Proč jsou koně hákliví na stravu

Kůň není chytré zvíře, vážně ne. Ano jsou krásní a vznešení, ale chytří nejsou. Jednají pudově, nejdřív zběsile utíkají, aby pak zjistili, že utíkají před padajícím listem.

Jak říká jedna moje známá, zažívání koní, to je evoluční zmetek. Je přizpůsoben k tomu, aby celý den popocházel a přijímal neustále po celý den po malých dávkách na živiny chudou zato na vlákninu bohatou trávu. Je to stepní zvíře, na stepi nejsou bohaté pastviny, ani tam nepotká pečivo, kila jablek, mrkev. Trávení koně je závislé na střevních bakteriích, které mu pomáhají trávit vlákninu. Vzniká při tom teplo, proto pokud kůň má dostatek sena, může být spokojen venku i v mrazech, trávením si topí. Naopak v létě mu moc dobře není, je mu horko a obtěžuje ho hmyz. Nejlíp je koním při teplotám -10°C až +10°C. No a když koni dáte něco, na co jeho trávicí aparát není evolucí přizpůsoben, vznikne problém. Bakterie ve střevech pochcípají a neštěstí je na světě. Kůň navíc nemůže zvracet, jeho tělo to neumožňuje. Tedy co sní, musí i strávit. A pokud někdy nějaký kůň zvrací, je to to poslední, co v životě udělá. Pak pojde.

Tohle je tak rozsáhlá tématika, že to snad ani nejde v jedné odpovědi popsat. Kolik existuje víc druhů, některá je plynová, jiná zácpová, někdy dojde k ucpání za žaludkem, jindy k přetočená střeva. Je to vždy velice vážný a život ohrožující stav, který vyžaduje přítomnost veterináře a někdy i operaci na klinice. Operovat koně není jen tak.

Další hrozbou ze špatného krmiva je schvácení kopyt, nebo-li laminitida. To je pro koně velice bolestivý stav, kdy může dojít až k vyzutí kopytního pouzdra a odhalení kopytní kosti. Něco jako když si strhnete nehet. Ovšem kůň si nedá nožičky nahoru, musí stát a musí chodit. K těžkému schvácení nejčastěji dochází kvůli zánětu v těle (zadržené lůžko u klisen po porodu), nebo při příjmu potravy s velkým obsahem cukrů. Běžně se koně schvátí při přechodu na jarní pastvu, většinou to však není tak tagické a projevuje se to jen několikadenním kulháním.

No prostě krmit i vlastního koně není jen tak, krmit cizího koně v ohradě je zapovězeno, když o něm nic nevíte, nevíte jestli netrpí inzulinovou rezistencí nebo ten den už nedostal několik kilo jablek, mrkve, pečiva. Hm pečivo, to má být výhradně dobře usušené a bez plísně. Další možnost je, že nějaký dobrák za ohradou chce nakrmit koníčky, hodí mezi ně pár housek, koně se o to poperou a třeba jeden druhému kopnutím přelomí nohu. To není vymyšlené, to se stalo.

A mezi námi, kůň zdaleka není jediné zvíře, koho lze podáním nevhodné potravy zabít. Králíka bezpečně zabiju podáním obyčejné okurky. Nafoukne se a uhyne. Psu když nasypu kýbl kostí, nejspíš si taky pochutná, ale pár dní se nevykadí. Kolik koček má průjem po podávání mléka. A pár lidí se každý rok otráví třeba houbami.

Kolika - Proč koně trpí kolikou?Koně jsou ke kolikovým bolestem disponováni stavbou a uspořádáním svého trávícího ústrojí. Koně mají poměrně malý žaludek, vstup jícnu do žaludku je opatřen svěračem, který brání zpětnému chodu zažitiny, kůň tak nemůže zvracet. Tenké střevo je zavěšeno na dlouhém okruží, snadno pak může dojít ke změně polohy střeva. Obrovské tlusté střevo je volně uložené v dutině břišní koně. Tlusté střevo se zužuje v pánevní flexuře, v dorzálních slohách a při přechodu žaludkovitého rozšíření do transverzálního kolonu, tato místa jsou disponována pro vznik zácpy(obstipace). Střevo je inervováno parasympatikem( podporuje střevní peristaltiku) a sympatikem (způsobuje atonii= ochabnutí střeva). Vlivem nepřirozených a stresových faktorů ( nepravidelná zátěž, nepravidelný režim) dochází ke změně v rovnováze parasympatiku a sympatiku, střevo reaguje zvýšením peristaltiky (křečí), méně často ochabnutím střevní stěny. Křeče střeva vedou ke vzniku kolikových bolestí. Zvýšený pohyb střevních kliček může vést ke změně polohy střeva, může dojít k zauzlení kliček tenkých střev, ke vsunutí jedné kličky do jiné, k otočení nebo zahnutí sloh tlustého střeva. Ke změnám polohy může přispět intenzivní válení pacienta.

Koně nejsou hloupější než jiná zvířata.

Většina jich má sklony k přejídání. A lidé v tomto vedou. V přirozeném prostředí by se koně k takovým věcem těžko dostávali. M.

Nějak mi zmizel odkaz

hioo.estranky.cz/...

Nejsem odborník ale myslím že z velké části je to dáno přešlechtěním a tím, že koně nežijí dlouhodobě v přirozeném prostředí. Pokud jde o inteligenci, kůň sice inteligentně působí ale jinak je to poměrně hloupé, stádové zvíře.