Nejste přihlášen/a.
Kmeny stromů, které jsou natřené vápnem, nejsou od jarního sluníčka popraskané. Venku ještě mrzne, sluníčko hřeje na jednu stranu stromu. Kůra stromů je tmavá, teplotní rozdíl řeší tím, že kůra stromů praskne. Stromy, jsou vápnem také chráněné, proti různým živočichům. U starších broskví a meruněk, nyní dáváme na jaře, jen papírové krabice. Udělají kmenu stín, kmínek nepraskne. Zkušenosti z naší zahrady.
doplněno 30.03.12 00:04:Tady je to vysvětleno odborně:
Vápno odráží slunce.
Mnoho zahrádkářů natírá kmeny ovocných stromů vápnem, aby tím zahubili choroboplodné zárodky nebo škůdce. Jde o nutný zásah nebo o přežitek?
"Jde samozřejmě o rozšířený omyl,"tvrdí pražský zahradník Josef Potůček. Co se týče ochrany před chorobami má podle jeho slov nátěr vápenným mlékem jen zanedbatelnou hodnotu.
Natírání kmenů ovocných stromů je však dobré ochranné opatření proti mrazovým trhlinám a mrazovým deskám.
Výhodou je, že sníží působení slunečních paprsků na kmen, který se pak během dne tak silně nezahřívá a v noci není tolik vystaven účinkům mrazu. Vápenný nátěr sníží ohřívání asi o 5 ºC.
Existuje však ještě lepší způsob, jak zabránit jarnímu brzkému probouzení stromů. Stačí postavit před kmen směrem od jihu dřevěnou desku (prkno nebo fošnu). Ta sníží teplotu přehřátí dokonce až o 15 ºC.
Také jsem se kdysi ptala a laik, ne zahradník, mi odpověděl: Do tmavých kmenů se v zimě více opírá slunce. Obílené kmeny mají v mrazech mírně zabránit teplotním výkyvům a následným škodám.
Jsem sama zvědavá, jestli to někdo potvrdí.
doplněno 29.03.12 21:42: Takže než jsem to sesmolila, buss to takhle vysvětlil .
Kůra stromů, moc zajímavé.
Kůže stromů
Víš, že i stromy mají kůži? Říká se jí kůra a je to vnější
vrstva stromů nebo jiných dřevin. Stejně jako vaše kůže
má za úkol chránit vše uvnitř. Jak strom roste, začne mu
být jeho kůže malá. Proto kůra praská, láme se, loupe a
odhaluje novou vrstvu kůry.
Tenká, nebo tlustá kůže?
Kůru tvoří vnitřní a vnější vrstvy. Vnitřní vrstva se nazývá
kambium. Tvoří ji miliony malinkých stavebních částic
zvaných buňky, které se neustále dělí. Když tyto buňky
odumřou, stane se z nich kůra. Každý rok vznikne nová
vrstva kůry a stará vrstva je odsunuta směrem ven. Kůra
stromu může být tenká jeden nebo silná až třicet
centimetrů.
Pozorování stromů?
Všechny rostliny potřebují kyslík a oxid uhličitý. Dýchají
kmenem stejně jako listy. Prohlédni si pozorně kůru
stromu a pokus se v ní najít dýchací otvory.
Co máme z kůry?
Skořice, voňavé koření, je kůra stromu, který roste v Indii
a na Srí Lance. Kůra mladých stromků se oseká a vysuší.
Korek je zase kůra korkového dubu. Zhruba každých
deset let se sloupne vnější vrstva až ke kambiu (vnitřní
vrstvě). Z korku se vyrábějí zátky, podrážky, podlaha i
nábytek.
8
Klíč k minulosti
Občas nám příroda dovolí zahlédnout dávnou minulost
díky svým vlastním výtvorům. Když se strom poraní,
začne z rány vytékat pryskyřice (smůla), která ji zacelí
jako strup. Hmyz, například mouchy, někdy v pryskyřici
uvíznou. Zkamenělé smůle pravěkých stromů se říká
jantar a hmyz je v něm někdy dodnes uchován.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.