Dobrý večer.
Už několikrát jsem si všiml, že se v místě kde se vytěží les a vznikne mýtina nechává jeden vzrostlý stom. V okruhu několika desítek metrů jsou všechny stromy vykáceny, ale jeden těžaři nechají neporažený a ten tam zůstává i několik let dále růst. Přitom je stejně vzrostlý jako ty ostatní, které pokáceny byly. Věděl by někdo důvod?
Jestli na to nepřijdu, asi dneska neusnu 
Dobré ráno,
děkuji oběma za odpověď i názor. Pravda je, že mě obě varianty už taky dříve napadly, ale říkal jsem si, proč by někdo chtěl "lákat" vysokým stromem blesk na svůj pozemek.
Více pravděpodobná mi připadá varianta s tím ponecháním na semeno. Ale na druhou stranu, většinou se u mnou objevených ponechaných stromů jednalo o borovici nebo smrk. Myslím si, že dnes se sadba jehličnanů spíše kupuje v pěstírnách, protože je vyšlechtěná a má lepší vlastnosti než semenáčky z náletů stromů starých přes sto let...
Uvidíme, třeba ještě někdo zareaguje s nějakým úplně odlišným názorem.
6x
Jako bývalý dřevorubec Vám to mohu říci přesně: jedná se výstavek a nechává se na semeno. Zpravidla je to dub a počítá se s tím, že spadlé žaludy (tedy semena) se na zemi ujmou a vyrostou tam nové duby, semenáčky. Je to tedy za účelem znovuobnovení pokáceného lesa. Ale pracoval jsem tak před mnoha lety, možná dnes už platí jiné teorie.
4x
Je to uplne presne jak pise kjanik.
Je jedno o ktery strom se jedna. Nektere paseky se sázejí. Jine, kde je předpoklad uchycení náletu (prave ze semen sisek, ci bukvic a zaludu) se necha silny zdravy strom.
Spocitejte si na velkou paseku klidne i 4tis.stromku, klidne 8, 10Kč za kus... (orientacne ), pak se vyplatí to zkusit.Také
se dela nekdy, ze se paseka naoře specialnim strojem do lesa (naorávák, takova dvě velka kola, ktera tu pudu rozryji, aby se seminko lepe uchytilo.
4x
A to je právě jeden z mnoha důvodů, proč se tak pořád všichni melou o Šumavu. Jak píšete, mnoho lidí si myslí (stejně jako vy), že sazenice vypěstované ve školkách, zasazené do jasných řádků a stejného věku mají lepší vlastnosti než stromy ze semen vyrostené v lese. Některé možná mají (rostou rychle, příměji, prostě ty, pro které se vyšlechtí). Pak jsou ale náchylné na různé nemoci (kůrovec, hniloby atd.), protože rostou rychle mají řídké cévní svazky, trpí vývraty, navíc stavební dřevo z těchto stromů rychle podléhá rozkladu. Právě u stromu starého jak píšete slo let, je předpoklad, že je odolný, houževnatý a tyto vlastnosti přenáší na svoje potomky, a protože má ještě původní geny, může vlastně působit i jako genetická základna. Navíc na staré stromy je vázaný celý ekosystém - od různých druhů hmyzu, ptáků, savců. Ti už svůj životní prostor prakticky ztratily. Možná vám to bude připadat divné, ale přirovnejte si to například ke psům a některým jejich plemenů, kdy jejich mnohageneračním šlechtěním dochází k prosazování se pro plemeno typických nemocí. Protože nic není jak černobílé, jak to může vypadat.
Většinou se opravdu jedná o listnaté stromy, že vy jste narazil zrovna na jehličnany je jen náhoda. Také ale záleží, odkud jste nebo v jakém lese se nacházíte.
3x
Jedním z důvodů jsou právě ty žaludy, když to tak řeknu, ale není jediným. Jedná se také o to, že některé druhy hmyzu, a jiných drobných hmyzů potřebují právě takovéto prostředí, řekněme - mýtinku, kde je místy stín. Protože se vykácejí lesy, tito živočichové přichází o svůj domov, což způsobuje jejich vymírání. I toto je jeden z důvodů, proč se dnes, když se kácí les, nekácí celý, ale tak "do šachovnice". 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.