Jak na hraboše a hryzce?

Z těma potvorama je vždy problém, už jsem taktéž vyzkoušel všemožné fígle, poslední dobou to řeším petardami. Když se mi objeví na zahradě nějaký krtinec nebo díra od těch zlotřilých tvorů, mrštím tam par petard a ucpu díru. Kravál a smrad jim nědělá dobře a emigrují k sousedovi.

Na hryzce nám moc pomohla rostlina, bohužel nevím jak se jmenuje. Je to celé fialové, asi 1,5-2 vysoké, samo to vysemení a roste jako divé a hryzcům to prý nevoní -hlavně podzemní část a vystěhovali se. Třeba to tu někdo zná.

Velice jednoduché. Asi 2m železnou tyč zarazit nejméně 50 cm do země, /máme z armovacího železa/, nahoru připevnit otočný větrník, ne umělý. Manžel vyrobil z plechových lopatek, ložiska, takže se za jakéhokoliv větru otáčí. Zahradu máme asi 400 m2 a od té doby ani jednoho hraboše. Dříve jsme mněli samé díry, sežrané brambory, mrkev. Tyto tyče máme 2, jsou natřeny na tmavě zeleno, takže neruší vzhled zahrady. Zkuste, úspěch zaručen.

je to stěma potvorama těžké nedá se proti tom celkem nic dělat ale při sadbě nových rostlin jsem je dával do starých záclon nebopytlíků od brambor/sí´tovaných/a většinou to vyšli,púrotože hlodavci se k nim kvůli sítˇovině nedostanouasi jimto nedělá dobře na zuby

Také mám s těmito zvířátky problém. Předloni mi tahali papriky přímo před očima do země a to v pravé poledne. Loni jsem dala papriky do skleníku a zase mi je sežraly asi svilušky. Loni byl na zahradě pokoj, tak jsem toho litovala, že jsem tam ty papriky nedala. Letos je tam asi dám a možná, že se to bude opakovat zase kolem dokola. Aspoň je nějaké vzrůšo

Asi zkusím tu železnou tyč, ale musím přemluvit manžela, protože on už na to rezignoval , a druhá věc, hlavně musí foukat vítr, abych s tím pak nemusela točit sama

Ta kytička, není to to, čemu se taky říká penízky? Ta je normálně fialová, když odkvete, má zelené lupínky, které později uschnou. Když se opatrně sundá ta vrchní slupka, zůstanou stříbrné penízky. Používám to taky jako suchou kytku. Rozmnožuje se to samo. Stracena

Ten pohled znám. Mladý stromek uprostřed léta lehne suchý bez zjevného důvodu a vy pak zjistíte, že nemá žádné kořeny ... a nic nepomáhá. Až jsme objevili v Německu přípravek, který se jen nasype do děr a zašlápne! A funguje! Alespoň než se k vám přistěhují od sousedů ... koukněte na www.polytanol.cz

Take s ni mted bojujeme Pri jarnim uklidu zahradkyj sme zjistila, ze nam krasnou 5ti letou jablon pres zimu uplne znicil - normalne jsme ji bez problemu vytahli ze zeme

Co jsme slysela, tak se ma zjisti, kteoru diru pouziva - vsechyn je zasypat a pak tu kterou obnovi, tak do ni dat jed. No a pokud se sazi nove stromky, tak se maji dat do kraliciho pletiva, ale to plevinou vytahnout az nad povrch - coz zase neni moc prakticek

Take bohuzel byldime zemi poli takze to asi bude boj v vetrnymi mlyny, ale je fka,t ze tu bydlime uz 6 let a letos to bylo poprve co nam neco znicili

Tak jak se tu pise,je to vecny boj.lepe je pocitat s tim,ze zas prijdou.Opatreni je mnoho,doctete se toho na netu kvanta a i v obchodech maji ruzne navnady.Trochu jsem si pocetla na ttto tema a dozvedela se ,jak rozpozname hrabose od hryzce a take o krtkovi,jak temer neskodi a je uzitecny.takze:Hryzec je vetsi nez hrabos a zdrzuje se blizko vod.chodby dela svisle,elipsovity tvar prurezu.Siroke nejmene 5cm a vedou jen par cm pod povrchem pudy.Lze je rozpoznat,podle nepravidelnych vyvysenin na pozemku,v nichz se vetsinou najdou zbytky jejich potravy.Zere predevsim nadzemni zelene casti rostlin,bulvy cibule,hlizy a hlavne koreny bylin,keru,stromu...Hrabos-Hloubi male,ovalne chodby a zanechava mnoho malych der a nici tak travnik.U vchodu do jeho chodeb byvaji kupky vyhrabane hliny a na povrchu pudy jsou mezi jednotlivymi vchody,vyslapane cesticky.zere koreny,kuru drevin,prez zimu.Krtek-vsichni vime jak rozciluje svymi hrobky,ktere musime pracne rothrabavat.Krtek ale nepozira rostliny.Naopak pozira hmyzi skudce,ktere v zemi poziraji koreny.Je ale pravda,ze kdyz si razi cestu pod zemi,vodorovne elipsovite chodby,tak se obcas stane,ze nekdy prerusi koreny.Tak co si vybrat,nekdo jho proste necha byt,ozeli jednu rostlinku,kdyz se diky krtkovi dari ostatni vetsine.Ja osobne,na jare se rozhlednu a pravim.to,to tady zase vypada a rozhrabu,nechavam ho zit.Vetsinu hlodavcu nam chyta pes,treba ten vas si da take rict.Jinak je mi jasne,ze podkousane kere ,stromky,je to k vzteku.musi se s tim predem pocitat a vyzkoudśet vice veci.hodne zdaru..

Dobrý den,mám stejný problém,odchází mi thůje asi 30ks to je strašný,nevím co s tím,mám pod stromkama samou díru od nějaké potvory,tak jak popisujete vy...přišli jste na nějaké řešení?díky Iva

Hryzec vodní je druh hraboše.Působí spíše tam,kde je vlhko a živí se rostlinnou stravou.Svoje chodby má 50 - 100 cm pod zemí.Kořeny stromků a cibule vyžírá spíše v zimě.

Hraboš polní je menší a na zimu si dělá zásoby.Pokud poškodí nějaké rostliny,tak spíše při hloubení nor do 30 - 50 cm hluboko,ne pro výživu.

Jabraka.

Dobrý den všem,

zakoupil jsem klasickou pastičku na myši (tu větší železnou), jako návnadu jsem dal rozkrojenou okurku a přidělal slabým drátem. Nutné je pastičku natáhnou tak aby byla co nejcitlivější. Na samý konec drátu. Tak jsem vychytal celou rodinku a je klid. Měl jsem je v kompostu a sklízeli za mně okurky

Dobrý den.

Zahradu nevlastním, ale něco jsem o hraboších a hryzcích na internetu vyčetla, neuškodí připomenout.

Samice hrabošů vyvádí mláďata (nejčastěji 3 až 10) 3-7x ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata velmi záhy (samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí). Samice tudíž mohou mít mláďata už asi ve 35 dnech věku. Díky tomu se hraboši v pravidelných intervalech přemnožují, potom přijde rok s nízkým výskytem.

Hraboše odpuzuje pach aromatických rostlin jako je afrikán, řebčík, česnek, listy ořešáku, nebo když se do otevřeného otvoru chodeb nalije neředěná jícha z listů černého bezu.

Hraboše také loví poměrně hojná káně (ve slabých pařátech slepici neunese, není třeba se o drůbež vyjma malých kuřat bát). Na hraboších si smlsne i drobná poštolka, která je vyhlíží v třepotavém letu. V noci nastupují sovy, jako jsou puštíci a kalousi.

Káně potřebuje posed, odkud kořist vyhlíží – pokud na klidný okraj zahrady do výšky 2 m a výše umístíme bidélko, můžeme ji k návštěvě přilákat (loví spíše na volnějším prostranství nežli mezi dřevinami). Odpočinek ocení i poštolka a sovy. Pro poštolky lze na stromy umístit hnízdní budky, pro kalouse podložky.

Hryzce se lze zbavit vykuřováním dýmovnicí. Je při něm třeba pečlivě ucpat veškeré otvory do nor, přičemž je někdy obtížné všechny najít.

Účinné je také například fukarem na listí v chodbách vytvořit průvan, prý jej hryzci nesnášejí.

Někdo uváděl, že jim pomohlo, dát do děr kočičí "produkt".

Dobrý den, nevím jestli vám to ještě pomůže, ale my jsme měly taky problém s hryzci. Opakovaně nám sežrali kořeny mladých ovocných stromků a nic proti nim nepomáhalo, až nám jednou poradili přípravek - jed - polytanol, který se jen nasype do děr a zašlápne. Zbaví vás to těch, které jsou u vás na zahradě.