichávat - odměnou mu bude ono sousto... (nerozvíjet po nakrmení). A taky je potřeba mu ukázat, že vy jdete na procházku (vy 1. do dveří) a on půjde s vámi. Ne naopak - ne vy se psem, ale on s vámi - podle toho se pak bude chovat. Zatím vás poznává - celé dny vás pozoruje a mapuje činnosti a vaše chování a reakce (nejraději přesně tam, kde nejvíc překáží), seznamuje se s bytem a zahradou. Na výcvik se zatím vyprdněte. Necvičte ho, ale vychovávejte. Je potřeba, abyste se sžili, abyste si rozuměli, aby si byl jistý, že patří do vaší smečky a aby vás miloval. Jen pokud se bude cítit platným členem smečky, pak bude tím správným parťákem a bude hlídat. Za smečku (a její majetek), do které patří, položí život. Tak hodně radosti s pejskem. Ida

Zdravím. Ještě k těm procházkám. Štěňátko nepochopilo, že jdete na procházku - na "výpravu". Je potřeba ho naučit, že procházka má cíl, tam se jde u nohy a rychle, na místě cíle teprve bude zastavení a zkoumání, event hraní: ke kamarádce - vypít kafe (pes může popátrat), k vysokému stromu - obejmout ho (pes může popátrat), ke křižovatce - provést několik cviků na vodítku (otočku, sed, leh...), na louku - kdo tam je (pes může popátrat a proběhnout se s jinými psy). A pak zase rovnou cestou domů - pěkně svižně u nohy. U cílů pochválit za pěknou chůzi + pamlsek a za odměnu vypustit. Pejsek bude vědět, že se jde za zábavou - bude se těšit a půjde pěkně. (Samozřejmě vyprázdnění kdykoliv + pochvala + dobrůtka). Ale když jdete (ne pes s vámi za zábavou) vy se psem,tak on neví kam má jít a co se tam má dít. Proto zkoumá hned za dveřmi a všechno, co ho zaujme. Ida

Pěkný den,

proboha,je to teprve psí mimino!Teprve se s vámi sžívá,zvyká si na nové prostředí. Nemůžete od tak malého psa chtít,aby poslouchal stoprocentně a kor,když je u vás tak krátkou dobu. Na procházky ji berte na dlouhé šňůře,máte jistotu,že neuteče a na dlouhé šňůře můžete trénovat i přivolání,stačí ji pustit,nechat šňůru pak volat a když nepřijde sama,tak přišlápnout a chytit si ji...Chce to hodně trpělivosti z Vaší strany. Já cvičila svoji fenku dva roky,než jsem ji naučila jakési poslušnosti. A hlavně cvičení se musí neustále opakovat.

Zatím zkoušejte jen to přivolání a učte čistotnosti, to stačí,ten zbytek budete trénovat na cvičáku,tam Vám už poradí,jak na to...A hodně odměňujte...

A hlavně-trpělivost!

Na cvičák určitě choďte hned, jak vás vezmou.

Poslechne jenom jak/když se jí chce. A pamlsky ji nezajímají. - Zkuste ji hooodně chválit, když udělá to, co chcete. Důležitý je tón hlasu a klidně chválu přehánějte. Chválit za to, že přiběhne, že si sedne (můžete jí pomoci tak, že jí lehce přitlačíte zadek dolů), že jde s vámi na vodítku, že se s vámi zastaví. A pozor - je to mládě, dlouho "pracovat" nevydrží, potřebuje i odpočinek.

Je to ještě mrně, které má úplně jiné zájmy. Na cvičák začněte chodit až vás vemou. Teď se snažte netlačit na pilu nebo se zasekne a nebude chtít nic dělat, bude se bát. Chce to nejen důslednost, ale i hodně trpělivosti. Hodně štěstí.

Nemáte ji už 3 týdny, máte ji teprve tři týdny. To, co po ni chcete, bude umět zhruba tak za půl roku. Myslím, že opravdu na ti pilu tlačíte moc.

Podle mě máte doma úplně normální psí mimino. Netlačte na ni, přivolávejte povelem jen tehdy, když máte jistotu, že k vám přijde. Správný moment pro vyslovení povelu je ten, když už k vám běží a je téměř u vás - tedy když je jasné, že dorazí až k vám a nezasekne se u nejbližšího drnu. Štěně si vytváří v mozku spojení, že povel ke mně = radostně běžím směr panička. Teprve časem (v řádu měsíců) se pes naučí, že vyslovením povelu má všeho nechat a běžet za vámi. Obtížnost se pak postupně zvyšuje procvičováním v rušivějším prostředí, ale není dobré spěchat. Každý špatně provedený povel vás vrací ve výcviku o kus zpět.

Co se týče začátku procházek - to mi dělalo štěně taky. Než abyste čupala každou chvíli na bobek a lákala ji k sobě, je mnohem efektivnější začínat procházky až pár set metrů od baráku. Odnesla jsem štěndo na louku, tam jsem s ním chvilku blbla a pak jsme se nějakou okružní cestou vraceli domů. Po pár týdnech (cca 2-3) už se štěně na procházky natolik těšilo, že vyjití z branky nebyl problém, spíš jsem ho musela v nadšení brzdit.

Ano je to psí mimino, asi jako dvouleté dítě. Jasně, že jí zajímá vše okolo víc než vaše příkazy, vždytˇ je pro ni všechno nové. Je na světě 3 měsíce. Musí se nejdříve seznámit s okolím, nechte ji v klidu at´ se dívá, očuchává, poznává. Pokud na ni ječíte jeden příkaz za druhým, nemůže stíhat. Procházky jsou pro ni díky tomu asi za trest.