Slepice se perou

Tak bohužel, nemám čím bych je od sebe oddělila. Teď ty dvě nové sedí v té kukani a spí. Starým jsem nanosila pět plných kýblů z kompostu, aby měly v čem hrabat a nemyslely na rvačky. Tráva tam v tomhle suchu neroste. Ale začnu každý večer zalévat a zase něco povyroste. Posílám foto slepiček a kurníku. Ten jsem koupila na internetu za 6 tisíc korun a musela jsem ho vevnitř celý zateplit a ještě celý pobít opravdovými dřevěnými deskami. Celé to zpevnit kovovými úchyty kolem dokola a tak dál. Myslela jsem, že mne trefí šlak, když to přišlo. Vypadalo to jako domeček pro panenky. A to to vychvalovali, že je to velice kvalitní kurník s velkým výběhem, pro 4 slepice. Tenvelký výběh je 60cm x 150cm. Ten prostor pod kurníčkem.

Křídla jsem jim ostříhala hned. Ale fakt je nemám čím oddělit. A navíc budou muset spát všechny v tom jednom kurníku. Ach jo, to zas bude...

To je ten kurníček, předtím mi tam skočily slepičky dvakrát.

No ona ta černá má prý dvacet týdnů a opravdu je větší než ty rezavé. Ty jsem koupila před měsícem. Já jsem je napřed měla u kamarádky, s jejíma slepičkama. Já jsem sama a stačily mi dvě. Ale její syn je protivný a ona sem jezdí jen na víkendy a on tady kraluje, když tady není. A s ním já se nemohu shodnout, protože je to chlap a hlavně chlastá a když je opilý, tak dělá problémy. Tak jsem se rozhodla, že si je dám k sobě a musela jsem to vymyslet a koupit ten kurník a udělat tu ohradu. A protože jste mi tady před časem říkali, že dvě slepičky je málo, že jim bude smutno, tak jsem jela přikoupit ještě dvě. Ta černá je opravdu strašně hezká, jmenuje se Černá Horal a ta bílá je Dominant Sussex. A není zase až tak malá, je to blbě vidět, protože je tam vtlačená do rohu. A ty rezavé jsou Isa Brown.

Nakonec jsem to vymyslela a přepažila. Vypadá to teda děsně, ale účel to plní. Akorát je mi divné, že ta Horalka a ta Sussexka se projdou, nazobou a napijou a pak se spolu vtlačí do rohu a chrní. Mají opravdu zavřené oči. A ty dvě rezavé teda pořád šmejdí a pořád hrabou. Ještě jsem je neviděla ve dne chrnět. No uvidím během času.

Pohanko, není. Bylo z Německa a i návod na smontování byl jenom v němčině a hodně sporadický. Ale zvládla jsem to, protože jsem kutil. Ale ihned jsem viděla, že to je hračka. Proto jsem všechny díly ještě před smontováním zateplila polystyrenem 2 cm a pak ještě celé obložila opravdu dřevěnými deskami, jeden a půl cm silnými. Pak jsem to celé zajistila sešroubováním těch nožiček kovovými spoji, ty jsem si koupila tady v železářství a neskrblila jsem. Celý ten výtvor jsem nakonec natřela lodním lakem, dvakrát. Ta střecha je snad jediná dobrá. Myslím tím tu Ipu. Pohanko, i já viděla jiné kurníky, ty dražší, o kterých píšeš. Studovala jsem to jeden celý den, než jsem objednala tento. A hlavně jsem četla i recenze. No a zjistila jsem, že i ty dražší jsou z tak tenkého dřeva, že všichni lidé, kteří si to koupili, museli zateplovat polystyrenem. Nikde totiž neuvádí sílu použitých desek. Jenom píší, že je to velice kvalitní japonská borovice, která odolává počasí a že je to napuštěno nějakým "sajratem", to už si nevzpomenu na název. Nic není pravda. Je to celé jenom zlehka projeté v nějaké lázni a místy je vidět, že to na dřevo ani nechytlo. Já jsem viděla kurník i za 17 tisíc. Ale ani u něho nebylo uvedeno, jak silné jsou desky. Všude píší, že je to kvalitní borovice. Proto jsem se rozhodla koupit tento za 6 tisíc, protože jsem předpokládala, že to budu muset dodělávat. A to bych musela i ten za deset tisíc. Takže ve finále bych za to zaplatila ještě víc. Jsem blbec, protože pak teprve mne napadlo, že kdybych tady šla do bazaru a koupila tam bytelnou starou dřevěnou komodu a tu si přizpůsobila podle svého, tak jsem to v porovnání s touhle hračkou měla za pár kaček a bylo by to desetkrát lepší. No nic. Už se stalo. Tak jak jsem to zaopatřila, to něco vydrží a pak koupím tu komodu a bude to. Jsou to hajzlové, protože lžou. Ano, také jsem to četla, ten rekreační kurník a ten byl ještě dražší, než tenhle co mám a byl menší. Já jsem tam teď mezi ně dala "plůtek", je to příšerné, ale na to kašlu, hlavní je, že se zatím k sobě nedostanou. Ale na noc je musím nacpat k sobě. Tady je statek a jsou tady lasičky. To bych ráno našla slepice vycucnuté. Jo a tenhle výtvor měl ještě okýnko, to jsem zadělala těma deskama, protože světlo slepicím vadilo. Já to mám postavené tím okýnkem na západ a protože tady je slunce celý den až do pozdních hodin, tak jim tam tím oknem svítilo a to se slepičkám nelíbilo. Tak uvidím, jak to bude zítra.

Arakine, ahoj. 6 tisíc jsem za to dala, píšu to podrobně nahoře, i jak jsem to musela celé dostavět a zateplit. Byla to hrůza. Jako domeček pro panenky. Ale výběh u něj je dost veliký, asi jste si nevšiml. Mám tam oplocené docela velké místo, kam z toho kurníčku vylezou a jsou celý den venku. A jinde jsem nakonec vyčistila a opravila kurník, který tady už byl a ten je veliký, tak až se zkamarádí a bude zima, tak budou tam. Teď je tam nenechávám, sice tam je výběh také, ale je to tam takové nehezké, to tady to mají lepší.

Bronislavo, já jsem napsala důvod, proč jsem dokupovala. Kdybych věděla, co se bude ani ne za měsíc dít, tak bych smozřejmě koupila všechny 4 najednou. Holt to byl pech, který jsem musela řešit jinak. Jinak jsem moc ráda, že rada s tím česnekem Vám byla užitečná. To člověka potěší. já jsem s tí způsobem také velmi spokojená. Ale cibulka mne nenapadla, také vyzkouším. Určitě to bude stejně dobré. Vajíčka domácí už jím a jsem nadšená. Pšenici mám. Snáší každý den. Ty rezavé, co už mám měsíc. Ty dneska koupené uvidím. O té černé píší, že prý je to velmi nenáročný druh. Dám vědět.

Ildiko, já jsem amatér, slepice poznám podle obrázku. ječmen ani žito nedávám, to nikdo nedoporučuje. Jenom tu pšenici a ten šrot z kukuřice a pšenice. Zelené ze zahrádky, okurky a cukety, ty mají rády, vyzobají to až na slupku. a listy salátu a sem a tam nějakého slimáka rozpůleného, to se můžou utlouct. Každá rafne svůj kousek a pádí se s tím schovat. Také mne právě překvapilo, že nové slepičky pořád spaly. Ale už je to lepší. Měly strach z těch mých rezavých násilnic. Teď už jsou daleko lepší a hrabou. Už vědí, že na ně útočnice nemůžou. Já si myslím, že do týdne to bude v cajku. Dám určitě vědět. A ti prodejci také kecají. Jak já poznám, že to je čistokrevná slepička, když tomu nerozumím. Jeden tam byl a říkal, že má čistokrevné, ale přišly mi takové neduživé, nebo co. A navíc vypadali barevně úplně stejně, jako vedle ty co zase říkal jiný prodejce, že to jsou ty vyšlechtěné. To je jako s tím kurníkem. Když není člověk odborník, tak ho lehce "natáhnou". A už nad tím nebudu přemýšlet. Mám je doma, tak už jsou moje. Až budu kupovat příště, tak se tady zeptám jaké mám koupit a podle čeho je rozeznám. Oni všichni prodejci říkali, že to jsou "dominanti" a přitom neměly stejnou barvu. Asi mě vzali za pitomou městskou "husičku", která houbeles pozná a moc se nespletli.

Slepičky vypadaly, ne s měkkým "i".

Ildiko, tyhle obrázky právě mám prostudované. Proto ty slepice poznám.

Pohanko, tak vidíš jak jsou někdy ty rady ošemetné. No jasně, na to tady nikdo nepomyslel, že ten kohout bude "obskakovat" ty moje ubohé slepičky, které mám jen kvůli vajíčkům. Žádná kuřata nechci. Ještě tohle! To bych ho musela nechat vykastrovat Moc Ti děkuji. Ale já bych ho stejně nekoupila a kamarádka také nechce. A s tím zabíjením slepiček, až se bude muset, tak to už mám vyjednané s kamarádkou. Ta se toho pak ujme, ale já to stejně jíst nebudu. to jsem si zase vymyslela kokotinu. Ale už se stalo a mám radost, když každý den vytáhnu 2 vajíčka.

Ildiko, je opravdu nádherný. Mně nejde o jídlo, mám ho hodně. Já jsem takový sysel, tak netroškařím . Mám pšenici, kukuřici, šrot pšeničný a kukuřičný, velikánský pytel nějaké směsi pro nosnice a pivovarské kvasnice. Navíc dávám okurky, cukety, saláty a slimáky. Po těch se mohou utlouct. Je to sranda, když ho jedna rafne, ta druhá jí ho rve ze zobáku a tak se vzájemně pronásledují. A pak že jsou slepice pitomé. Vůbec nejsou. Ale toho kohoutka už kupovat nebudu. Nevím jak by se snesli v kurníčku. Pořád nosím ty dvě nové v náručí, spát do druhého kurníku. Doufám, že do měsíce to bude v pohodě. jinak se z toho zvencnu.

Ale ony přece v kurníku jenom spí. Ve dne jsou venku. Ty rezky jsou už naučené chodit do kurníku samy. Tak jsem k nim právě přidala ty nové dvě. Chvíli byl rachot a pak se to zklidnilo. Já jsem ráda, že tam na sebe nevidí, když se roznenají podle barvy. Úplně se bojím, co bude ráno. Jsem blbec, teď si vyčítám, že jsem nekoupila stejnou barvu. Bojím se, aby se nevystresovaly. Ale když jsem viděla na tom trhu, jak je měli jednu přes druhou nacpané v těch bednách, tak to snad přežijí. Přece je mají také někde v nějakých halách všechny pohromadě a nervou se, tak to snad bude dobré. A i v zimě přece budou venku. Nebo mi chcete naznačit, že v zimě musí všechny slepice sedět celý den v tom kurníku? To snad ne. Teď jste mi nasadila brouka do hlavy.

A tak velké okno, aby se to přes něj mohlo vevnitř vyhřát, to zase nebylo a bylo to takové tenké sklíčko naprd.

Tak ten můj kurníček rozhodně nemůže sloužit k tomu, aby se do něho slepice nahemovaly i ve dne a v něm se nějak vyhřívaly. Fakt je to jenom na to spaní. Mám 4 slepice, tak nebudu blbnout. Nakonec uvidím v praxi, jak se budou chovat. Jestli samy od sebe polezou do kurníku i ve dne a podle toho se zařídím. Ale zahradu mám na východ-jih-západ. Takže se slunce točí kolem dokola celý den. A právě proto jsem to prťavé okénko, 15x20cm, zadělala, protože jsem si všimla, že právě do něj svítilo hodně slunce, když zapadalo a slepičkám se to moc nelíbilo. Dlouho jim trvalo, než se tam uklidnily. Sousedka, má slepic 10 a má obyčejný dřevěný, po domácku vyrobený kurník. Díra se žebříčkem na vlez a z druhé strany dvířka, aby ho mohla vyčistit. Žádná okna tam nemá. Když jsem byla malá, tak jsme také měli plno slepic a kurník byla obyčejná dřevěná bouda a slepice venku i v zimě. Detaily už si nepamatuji, ale okna to nemělo určitě. A slepice snášely o sto šest. Ale je fakt, že tenkrát žádné hybrydy neexistovaly, ani dominanty a ani žádné jiné dnešní "vymyšlenosti". Já jsem udělala blbost, že jsem koupila ty jiné barvy. Kdo vybírá, ten přebere. Takže dobře mi tak. Ty rezky už jsem měla doma a věděla, že snáší každý den, tak jsem měla přikoupit ty samé. Ale to néé. Já zase chtěla něco "lepšího" a tak mám co jsem si navařila a teď si to musím "vyžrat". Takový je život. Včera se to v kurníku chvíli mlelo, ale pak to ztichlo a byl klid. Ale jakmile jsem otevřela víko a chtěla kontrolovat, jestli všechny sedí na bydýlkách a vešlo tam světlo, tak okamžitě začaly ty zrzky útočit a klobat ty druhé. Tak jsem to zavřela a když tam měly tmu, tak byl klid. Teda určitě nespaly všechny na bydýlku. Ale to snad zase tak moc nevadí. Ráno jsem je vypustila živé a nepotrhané.

Tak to jsem z toho na větvi. Dobře, vezmu si všechny připomínky k srdci a předem se na tuto eventualitu připravím. V tom mém kurníku se teda procházet nemohou. Je to fakt jen to spaní. Ten výběh je umístěný pod dvěma vzrostlými smrky a sníh tam nebývá, neboť to chrání větve. Sluníčko tam jde, ale ne celý den, jako jinde na zahradě. Akorát ten kurníček mi prostě vyšel postavit do místa, kam se zapadající slunce opírá. Jinam ho dát nemohu, to bych to už udělala. Když bude teda nejhůře, tak koupím ještě tu komodu. Ale tady zimy ostré nejsou. Bydlím v Poděbradech, ale stane se, že uhodí mráz třeba na jednu noc. Ale to jsou stejně v tom kurníku. Ještě že mám jenom 4 slepičky, to jsem teda zvědavá, jak to bude řešit moje sousedka. Kupovaly jsme slepičky spolu, takže je tady bude mít také první zimu. A ta je má na úplně nechráněném místě, kde musí v úpalech otvírat deštník, aby měly alespoň někde trochu stínu.

A ještě pro "slepici". Jak to budu řešit, jsem už napsala. A pro doplnění, řešit bych to musela stejně, když teda říkáte, že slepice dobrovolně v zimě nevylezou, i kdybych to prťavé okénko nezabarikádovala. A přece nebudou sedět několik měsíců na zadku v kurníku. To jsem ještě neviděla. A jak by se najedly? Copak bych jim tam mohla ještě cpát misky s vodou a se zrním a tak dál? Ale vyprovokovala jste mne a já půjdu a poohlédnu se po nějaké vhodné komodě předem. Abych byla připravená. Ale musím se tady smát, to mě vyjdou ta vajíčka teda pěkně draho. Už teď jsem do těch 4 slepiček vrazila 10 tisíc. A ještě teda tu komodu. A protože nebudu skrblit a kupovat šunt, protože chci, aby to něco vydrželo, tak počítám, že to bude tak kolem 3 tisíc a pak to asi budu muset postavit na nějakou podezdívku, teda budu muset přikoupit itong a postavit sokl. No já teda nevím, nevím...

Ildiko, tak to je dobrý nápad. To nebude nákladné a navíc to lehce zvládnu, když jsem dokázala sestavit ten rébusový kurník. Zatím se slepičky kamarádit nechtějí. Ty zrzky jsou fakt dominantní. A navíc ta jedna co si začala ihned, už nakazila i tu druhou, která byla klidná a akceptovala nováčky v pohodě. Dneska už prostrkuje hlavu také a chtěla by je klobnout. Sranda je, že když dám jídlo těm novým, a zároveň samozřejmě i zrzkám, tak ty Zrzky si evidentně myslí, že tamty to mají lepší a mermomocí se k nim chtějí dostat. Běhají kolem plotu jako zběsilé a nadávají. Přitom mají to samé u čumáku...

Pohanko, já jsem doma a tak mi vůbec nebude vadit chodit tu vodu kontrolovat a měnit, kdyby zmrzla. Stodolu, ani chlívky tady nemám. Ale dneska jsem celý den opravovala kurník, který tady měli ti dřívější majitelé. Vyčistila jsem ho a kde bylo třeba, vyspravila. Je veliký a je zateplený. Je sice na trochu blbém místě, ale je. Ruce mám úplně orvané, ale jsem spokojená s výsledkem. Tam budou v zimě všechny 4 slepičky. Teď jsem tam navečer dala ty dvě nové, aby spaly v něm, protože v tom malém se se ty zrzky bouřily. Přenáším je v náručí, je to sranda. Můj pejsek mi je v patách a chce se podílet na práci, ale to by špatně dopadlo, je to jezevčice a pořád se oblizuje a kničí. Ta by je srovnala ve vteřině .

Milý "smudli", ani nevíte, jak jsem šťastná, že nepatřím do Vaší rodiny. Pro mne byla tím agresorem Vaše babička a jak je vidět, předala Vám její přístup k životu. Je mi Vás opravdu líto, ale pokud jste mladý, zkuste se nad sebou zamyslet. Rozhodně se Vaší radou řídit nebudu a nikomu hlavu sekat nebudu. Ve skrytu duše ale doufám, že jste si to vymyslel, aby řeč nestála. A ještě ten nápad, pohodit mrtvé tělo mezi ostatní slepice. To by snad neudělali ani ti nevzdělaní černoši někde v Africké buši. Tak nějak tady váhám, kdo má vlastně ten mini mozeček. Moje slepice mají teda mozek slepičí, ale umí ho používat v plném rozsahu a to se někdy ani některým lidem nezdaří. Docela by mne zajímalo, jak jste přišel na to, že kohout ve stádu slepic je jenom příživník. Ale asi to máte od té babičky.

Ildiko, Vy jste tak hodná, že mi vždycky odpovíte a uklidníte mne. Já jsem fakt už na nervy. Ty nové ještě nesnáší, ale ty rezky opravdu každý den snesou vajíčko. A klidně si sednou vedle sebe a snesou zároveň. Ta černá slepička je úplně výstavní na pohled, má tu žíhanou náprsenku a na zádech takovou malbu tmavě šedého a černého peří. Je to přesně ten horal, jako na té fotce. A je také taková veliká a má silné nohy oproti těm druhým. A přesto si nechá nařezat. Celá se schoulí a ta zrzka ji jde po krku. Ta bílá je takový zmatenec, pořád chce k těm zrzkám a když ji nasekají, tak brečí. Tak už toho mám dneska opravdu dost. Za celý den jsem se nezastavila. Ráno je zase ručně odnesu zpátky. Už se nechají chytit v pohodě, asi mi důvěřují.

To myslíte, že i pro 4 slepičky je třeba kohouta? Sousedka jich teda koupila deset a kohouta nemá. Ale taky se tam řežou ty nové, co jsme minulou neděli přivezli, s těmi co už tam bydllí měsíc. Tak já se ji pokusím přemluvit a pojedeme v neděli ještě pro kohouty.

A než ho koupím, tak jakou teda rasu mám koupit? Abych zase nepřinesla domů nějakého krasavce a ten se bude tady jen naparovat a pořádek neudělá.

Tak teď jsem si něco o kohoutech přečetla a opravdu nevím, jestli to je dobrá rada, koupit ke čtyřem slepičkám kohouta. Kohouti jsou také agresivní a prý když padnu na nějakého toho agresora, tak bude lítat peří ze slepic. Tak abych tady neměla nakonec místo jedné agresorky, ještě ke všemu nějakého bohatýra, který mi to tady srovná se zemí. Zabíjet to neumím a nebudu. Já se na to asi vykašlu.

Bronislavo, já je mám teď oddělené plůtkem z pletiva. Takže na sebe nemohou, ale vidí se. Naštěstí mám jenom 4 slepičky, tak ty nové prostě nosím v náručí spát do jiného kurníku. Já jsem to všechno dělala na přeskáčku, kvůli tomu, že jsem původně měla ty dvě slepičky u kamarádky a dvě by mi bohatě stačily. Kamarádka je fajn, ale bohužel má syna, který je strašně hloupý a k tomu ještě pije, takže je v opilosti ještě hloupější. Navíc mne strašně nesnáší, protože ze mne cítí, co si o něm myslím. Takže to špatně dopadlo, protože kamarádka sem jezdí jen na víkendy a jemu začalo vadit, že jsem se o slepice starala a nosila jim zelené a dávala vodu a i jídlo, protože on to neudělal a já to samozřejmě viděla. takže se cítil jak pod drobnohledem a nechtěl, abych viděla že se o slepice nestarají. Má mladou družku, ale ta ke slepicím také netíhne a kladný vztah mají pouze k vajíčkům. Ona jim uvaří velké množství kukuřice a pšenice a to jim vyklopí do velkého kastrolu a klidně to tam nechá zapařit až do druhého dne. No a když to slepice nesežerou, tak si myslí, že nemají hlad a nic jiného jim nedá. jenomže slepice nejsou prasata, co sežerou všechno, tak já jsem chodila a to zkažené jídlo raději vyhodila na kompost a dala jim jiné, čerstvé. Ale mně to nevadilo, dělala jsem to ráda, dokonce jsem jí řekla, že se klidně budu o ně starat, ať se na to vykašle, že to chápu, že má malé dítě a nemá čas na slepice. Prostě jsem se snažila být co nejvíc diplomatická, aby se neurazila. Ona mi to odkývala, ale doma se o tom asi bavili a hlavně jim vadilo, že mne vidí z okna, jak se o slepice starám. A to jsem ani vajíčko nechtěla, i když jsem tam měla ty své dvě slepice a už začaly snášet. Dala mi tak 3-4 vajíčka za týden. Já sama si nikdy nevzala. Říkala, že všechny nenesou a já jí řekla, že to chápu, že mi to stačí. Ale zajímavé je, že teď mám právě dvě ty slepičky doma já a mně nesou každý den obě. Tak mi asi dala právě ty dvě co teda nesly . A také vidím, že se jim vajíčka už zvětšila. Dříve byla taková prťavá.

No a kvůli tomu jsem musela přikupovat další dvě slepičky, protože dvě jsou prý málo, že prý je jim smutno. Chybu jsem udělala v tom, že jsem nekoupila stejné barvy a proto je problém. To jsem ovšem nevěděla. Tak teď je sleduji a budu věřit, že si na sebe zvyknou. Ty nové ještě nesnáší a to je ta černá už pěkný macek a je i dost těžká v porovnání s tou bílou. Cítím to v ruce, když je přenáším spát jinam. Ale právě jsem se dočetla, že prý těžká plemena začínají snášet později, tak mám asi to "těžké plemeno". Takže kvůli slepicím, které ještě nesnesly ani jedno vejce, nebudu vraždit slepičky, které snáší každý den. To bych už musela být úplný blázen. Já počkám. Také tady "pohanka" říkala, že prý až začnou snášet ty nové, tak je ty starší uznají a přestanou je klobat. Jak to teda poznají, to nevím, ale budu čekat.

Nojo Ildiko, ale právě ty rezavé jsou ke mně strašně přítulné a hned byly. A ty začaly snášet fakticky asi za deset dní, co jsme je tenkrát přivezly. A ty dvě moje, od té doby co je mám doma snesou pravidelně každý den vajíčko. Zvykly si snášet v víkendovém kurníčku. jediné co je divné, tak nechtějí sedět na bydýlkách, usadí se na tu přepážku co dělí to snášecí místo od jejich ložnice s bydýlkama a tam spějí, potvory. Tak musím každý večer dávat pod ně tácek, protože by si zakadily snášecí seno. Ale to mi nevadí, jen mi to je divné, protože kurníček se nezdá, ale místa na spaní, je tam dost. Aleuž je nenutím. Dříve jsem je pořád ručně přesazovala na bydýlka a vysvětlovala jim to, ale to pochopit nechtějí. Tak ráno prostě vezmu tácek s hovínkama a dám jim tam podkladky a do hodiny už mažou snášet... já si tady s nima užiju docela dost srandy. Ale do zimy se musí spřátelit, protože v mrazu tady nebudu šaškovat a přenášet v náručí slepice z místa na místo. A pak, ta černá je veliká a jestli ještě vyroste, tak ani nevím, jestli ji zpacifikuji.

Děvčata, já jsem koupila 25 kg krmné směsi pro nosnice, 20 kg. celé kukuřice, 20kg celé pšenice, 20 kg šrotu ze pšenice a 20 kg šrotu z kukuřice. Takže toho mám docela dost. Dávám naklíčit tu pšenici a večer míchám šrot z kukuřice a pšenice a do toho přidám celou naklíčenou pšenici. To zaleju mlékem a promíchám. To mají moc rády. Ráno zase chtějí namočené rohlíky a celozrnný suchý chleba, zalité mlékem a posypané kukuřičným šrotem. když jim dám uvařenou kukuřici s tou pšenicí a rozmixuji to, tak ofrňují. Musím to jít vyndat, hodit pávovi a jim dát to jejich oblíbené. Takže tady živím i toho chuděru páva. Už je sám a je smutný a nikdo jiný mu nažrat nedá. ten chlap co mu patří, asi čeká až hlady pojde. Kretén blbej...

A ještě jsem zapomněla na ty pivní kvasnice. Ale ty jim zatím nedávám, protože ani nevím kdy s tím mám začít. Asi se tím trochu posype ta směs, co jim dělám.

Pohanko, kopřivy nejsou, je strašně sucho. Já jim dávám okurky a cukety a plevel. Sem a tam nějaké listy pampelišky, když nějakou najdu. A nechala jsem přerůst salát, co jsem měla pro sebe a tak dávám jim. Také tady mám to lezavé zelené, co má tučné listy, nevzpomenu si jak se to jmenuje, ale jím to v salátě také. Bršlice to není, ta je také suchá. je to takový plevel, ale je to moc dobré. Plazí se to po zemi. Ale všeho je letos málo tím suchem. Dneska u mne na slunci 48 stupňů. A já tady mám slunce celý den. Ještě že jsou pod těmi smrky, tam mají chládek. Tak zatím ahoj, jdu spát. A díky...

Jo a stím mlékem si dám teda pozor.