Do skleníku jsem zasadil papriky a mezi nimi vyrostly tyto rostliny s kulatými plody, které jsou sladké a plné semínek. Plody jsou asi 1 cm veliké a rostou jak je vidět na obrázku. Zpočátku jsou zelené a postupně zrají do černé .Roste to poměrně rychle a hodně se rozvětvuje.Poradí někdo co to je a je-li to jedlé? Děkuji za odpověď.
0x
Podle tvaru listů a plodů to bude nějaká lilkovitá rostlina příbuzná rajčeti nebo bramborám. Tipnul bych si JALTOMATA PROCUMBENS ale střílím od boku. Pokud to je ono, pak jsou zralé plody jedlé ale rači počkejte než vám to potvrdí nějaký v oboru vzdělanější rádce. Krom zralých plodů jsou lilkovité rostiny jedovaté kvůli obsahu solaninu.
0x
Je to určitě lilkovitá rostlina, která vyrostla jako plevel. Podle mě LILEK ČERNÝ - SOLANUM NIGRUM.
Jak jste zjistil, že plody jsou sladké? Pokud jste ochutnával, zahráváte si. Rostlina je jedovatá a jsou známy případy, že po požití bobulí zemřela nejen drůbež, ale i všetečné děti.
Proto ji raději co nejdřív odstraňte ze skleníku, aby někoho nenapadlo ochutnat. 
Jaga.
Zajímalo by mě jak se od sebe dá poznat ten lilek černý a Jaltomata... Podle mně to bude stejná potvora. Semínka Jaltomato se prodávají po internetu jako exotika s tím, že plody jsou jedlé. Na netu je dost odkazů o tom že na jihu Ameriky se z toho dělají džemy takže to podle mě nebude tak jedovaté. Pravděpodobně se nějaké to zbytkové procento solaninu rozloží při tepelné úpravě.
Ale stejně bych to nejedl 
Totaku, někdy se člověk splete, ani se nenaděje.
Kupovala jsem svým vnoučatům ráda plody mochyně /physalis/, takové ty žluté "třešinky" v tom "lampionku". Děti to měly moc rády. Vnučce byly asi 3 roky a od sousedů jim plotem prorůstaly mochyně, židovské třešně, prostě takový ten druh české mochyně včervených lampioncích. Holka si asi vzpomněla, jak jsem jí něco podobného kupovala. A začala to jíst. Dcera byla doma v kuchyni a nenapadlo ji, co malá venku tropí. Holka nebyla žádná troškařka, podle těch prázdných obalů jich spořádala ke třiceti.
Hned doktor, nemocnice, pumpování žaludku, 2 dny pak na pozorování. Dneska už se tomu smějeme, vnučce už bude 12 let, ale tenkrát jsme byli plni strachu všichni. Raději nic neriskovat. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.