Co rostlince schází

Podle toho, jak jsou skvrny ohraničené a jak se nekróza (odumírání pletiv) šíří z jednoho místa do okolí (s nažloutlým okrajem částečně poškozených pletiv), se obávám, že by mohlo jít o houbovou (např Fusarium) nebo bakteriální chorobu.

V tom případě bude úplné vyléčení obtížné, ne-li nemožné. Rozhodně pomůže odstraňování viditelně napadených listů, aby v rostlině bylo co nejméně velkých ložisek, z nichž se nákaza šíří do zdravých pletiv. Ale protože infekce probíhá zpočátku skrytě, ani důslednou likvidací skvrnitých listů se z rostliny nevymýtí. Ani případný postřik roztokem fungicidů (jde-li o houbovou chorobu) moc nepomáhá, neboť houba už je přítomná uvnitř a postřik jen brání nákaze zvenčí.

Nemáte-li doma cennou sbírku jiných (dosud zdravých) dracén, není nutné vaše napadené rostliny ihned likvidovat. Odstraňováním napadených listů můžete průběh infekce buď zpomalit, anebo úplně zastavit. I rostliny totiž mají svůj obranný systém (produkci fytoncidů ap.), takže se může stát, že časem si rostlina s nákazou poradí sama.

Co se týká možnosti přenosu na jiné rostliny, zní odpověď: NEVÍM. Některé houbové či bakteriální choroby jsou omezeny jen na jeden druh či rod, jiné se mohou šířit i na další skupiny rostlin. Přesné určení "nakažlivosti" patogena není v domácích podmínkách možné (a často ani v laboratoři).

Vycházím-li z vlastní (velmi povrchní) zkušenosti: U nás ve škole na chodbách také máme dracény s podobnými skvrnami. Vyskytují se u většiny dracén, nezávisle na světelných podmínkách, na zálivce i na roční době. Málokdy se však stává, že by dracéna byla skvrnami poškozená natolik, že bychom ji museli zlikvidovat. Dracény tedy dlouhodobě přežívají, po přesazení a otrhání všech skvrnitých listů jsou často delší dobu beze skvrn (neboli zlepšení půdy je možná posiluje). Ale to hlavní: Na jiných rostlinách v těsném sousedství (zelence, tchyniny jazyky, pandány, fíkusy, pryšce, monstery, ibišky, břečťany...) žádné podobné projevy nepozoruji. Neboli: Pokud to je infekce, na okolní rostliny se nešíří.

Tak to je přesně můj problém. Mám je v hlíně, ale všechna okna mám - východ, jih a západ. Takže vlastně celý den slunce - pokud svítí. Už jsem je přestěhovala do ložnice. Takže také budu čekat na radu. Tak jsem trochu pohledala a zdá se, že to není od sluníčka, ale nedostatečná zálivka.

Hnědé špičky a žluté okraje listů:
Nejčastější příčinou je suchý vzduch. Převážná většina Dracén totiž potřebuje dostatečně vlhký vzduch. Květináč tedy vždy obložte vlhkou rašelinou a také nezapomínejte její listy pravidelně zvlhčovat. Další příčinou může být také chladný průvan a rovněž sucho v substrátu. Suchý substrát také způsobuje vznik hnědých skvrn na listech.
Listy jsou měkké, zkroucené, s hnědými okraji:
Příčinou je téměř vždy příliš nízká teplota. Tyto příznaky se brzy objevují u Dracén, které jsou velmi choulostivé a v těsné blízkosti oken během mrazivých zimních nocí často nachladnou.
Žloutnutí spodních listů:
Pokud žloutnutí spodní strany listů postupuje pomalu, je to jen přirozený proces stárnutí listů.
Listy totiž mají omezenou životnost pouze na 2 roky a pak odumírají. Díky tomuto příznačnému znaku Dracény a dračinky po čase získávají charakteristický vzhled rostlin s listovou korunou na holém kmínku.
Hnědé skvrny na listech:
Příčinou je zcela jistě nedostatek vody. Jejich substrát musí být stále vlhký.

Moje také měly takové hnědé skvrny. Hnojím nyní pouze jednou na jaře a zalévám, až zemina mírně vyschne a občas rosím. Ani v létě jim přelévání moc neprospívá. Některé zeminy se chovají jako houba. Po zalití do sebe natáhnou velké množství vody. Povrch zeminy v květináči je později suchý, ale uvnitř je stále hodně mokrý. Takovým substrátem jsem zahubila už mnoho květin.

Hnojíte obě květiny stejně? Někdy to dělá i přehnojení. Příčin těchto potíží je více. Já bych zvýšila rosení.