Zdravím,,dělám každý rok věnec na dveře i stůl,A tak mne napsadlo,,jestli ho nemohu omotat břečťanem,,je stále zelený a do něho dát nějak šištičku a jiné.Jen nevím ten břečťan.Dělala jsem to z buxusu,ale nechci jít na zahradu už.
1x
Břečťanem (tenčími výhony) by to šlo, ale počítejte s tím, že korpus se vám zřejmě nepodaří úplně zakrýt (takže musí být sám o sobě pěkný).
doplněno 13.11.16 19:03:
Možná by stačilo, kdyby se ten věneček umotal jenom z břečťanu, bez korpusu. Také to vypadá pěkně. Momochodem, v zimě už nejspíš nebude úplně pěkný – břečťan je sice stálezelený, ale není to krušpánek.
doplněno 13.11.16 19:27:
Já jsem vždycky dělávala adventní věneček na stůl, ale vadilo mi, že poměrně brzy opadává. Proto jsem loni udělala adventní "čtyřsvíci" (čtyřknotovou) se symboly cherubínů a účel splňuje výborně. 
Na dveře ale pochopitelně pověsit nejde.
Já si každý rok pletu s papíru věnec ma dveře a nějakou ozdobu na stůl pak nastrikam barvou a lakem a celou zimu drží nádherně.
,,já mám břečťanu moc,,ale mi se jedná ,,on je jedovatý.. o nic víc
doplněno 13.11.16 23:12:
omotávám to zeleným drátem a není vidět to kolo,,,je to husté..
0x
zavináč, jde to samozřejmě i z břečťanu, bude nevšední a zajímavý.Abyste věřila - viz foto
. Sice se mi na něm zrovna ostatní výzdoba nelíbí, ale to vy si už poradíte podle svého vkusu. Já bych břečťan ale neomotávala, roztříhala bych ho na kratší větévky,tak využijete všechny ,nejenom tenčí, které bych postupně přikládala co nejhustěji a omotávala nějakým provázkem okolo korpusu. Zvolila bych stejný postup kladení jako třeba při kladení smrčkového chvojí.(Doufám,že jsem to napsala srozumitelně ) Pak bude věneček pěkně hustý a prosvítat nebude a i kdyby tak do toho místa přilepíte ty šišky. Tak ať se zadaří.
doplněno 13.11.16 19:25:
Ale jak dlouho vydrží pěkně zelený, to je ve hvězdách
.Venku snad déle, ale doma nevím,nevím.
Podle mě je tento věneček bez korpusu, popř. je k tomu korpusu břečťan jen připevněný (neomotaný). Omotaný lze udělat také, ale je k tomu potřeba opravdu dost materiálu (aby se skutečně pokryl) a také je nutné počítat s tím, že mnohé šlahouny budou praskat už při malém ohnutí... 
Jako příklad klasického "motaného"břečťanového věnce bych uvedla třeba tento.
doplněno 13.11.16 20:18:
Já jsem to pochopila. Doplnila jsem to jenom pro upřesnění, protože "zavináč"píše, že břečťan chce na věneček namotávat...
doplněno 13.11.16 23:24:
Bylo to míněno jako reakce na obrázek, ale rozhodně nic osobního!
Ohledně toho navazování nastříhaných šlahounů – určitě to také jde... ale aby se zakryl drátek, padne jich na to opravdu strašně-strašně moc. Už jsem to jednou také zkoušela a nakonec jsem to bohužel vzdala – možná, kdyby nevadilo, že budou vidět ustříhané konce (já jsem chtěla, aby všechny použité šlahouny měly zachovaný růstový vrchol).
Ildika,já jsem ale foto uvedla jen jako důkaz,že i z břečťanu jde věneček vytvořit. Jakou technikou byl ale vytvořen, to jsem neřešila. Nejedná se o můj výtvor. To jen na vysvětlenou
doplněno 13.11.16 20:26:
A při postupu, který radím, se větévky neomotávají, ,jen pokládají, tak nechápu, proč by se měly lámat.
doplněno 13.11.16 20:31:
Fajn, tak promiň,to jsem tedy nepochopila já.Domnívala jsem se,že je to reakce na moji odpověď
0x
Jako kostra proutkový věneček. Omotávat ho dokola břečťanem. U nás v oboře se plazí všude, najdou se krásné výhony až tři metry dlouhé. I víc. Břečťanový věneček pak doozdobit tím, čím chcete. Šiškami, stuhami, ořechy, přírodními věcmi. Jen, proboha ne Santou vystříhaným z papíru! 
A pokud se Vám nechce na zahradu, opravdu nevím. Ten břečťan za Vámi sám dobrovolně určitě nepřijde. Budete muset opravdu Vy za ním, i když se Vám nechce. A nebo udělat jiínou výzdobu. Buď a nebo!
To jsou otázky! Kruciš! Jaga.
?Já mám ještě jednu zahradu moc blízko a tam ho mám,,,,mi se jednalo pouze .že je jedovatý nic víc,,Zdobím ho to -co si venku nasbírám V tom problém nemám,,,Co znamená ta poslední věta nechápu,
Dělala jsem ix věnců vím jak na to- jen ta jedovatost mi nějak vadí,Na druhé zahradě mám Buxus a tam se mi nechce jít.Santy nesnáším
Naprostá většina jarních cibulovin je mnohem jedovatější než břečťan. Třeba takový narcis – pár lístků zabije během chvilky dospělou kozu (vlastní zkušenost z rodiny). Z břečťanu mohou mít citlivější jedinci popálené prsty a z vnitřního požití pak zažívací problémy.
doplněno 14.11.16 12:09:
My máme břečťan na dvoře a pes ani drůbež si ho nikdy nevšímali. On totiž má údajně docela odpornou chuť, takže si ho třeba jednou zobnou a zjistí, že to opravdu není dobré. Aby jim to něco udělalo, museli by ho pozřít opravdu hodně (určitě více, než padne třeba na ten věneček).
0x
Jedovaté je kde co, vemte už jenom jmelí, morče sluplo zřejmě kousíček a bylo po něm /po morčeti/ .
0x
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.