Broskve nemají chuť - proč?

Okolo stromku přihnojte cereritem a zkuste probrat násadu úrody - prostě nechat méně broskví,než stromek nasadí, aby měl dost síly vyživit plody. Nic dalšího mne nenapadá.

Každý rok broskve stříháme, už jsou ostříhané a prořezáváme prostředek, aby sluníčko mohlo dovnitř stromu. Děláme postřik, jak proti houbové chorobě, tak na kroucení listů, to je vše, než začne broskev kvést, pak už jí žádné jedy nedávám. Jakmile jsou plody, všechny nejmenší plody odstraním. Tam kde je na větvičce plodů hodně, i když jsou velké, dělám probírku. Hnojím hnojivo na ovocné stromy, vždy v zimě. Jen můj názor

Co radí Google? hauner.cz/... Další a další informace

Broskvoně mají vysoké nároky na světlo a teplo. Milují teplou, slunnou a chráněnou polohu, humózní a výživnou půdu, která je dobře zavlažována. Pěstitelé se kromě velmi pružného slovního vyjádření mohou také orientovat dle tvrdých čísel: za vhodné oblasti pro pěstování broskví se považují takové, které mají průměrnou roční teplotou 7 až 10 °C, s červnovým teplotním průměrem nad 18 °C a ročním srážkovým úhrnem do 600 mm. V podmínkách území našeho státu jde o místa v nadmořské výšce okolo 200 metrů bez přítomnosti pozdních ranních mrazíků, která jsou převážně orientována k jihu. Půda by neměla být kyselá, jílovitá nebo těžká; vyhovují spíše půdy neutrální či velmi lehce kyselé. Je-li broskvoň dobře vyživována, spokojí se i s písčitou půdou. Ač je broskvoň suchovzdorným ovocným druhem, pro dobrou sklizeň je potřeba půdu zásobovat vláhou.

Broskvoň roste ve formě nízkých stromů či keřů, dosahuje výšky 3_5 m. Oproti jiným ovocným stromům je u broskvoní nezbytné provádět každoroční řez, bez kterého se začnou její větve vyholovat a broskvoň předčasně stárne.