Mochyňka / lampionek = Physialis a je jedlý z ČR

Já je pěstuji, ale pozor, jedlé jsou jen ty které nemají ty sytě oranžové lampionky. Za prvé mají malinké plody a za druhé jsem četla, že mohou způsobit i zažívací potíže. Takže já bych to neriskovala. Ta co pěstuji já je ta peruánská jedlá mochyně, v obchodech se prodává pod názvem Physalis. PosílámVám fotky, púrávě mi totiž dozrávají a také mámty ozdobné červené, tak jsem Vám o vyfotila abyste viděl ten rozdíl. Já si teda každý rok předpěstuji sazenice, ale také se mi samovolně vysemení, ale ty nemají tolik ovoce jako ty, které si předpěstuji. A nikdy není jejich kalich oranžová, je krémový. A ovoce je moc dobré a má plno vitamínů. Když si ho schovám a nesním to všechno najednou, tak mi vydrží až do vánoc. Na druhé fotografii máte oba ty plody k porovnání. Je jasné, že ta prťavá oranžová je ta židovská mochyně. Já bych ji teda raději ani neochutnala.

Utrhněte až u země, z lampionku opatrně vyberte třešničky a pak celou pověste hlavou dolů a nechejte usušit. Odstraňte suché listí. Pak vám, ve váze bude dělat parádu celou zimu nebo oživí vánoční kytici.

Hlavní rozdíl je ten, že ty oranžové lampiony na sušení - židovská třešeň je trvalka, mohutně se rozrůstající a používá se k sušení. Na jídlo raději ne. Ty malé žluté ze supermarketu jsou plody jednoleté rostliny, která u nás nepřečká zimu. Měli jsme zrovna letos ze semínka, ale zdály se mně úplně bez chuti. Kdysi po revoluci jsme měli úplně stejné, ale ty byly velice sladké.