Jaký strom má tyto plody?

Není to svatojánský chléb, ale opravdu Gleditsia triacanthos - dřezovec trojtrnný. Jeden s nejstarších druhů. Pochází z Ameriky. Je z čeledi bobovitých. Stejně jako třeba akát nebo hrášek. Má opravdu velké složené listy. Rostlina je jedovatá, stejně jako ten akát. Jen plody jsou jedlé, dokonce se z nich může vyrábět kávovina. Indiáni si je cenili, už nevím, myslím se jimi živili nebo léčili. Zajímavostí je, že rostlina se důmyslně chrání velkými trny na větvích i kmeni proti žravým šplhavcům, ale lusky k potravě a roznášení či lidské kreativitě nabízí nízko nad zemí. Používá se v parcích, zahradách, velmi dobře snáší městské prostředí.

Gleditsia triacanthos

Když jsem zadala "strom s lusky", zjistila jsem ke svému překvapení, že těch stromů je několik. Vzpomenete si, jaké měl ten strom listy?

Odpověď od Floro je přesná.Svatojánský chléb,čili Rohovník je teplomilný,tady neroste.

Dřezovec - listy má podobné akátu a lusky také. Jen o hodně větší. U nás jich několik roste v oboře.

Co je pěkné. Na podzim, když celé lusky padají, stáčí se jako hadi do různých tvarů. Tou dobou si je posbírám a nechám vyschnout. Když pak do vázy naaranžuji nějaké květy - hezké jsou třeba zářivě žluté listopadky, naaranžuji k ním ty stočené lusky. Škoda, že nemám žádnou fotku, vypadá to moc pěkně. Jaga.

Až se strom zazelená, bude snadnější, podle listů, určit druh.

Tyto plody jsem dostala od sestry a ta je natrhala někde na stromě v Praze.Používám je do různých dekoracích...také by mě zajílalo co to je za strom.

Jako dítě a to je již hodně dlouho, djem 48 ročník jsme měli doma na vesnici u Olomouce těchto lusků plno. Jinak se tomu neříkalo, než svatojánský chléb. Je tedy jasné, že byl běžně v prodeji. Pamatuji si velmi dobře, že to byly tvrdší lusky, stejné, jako na obrázku a belmi chutné. Jejich velmi dobrá chutť mě zůstala v paměti a po létech, kdy už vymizel, tak jsem se pídila po tom, zda se dá někde sehnat. Stejné lusky vydím např. na Kraví Hoře v Brně, ale není, není to ten dobrý, svatojánský chléb, který se kdysi dostal u nás koupit. Tyto lusky nejsou jedlé, i když vypadají hodně podobně. Po létech, až, když jsem začala s Internetem, tak jsem zjistila více. Myslím ale, že není takový problém si sehnat semínka i u nás, jsou lidé, kteří se tím zabývají a mají opravdu neuvěřitelé druhy semen. Jestli se dá vypěstovat u nás, to je otázka. Mám zahradu, tak to zkusím. Když se nedožiji já, tak děti a vnoučata. Ale myslím, že to bude teplomilné a u nás to asi nepůjde. Proč se již k nám nedováží, pouze jako prášek nevím. Škoda.