Rozumíte kočičím zvykům?

jj, mezi kočkami žiji celý život, bydlím na deváté adrese a kočky vždycky chodily spávat na moji postel. Jedna z mých prvních vzpomínek je, že ležím a shora se na mě dívá obrovská kočka. Přišel jsem ze školy a na posteli se mi rozvalovaly kočky. Přijdu z práce a na posteli se mi rozvalují kočky. Natvrdo je vyženu, případně vyházím ven a ráno se probudím a jsem obložený třemi kočkami. Nějaký moderní šaman by měl ve věci hned jasno. Hned bych se dozvěděl, že mám postel pokaždé postavenou do špatné geopatogenní zóny. Asi jsem na tom stejně jako vy.

A když už se ptáte na kočičí zvyky. Každý kočkař ví, že kočky projevují náklonnost úplně jinak, než psi. Některá je přítulná. Lehnete si a ona si hned lehne na vás. Nebo si sednete a už po vás leze, už se o vás otírá nebo do vás drcá hlavou. Tak totiž vypadá kočičí polibek, kočka přijde a drcne vás hlavou do hlavy. Jiná si sedne před vás na zem a upřeně se na vás dívá, třeba půl hodiny. Jsou i nekontaktní kočky, které se drží opodál, nechodí se lísat a hlavou do vás nikdy nedrcnou, ale sednou si tam, kam se upřeně díváte vy. Obvykle rovnou před monitor nebo před zapnutou televizi.

No a hlavně je zde ještě jeden pěkný kočičí zvyk. Kočky považují vaši domácnost za svůj revír. Jasná věc, podle kočičího náhledu vy spáváte v jejich posteli. Ne ony ve vaší.

S těmi zonami je to nesmysl. Druhý pes spával tam, čemu se ten první vyhýbal. Možná, že kočkám příjemně voníte a také hřejete. Víte, že dodnes nikdo spolehlivě nevysvětlil to jejich vrnění, předení? Je zajímavé, že kočky předou třeba když mají bolest. Léčí se tak. Jestli léčivě působí specifický zvuk nebo chvění, to se stále neví. Dám fotku, jak spává odrostlé kotě orientálka.

No, dělají to i naši psi. Teda čivavy. A řekl bych, že tim neprojevují nic, jen je jim to příjemné. Je tam teplo.

Každá kočka je jiná. Pokud má někdo doma "léčitelku", dobrý. Další má zase "manipulativní potvoru". A další zase závislačku...a tak by se dalo pokračovat. Ale vysvětlení je asi jednodušší. Většina koček se prostě hodně ráda tulí, miluje kontakt. A je jim jedno, k jaké části těla. Rozhoduje pohodlí a naše tělesné teplo.

Bývalá kolegyně sestry má kočičku, která jí chodí spát na polštář. Pokud je to kočka " léčitelka", znamená to, že je ta paní "na hlavu" , nebo je prostě jen ráda, když jí někdo funí do kožichu M.

Kdo miluje kočky, určitě zná Simons Cat. A kdo ne, doporučuji se podívat na YouTube.

Já třeba nepochopím, proč na krytém záchůdku kočky vždy "hrabou" i okolo sebe po těch plastových stěnách. Chápu, že chtěji všechno pořádně zahrabat, ale i když mají na dně steliva spousty (i naprosto čistého), tak hrabou po svislých stěnách, ačkoliv z nich nikdy nic nepadá a vůbec si nepomůžou. Nebo proč při žraní z čehokoliv, konzervu (i rozmělněnou vidličkou) vezmou do zubů, odnesou mimo talířek/misku a tam si to položí a pak to snědí. No a největší záhadou je to, proč mi moje malá černá pije z nádobí ze dřezu, z mé skleničky, ze skleniček mých studentů, ze sprchového koutu nebo z umyvadla, ačkoliv má vždycky vodu ve své misce.

No, říká se to. Kočka vyhledává patogenní zóny, a pes naopak.

Moje kočka /v depositu půl roku/ nemám tedy koči dlouho, mě spí v ohybu nohou šlapka-kotník. Ale na dece.

Ona se o to pěkně opře. Já tedy na boku, nohy mírně pokrčené. A koči spí v ohybu kotníku, opře se do toho.

U televize /málo kdy koukám/ mi sedne na břicho a tam usne. Po chvíli i já.

Pokud sedím u PC a to je častěji, vleze mi na pravé rameno a tam si otírá bradu o šev oblečení. Dokáže tam viset s mojí menší podporou věčnost. Až ji musím setřást.

To dělá, když jsem delší čas mimo, je mazlivá. Myslím, že se jí doma stýská, být sama a jak příjdu, tak mě začne okupovat, že se jí stýskalo, nebo se doma sama bála?

Jó, kočičky, ač s člověkem, tak stále je tam divočina, je svojí paní. S kočkou mluvím a myslím, že rozumí. Nenutím, vše záleží na ní. Nelze cvičit jako pejska. A myslím paní veterinářka Žertová - nikdy se s kočkou neprat. Vždycky prohrajete. Proti zoubkům, drápkům a mrštnosti. A navíc ztratíte, někdy i navždy, důvěru. S tím souhlas.

Byla tady otázka - pes nebo kočka? Nedá se to říci, takhle otázka nemůže být položena. Každý je jiný. Teprve když si ohmatáte oboje, tak víte o čem to je. Kdo měl jenom psa, tak nemůže soudit co je lepší, a naopak.

Má svůj řád. Vstává mezi 7-8 hodinou a chce hned snídani. A pak usíná. Jinak nevím, jaké návyky asi máte na mysli. Spí, žere, hraje si, myje se, kouká ven na ptáčky atd. Kočka venkovní to má lepší, přece jenom prožije nějaké dobrodružství.

Naši dva kocouři zásadně nespí s námi v posteli. A to jim to nezakazujeme. Takže kočičím zvykům se snažíme porozumět do té míry, abychom byli schopni s našimi kocoury soužít. Protože kočky nežijí u nás, ale my žijeme u nich.

Mohu říci, že naše soužití s našimi kocoury je na velice dobré úrovni. My respektujeme je a oni nás sice nerespektují, ale přesto nás milují a dávají nám to najevo.

Kočičku jsme neměli, ale snad mohu napsal o pejskovi a jeho zvyku. Byl to černobílý chundelatý oříšek, vždy k večeru obadil naši postel v ložnici, jak se blížil večer, bylo nutné psa řádné předehřeát. Spočívalo to v tom, že jeden z nás se k kněmu pořádně přitiskl a čekalo se, až mu bude vedro. Jak dosáhl určitého přehřátí, seskočil na koberec a tam spal až do rána a my se mohli pohodlně uložit ke spánku.