Zpětný řez noliny

Dobrý den, nepíšete, jak dlouho rostlinku máte. Je možné, že rostlinka, už byla trochu poškozena při koupení. Podívejte se prosím na tento návod, jak hnědé listy odstranit. Také je zde, co vše, rostlinka potřebuje.

Stanoviště: Miluje hodně světla a čerstvý vzduch, měla by proto stát blízko okna, kde by teplota v zimě neměla klesnout pod 12°C. Toho lze dobře dosáhnout umístěním květiny na parapet, pod kterým se nachází ústřední topení. V létě může být i na zahradě.

Zálivka: Nolina je sukulent. To v překladu znamená , že se zalévá velmi málo. Vodu si udržuje sama ve svém stonku, a přílišné přemokření ničí nejprve její kořeny a poté i její stonek, který nabobtná a splesnivý. Půda se mezi jednotlivými zálivkami musí nechat vyschnout a až poté zalévat. Nikdy se nesmí stát, že by rostlina mněla ve své misce vodu.

Hnojení: V létě jednou za 2 týdny hnojivem pro kaktusy, nebo nízkou koncentrací hnojiva pro květiny. V zimně nehnojit vůbec.

Rozmnožování: Tato rostlina se množí semeny, které si při troše štěstí dají sehnat v obchodě. Nebo řízky kmenu, či odříznutím vedlejších vrcholů, které se na rostlině občas udělají, ale obě tyto procedůry jsou velmi náročné na správnou zálivku a teplotu, je proto nejlepším způsobem koupě nové rostliny. Mladé rostliny se přesazují každý rok, starší exempláře jednou za 2-3 roky.

Poznámky:Zvadlé, či uschlé listy jemným tahem odtrhněte od stonku, nebo ustřihněte 2 cm od stonku a oni časem odpadnou sami, je to však méně estetické. Rostlinu přesazujte do směsi zahradnické směsi "B"a hrubšího písku 1:1. To vede k tomu aby zemina nedržela tolik vlhkosti. pokojove-kvetiny.cz/...

Tady jsou rady přímo od odborníků, co rostlinu nejen pěstují, ale také prodávají.

NOLINA RECURVATA /Sloní noha/

Nezničitelná rostlina

Dovezli jsme rostlinu domů a začali se o ni starat přesně v intencích rad v tehdejší literatuře. Postupem času jsme ale zjišťovali, že tahle kytka nám je ochotná odpustit prakticky jakýkoliv pěstitelský hřích. Po celou dobu jsme ji ale pěstovali zvolna a pomalu. Kdybychom ji hnali množstvím vody, kterou docela miluje, byla by možná dnes ještě o hodně větší. Jenomže od nás dostávala vždy jenom o málo větší nádobu, než byl průměr stále narůstajícího kmene.
Dnes je z ní rostlina, na kterou jsme pyšní, a bez níž si už jeden kout naší zahrady od jara do příchodu přízemních mrazíků nedovedeme představit. Její osud ponecháváme na přírodě, jen v období dlouho trvajících veder bez kapky vody z oblohy jí zaléváme. Občas samozřejmě vezmeme konev o polijeme ji přímo do středu listové rozety a pořádně spláchneme i listy. To děláme většinou večer, a než se druhý den dostane k nolině sluníčko, voda už je dávno pryč.
Na zimu ji stěhujeme na nejméně osluněné místo ve skleníku, ale mohli bychom ji umístit prakticky kamkoliv jinam a všude by byla spokojená. Ačkoliv snáší i největší sluneční žár, spokojí se také s polostínem nebo různě rozptýleným světlem, kde jsou její listy mohutnější a tmavší. Přes zimu starou rostlinu zalijeme obvykle jenom jednou, a to ještě mírně.
Mladší rostlinky zaléváme v tomto období 1x za měsíc a pokud jsou zimovány v bytě, tak dvakrát častěji. Zato od jara do podzimu se z nich stávají nejnáročnější konzumenti vody mezi našimi sukulenty. Zaléváme je klidně i dvakrát týdně a pěstujeme v polostínu nebo při rozptýleném světle pod korunami stromů. Slabší mrazíky na podzim snesou, pokud je ovšem substrát zrovna suchý. Podzimní zálivky už nejsou tak časté, čímž rostliny postupně připravujeme na zimní vegetační odpočinek s občasnou udržovací zálivkou.
Protože se jedná o živý organismus, existuje také možnost jejího úhynu, ale k tomu musí současně přispět mnoho negativních faktorů najednou. Nejnebezpečnější je při letnění používání podmisek (to platí všeobecně pro všechny rostliny), v nichž zůstane delší dobu stát voda. Pokud se k tomu přidá ještě chladné ráno s teplotami kolem bodu mrazu, pak je zaděláno na hlilobu podmáčených kořenů. V teplém prostředí se suchým vzduchem lze mladé rostlinky s průměrem kmínku menším než tři centimetry také usušit, ale je k tomu třeba absence zálivky minimálně v délce dvou a více měsíců. Jinak se nolině nic podstatného stát nemůže.
Kmínky mladých nolin se po extrémně dlouhém suchu zmenší třeba na polovinu, a totéž se týká v tomto případě počtu listů, ale stačí mírná zálivka a v krátkém čase je zase vše při starém a rostlinka prosperuje. Jenom obnova jejích listů je pak vcelku zdlouhavou záležitostí.
Mezi laiky i obchodníky se vžil receptářový název "Sloní noha", který pěstitelé sukulentů používají pro zcela jinou rostlinu (Testudinaria či Dioscorea elephantipes). My to při letním prodeji v Zoo nebo na výstavách řešíme tak, že k nolinám napíšeme cedulku "tzv. Sloní noha". sukulenty.estranky.cz/...