Dobrý den, vím, že je brzy, ale budu dávat na jaře brambory na větší pozemek (pěstuji je poprvé).
Teďka na podzim nahnojím kravským hnojem v dávce cca 50t/ha a následně zaorám.
Na jaře, pokud bude počasí, tak v březnu bych chtěl nahnojit průmyslovými hnojivy, přesněji: síran amonný, superfosfát a síran draselný
Teď by mě však zajímalo, zda je možné tato hnojiva naházet najednou do rozmetadla a prostě jednoduše rozhodit po poli a nebo se musí každé nějak zvlášť.
Jiná hnojiva bych už asi nedával, ale jelikož s bramborami prozatím nemám zkušenost, tak je to třeba jinak.
Díky za pomoc.
doplněno 10.10.16 12:46:
Ještě bych doplnil, že cca 14 dní před samotnou výsadbou budu aplikovat Vápnodusík, tudíž, aby nebylo předusíkováno mě napadá, zda by šla snížit dávka nebo úplně vypustit jedno z výše zmíněných hnojiv.
0x
Jinak si u nás zemědělci nechávají hnojiva normálně míchat akorát síran používáme granulovany ne přímo ten prášek z koksovny.
Určitě nemíchat. Jiná zrnitost, jiná váha, nelze tak stejnoměrně rozhodit. Strukturu hnojiv bych udělal jinak. Podzim - hnůj + superfosfát + draselná sůl a zaorat. Brambory sice chlor nechtějí, ale ten se do jara vyplaví. Jaro - dusíkaté vápno, to se musí zapravit do země. Odstup od sázení 2-3 týdny. Jiný dusík bych před sázením nedával. Těsně před sázením kieserit (hořčíku je v půdě všude nedostatek). Při druhé proorávce přihnojení ledkem vápenatým. Do každého postřiku na ochranu ještě přidávám komplexní hnojivo a přihnojuji ještě přes list. Pokud se pěstováním chcete vážně zabývat, doporučuji si nechat udělat základní půdní rozbor (pH, humus, K,P,Mg,Ca)
doplněno 10.10.16 15:07:
Jabrako, co v tomto případě s hnojem reaguje a jaké živiny podle vás utíkají do vzduchu? Osevní postup máte taky dost divný. Říká vám něco zásobní hnojení?
doplněno 10.10.16 15:26:
Idanova, také jsem si všiml, že někdo neví, co je chlévská mrva, ale už jsem se v tom nechtěl patlat.
Hořká sůl je primárně určena na použití v roztoku jako zálivka nebo mimokořenová výživa. Kieserit má větší obsah hořčíku. Oboje je podstata síran hořečnatý a zbytek balastní látky, těch je v hořké soli tedy více. Používám Kieserit, hořkou sůl jsem nikdy nekupoval. Pokud ji máte, použijte místo Kieseritu.
doplněno 01.11.16 14:45:
Draslík je poměrně pevně vázán v půdě, takže vyplavení bych se nebál. Otázkou je, jaké máte pH, protože té síry (síran draselný a síran hořečnatý) pak bude až dost a ta působí na okyselení. Ještě se mrkněte, jestli ve vašem okolí se nedá sehnat Kainit, což je draselno-hořečnaté hnojivo s aplikací na brambory též na podzim.
doplněno 01.11.16 15:41:
Jestli používáte Harmonii s mikroprvky na listovou výživu, tak bych ještě zvážil hnojení hořčíkem, protože tohle je také vyloženě hořečnaté hnojivo. Nechte si udělat půdní rozbor, protože tohle všechno je střílení naslepo. Jinak na listovou výživu používám již řadu let tekutý Floran. florapack.cz/...
Obávám se,že ten kainit se nikde ani sehnat nedá, alespoň jsem na to nenarazil. Zkusím se pozeptat u nás v Turnově v krámě, kam chodím pro semena a sadbu. Asi se tedy budu držet vašeho původního plánu - teďka zaorat kravský hnůj + superfosfát + draslík a na jaře dusíkaté vápno a poté ještě hořčík. + v době vedetace přidat ledek vápenatý. Jinak docela se mi osvědčilo u zeleniny na zahrádce namíchat Harmoni s mikroprvky a aplikovat dvakrát s odstupem na list.
0x
Hnojení a rostlinné složení jde vždy ruku v ruce.Dá se říci,že chlévskou mrvu se míchat s minerálními hnojivy nedoporučuje.Pozemek,vyhnojený na podzim chlévskou mrvou je vhodné osázet okopaninami,(Brambory,řepa.)Pouze když v půdě chybí některé biogenní prvky,doplňují se během růstu.Kdyby se do mrvy přimíchávala některá hnojiva,mohlo by docházet k chemickému rozkladu působením kyselých součástí mrvy a úniku živin do vzduchu.Takže rozhodně vždy dávat hnojiva,která jsou vhodná pro pěstovanou plodinu.Složení pěstovaných hospodářských rostlin vždy závisí na použitém hnojení.Prvním rokem po chlévské mrvě brambory,případně košťáloviny, druhým rokem rajčata a okurky,doplnit draslíkem a fosforem.(superfosfát)třetím rokem mrkev a ostatní kořenové.Jen celer vyžaduje nadmíru dusík.Pod každou rostlinu dáme rozložený kompost,nebo starý hnůj a během růstu doplníme NPK .
Čtvrtým rokem sázíme cibuli a česnek ,po jejich sklizni opět vyhnojíme chlévskou mrvou.
JABRAKA
Děkuji za odpovědi,
odpověď od Pckopa mi přijde jako smysluplná a pochopitelná.
Idanova má pravdu, budu používat hnůj, nikoliv chlévskou mrvu a v tom je rozdíl samozřejmě. Jinak to střídání plodin, jak se všude uvádí je podle mě zavádějící. Manželky děda, který se bramborami a jejím prodejem zabývá již několik desetiletí dává celý život brambory stále na stejné pole (jiné nemá) má toho cca 1ha. Vždy cca 14 dní před výsadbou to napere vápnodusíkem. Sadbu dává vždy Marena a červená Laura. Brambory vždy naprosto luxusní, velké a je jich jako hnoje.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.