Je hosta jedovatá?

Mám na zahradě větší množství těchto rostlin, různé druhy. Nikdy jsem tedy ukousnutím lístku nezkoušela, jestli je nebo není jedovatá, ale při běžném dotyku při plení a při odřezávání jednotlivých listů třeba do kytic se mi nikdy nestalo, že by vyskočil puchýř, ekzém...

Kočka a psi běžně chodili na zahradu a ožírali si, co je napadlo. Jestli i hosty, nevím, ale spíše ne. Z toho usuzuji, že buď zvíře pozná, co nemá jíst, nebo to není dobré nebo to jedovaté není.

Slimáci maji sice raději jiné rostliny, ale pod hostami je běžně nacházím. Až moc živé...

Takže dotaz jsem nezdpověděla, ale snad uklidnila.

Na webu (například v anglické verzi Wikipedie) píší, že hosty jsou jedlé a některé druhy (nejčastěji Hosta montana ) jsou tradiční součástí japonské kuchyně pod názvem "urui". Koneckonců jde o rostlinu z čeledi chřestovitých, která na rozdíl od blízce příbuzných liliovitých je toxikologicky mnohem méně "zákeřná" a občas i "jedlá" (viz samotný chřest).

Na druhou stranu z vlastního pozorování vím, že většina chřestovitých (včetně samotného chřestu i zmiňované hosty) ve svých listech obsahuje nadprůměrné množství jehlicovitých rafidů - ostrých krystalků šťavelanu vápenatého (osobně ověřeno pod mikroskopem). V malém množství neškodí, ve větším by už mohly způsobit podráždění a otoky sliznic (u prodávaného kuchyňského chřestu toto nebezpečí nehrozí, protože mladé výhonky rafidy ještě neobsahují).

Jde-li vám o to, za je hosta nebezpečná při náhodném požití malým dítětem, psem, kočkou ap., odpovídám "nikoliv". Ptáte-li se však, zda její listy můžete dávat jako zelené přilepšení hospodářským zvířatům nebo domácím mazlíčkům (morčeti, želvě, papouškovi...), říkám "raději ne".