Jak pěstovat liliovník

Těžko říci,podívejte se jestli se udělal zával,jestli to srostlo.Ta prasklina je asi od mrazu?Nemrzne,už by to tam nemuselo být.

Chtela bych se zeptat jak jste ho balili,neboli cim ovazali?V jake pude je nasazeny?Ma mit tezsi zeminu.V zime prikryt,nejakou hrabankou,listiv ve vetsi vrstve kolem stromu.Ja se domnivam,ze koreny vytahuje mraz.Take je treba hodne zalevat a jeste pred zimou.starsi rostliny by pak nemely byt tak choulostive.ja u vsazene Catalpy take prikryvam,je to podobne.

Rozhodně už ho vybalte, musí k němu vzduch a sluníčko - pokud je tam ještě otevřená prasklina, namažte stromovým balzámem (nebo štěpařským voskem), ale už nebalit.

Pokud máš na mysli LIRIOVNÍK TULIPÁNOKVĚTÝ,tak je mu nejlíp na stinném stanovišti ve vlhku.Nemáme s ním problém,roste jako z vody.

JABRAKA

Jednou jsem cetla takovy navod na praskly,ci poraneny kminek.rozmichat v jilu kravinec,namazat na strom a zabalit mokrou pytlovinou,udrzovat vlhke.Priznam se,ze jsem to jednou zkusila na hrusni.Zustala tam jizva,nebo dira,ale je fakt,ze se zahojila,strom roste pekne dodnes,jen ma zacelenou prasklinu.

Rostou-li dřevině kořeny "nahoru ven" (tj. velmi mělce pod povrchem), bývá příčinou špatná zálivka. Pokud zaléváte příliš často menšími dávkami vody (např. denně plošným postřikovačem), vytvoří se pod povrchem pár decimetrů "ideálně vlhké" půdy a ve větších hloubkách může být sucho - hlavně uprostřed horkého léta. Trávníku ani běžným bylinám to příliš nevadí, ale dřevinám ano: Místo aby nové kořeny rostly čím dál hlouběji (za zdrojem podzemní vody), vyrůstají jen těsně pod povrchem (po zimě či po deštích se dokonce může zdát, že "lezou ven"). Takový strom s kořeny těsně pod povrchem pak nejen že není příliš stabilní (snadno se ve vichru vyvrátí), ale hlavně je trvale odkázaný na umělé zavlažování. Přijde-li větší sucho, nedosáhne svými kořeny pro hlubokou podzemní vláhu a uschne.

Ideálním řešením je zálivka do hloubky pomocí zakopané trubky přímo ke kořenům, ale na to se musí pamatovat už při vysazování. Jinak platí pravidlo: Zalévat méně často, ale většími dávkami vody. Třeba jen jednou týdně (na jaře i méně často), ale pořádně: Několika plnými kbelíky prolít půdu od povrchu až do co největší hloubky. Je jedno, že za dva dny je povrch suchý. Důležité je, že voda zůstala v hloubce - strom si za ní vyšle své kořeny. Po určité době (záleží na místních podmínkách) strom dosáhne svými kořeny až do blízkosti přirozené podzemní vody a má vyhráno.