Slyší mouchy?

Myslím si, že slyší, ale jenom dělají, že neslyší. Když říkám mouše, ať vypadne ven, že jí otevřu okno, jdu ho otevřít a ona nic. Lítá po místnosti jako praštěná a dělá, že otevřené okno nevidí. Přitom má tolik očí.

Prdí hadi?

Ale ano, hmyz "slyší"- svým způsobem:

Hmyz nemá uši, ale na zvuky viditelně citlivě reaguje a zvuky i vydává. A pokud zvuky vydává, pak musí být pro někoho určeny. Již v předminulém století zjistili entomologové, že hmyz zvuky vnímá na nejrůznějších částech těla. Denní motýli mají sluchové orgány na kořeni předních křídel. Noční motýli je mají mezi hrudí a zadečkem. Saranče slyší na zadečku, ploštice na hrudi. Mnoho dalších druhů má sluchové ústrojí na tykadlech.

Sluchová ústrojí podrobili vědci důkladnému zkoumání a zde jsou některé typy těchto orgánů: 1. Tympanální orgány (z řeckého slova tympanon, což znamená buben). Toto je orgán maličko podobný lidským uším. Je to dutina potažená tenkou blankou spojenou s nervovými výběžky. Zvuk rozechvěje blanku a nervové buňky předají signál do mozku.
2. Johnstonův orgán je orgán na konci tykadel a jedná se o skupinu vysoce citlivých buněk, které zachycují chvění vzduchu. Zvuk rozechvívá vzduch a tyto vzruchy jsou přenášeny do mozku hmyzu..
3. Podkolenní orgán je specifický orgán, který mají všekazi. Jedná se o citlivé buňky pod spojením stehna a holeně..
4. Chloupky jsou přijímacím zařízením housenek. Stejně ale slyší i švábi. Na konci zadečku mají do stran čnějící výrůstky, tzv. cerky. Na nich jsou jemné citlivé chloupky reagující na pohyb vzduchu..

Dokonce i obyčejný bzukot komárů je komunikačním prostředkem. Jinak piští komáří sameček, jinak samička a dokonce rozdíl najdeme i mezi čerstvě vylíhlou samičkou, starou samičkou nebo starým komárem. Komáří samečci tak rozeznají tu vhodnou adeptku na rozmnožování.

priroda.cz/...

Tak už jen na odlehčenou. Blecha sice není moucha, ale určitě pro ni platí stejná pravidla. Je tedy vědecky dokázáno, že slyší:

Vědec zkoumá blechu. Zakřičí na blechu:
Blecho, vyskoč!
A blecha vyskočí. Vědec si zapíše do zápisníku: Blecha skáče.

Pak bleše utrhne nohu a zakřičí:
Blecho, vyskoč!
Blecha vyskočí. Vědec si zapíše: Když se bleše utrhne noha, blecha skáče.

Pak jí utrhne druhou nohu a zvolá:
Blecho, vyskoč!
Blecha vyskočí. Vědec si poznamená: Když se bleše utrhne i druhá noha, blecha skáče.

Tak pokračuje dál, dokud nedojde k poslední noze. Utrhne ji a řekne: Blecho, vyskoč!
Blecha nic.
Blecho, vyskoč!
Blecha nic.
Vědec si napíše do zápisníku:
Po utržení poslední nohy blecha ohluchne.

Je slyšení a jiné slyšení.Je důležité,v jakém frekvenčním pásmu některý orgán na zvuky reaguje.A jakou zpětnou vazbu přijímaný zvuk vyvolá.co se týče much a jiného hmyzu,je i sluch výhradně podřízen rozmnožovacímu pudu a slouží samečkům především k vyhledávání samiček a jako další reakce na nebezpečí.O uších v lidském pohledu se nejedná.

JABRAKA

Jistěže mouchy slyší. V říši hmyzu slyší úplně všichni a proklatě dobře. Třeba cvrček cvrká hlavně proto, aby ho slyšely všechny cvrčky. Jeden by nevěřil, že ty cvrčky ho prý slyší na vzdálenost několika kilometrů. Jen ty svoje uši prý nemají na hlavě, ale v kolenech všech šesti noh.