Nejste přihlášen/a.
Nemáte někdo odkaz na rozdělení zeleniny podle jejich nároků na výživu podle tratí?
Něco jsem si našel např. na zahrada.zjev.cz/... ale představoval bych si to ve stylu "pediodické tabulky", kterou bych si vytisknul a pověsil v zahradním domku, abych to měl na očích... nemá někdo tip? 
tak si tabulku nakonec vyrábím sám, nevěděl by někdo kam spadají jahody a kukuřice?
0x
Clayi,Je to záležitost spotřeby a náročnosti na živiny.Existuje docela i plánek na rozdělení zahrady na čtyři oblasti,kde se pravidelně střídá zelenina.Já zastávám pořadí asi takové.V jednom čerstvě založeném a vyhnojeném pozemku nasázím brambory.Po sklizni se tam ještě dá pěstovat polníček,salát a do podzimu ředkvička.Druhý rok následují košťáloviny,kedlubna,.květák a zelí.třetím rokem mrkev a petržel,a další kořenové a čtvrtým rokem cibule a česnek.Samozřejmě bychom jen s hnojem nevystačili,proto do zálivky přidávám na jaře NPK a později superfosfát.Jen pocukrovat.
Po mrkvi můžeme set i hrášek a fazolku dodají do půdy dusík.
Pátý rok se nechá pozemek zarůst jetelem,nebo řepkou a zareje se na zeleno.
Pokud pěstuji celer,dělám mu samostatná hnízda.Vyreju díru na rýč,dám tam dvě lopaty koňského hnoje(oslího)a zasypu.Do toho zasadím sazeničku.Zalévám vodou ze sudu,ve kterém rozmíchám oslí hnůj a slepičince a z toho beru vodu na zalití celerů.
JABRAKA
jj, tohle všechno v podstatě vím... ale jen pár dnů po tom co si to přečtu, potřeboval bych to v nějaké úplné tabulce na pověšení, abych to nemusel studovat každý rok znovu - než si to osvojím 
Na podzim chci zkusit koňský hnůj - jiný nemám možnost. Jen doufám, že nebude moc plevele.
Koňský hnůj je výborný. Lepší, než kravský. Po koňským jsou to králíčí bobky, ovčí (kozí), kravský... až úplně na konci je prasečí.
No a slepičáky, to je kapitola sama pro sebe.
Princip tříletého cyklu v osevních postupech
Zelenina se podle nároků na živiny (a zařazení v osevním postupu po organickém hnojení) dělí do tří skupin: zelenina I., II. a III. tratě. Potřeba dobré zásoby přijatelných živin v půdě je nejvyšší u první a nejnižší u třetí tratě.
Rozdělte si pěstební plochu na tři části a každý rok hnojte jeden ze tří záhonů. Už na podzim zapracujte organické hnojení (nejlépe kompost). Na tomto záhonu pěstujte zeleninu první tratě, s vysokými nároky na živiny .
Organickým hnojením mimo jiné zlepšujete půdní strukturu. Půda má vyrovnanější vodní režim a zelenina lépe rozvíjí kořenový systém
Mezi zeleninu první tratě se řadí zejména košťáloviny (zelí, kapusta, květák či kedluben) a plodová zelenina (rajče, paprika, lilek, tykve, okurky a melouny). Tyto druhy snesou v období vegetace přihnojení organickými hnojivy.
Druhý záhon, který jste hnojili loni (respektive předloni na podzim), využijte pro pěstování zeleniny se středními nároky na živiny, takzvané druhé tratě. Sem patří kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvička, červená řepa), dále listová (salát, špenát, mangold) a cibulová zelenina (česnek, cibule, pórek).
Třetí záhon osejte převážně luskovou zeleninou (hrách, fazole, bob). Hlízkové bakterie žijící na kořenech čeledi Fabaceae fixují vzdušný dusík, a tak půdu obohacují.
Asi si to vyrobím sám 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.