Škůdci na hrušce

Nahoře larva slunéčka, vlevo fleky po vlnovníku. Padá to suchem.

Kroucení a černání listů způsobuje bakteriální spála růžovitých. Další je černá mšice a predátoři černé mšice a to larva slunéčka a na dalším listě máte dvě slunéčka. Ty nelikvidujte. Propad plodů může být nejhlavnější příčinou velké sucho.

Kombinace napadení mšic a vlnovníkem. Mšice je tam hodně, proto je tam hodně i predátorů - slunéček a ostatník, kterých si vy ani nevšimnete. Na vlnovníka je pozdě, na mšice vám každý jiste poradí postřik. Ovšem postřikem akorát porušíte rovnováhu škůdce - predátor a v druhé a další vlně budete mít mšic ještě víc, protože predátoři nejsou v obnově generací až tak rychlý jako ty mšice.

Druhá věc je, řez stromu. Řez vůbec neodpovídá druhu, příliš zahuštěná koruna, žádný terminál, přiliš mnoho letošních výhonů, které jsou vytáhlé, tím pádem nevyzrálé a tak velmi dobrým lákadlem pro mšice, protože pletiva jsou měkká a dobře se z nich saje. Příliš stříháte dřeva, nerespektujete přirozenou stavbu a tvar koruny hrušně, strom ho pak potřebuje touto formou nahradit -- tzv. pěstujete dřevo ne plody.

Hoďte ještě fotku zčernalých výhonů na stromě. Z dané fotky to nic nevysvětluje. Při spále listy nejdřive vodnatí jako u všech bakterióz a letorosty se ohýbají a následně zasychají. Ochrana je postřik měďnatými postřiky po odkvětu a nakonec pila.

Tak je tam strupovitost, je tam vlnovník, vypadá to na totální napadení mšícemi. Ještě se podívejte do těch zaschlých letorostů, jestli tam není chodbička s larvou Bodrušky hrušňové. Stromek potřebuje prořezat, je to prales.

Kde je velký výskyt berušek, tam je vždy třeba hledat mšice a další havěť, kterou se živí. To platí stejně u těch asijských, jako u našich sedmitečných.