Chtěl bych dat podél schodiště ke dveřím domu nějakou stálezelenou popinavku. Byla by to dobra maskovací věc. Natáhl bych Lanka, po kterých by se to platilo. Napadá vás něco kromě břečťanu? Krasne by byly růže. Sice by nebyly stálezelené, ale zase krasne kvetou. Akorát jsou výrazně kosatejsi než břečťan a určitě by lezly do zábradlí...
33 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení
kami®
0x
Brslen fortuneův je pnoucí, ale umí se pnout jen po drátěném plotě, větší část větviček ale zůstává viset, dají se proplést plotem záměrně. Je stálezelený, ale druh s bílým okrajem listu má v zimě méně výrazné barvy, než druh se žlutým okrajem. Všechny panašované brsleny v zimě mají listy barevně méně výrazné, než v létě. Neroste moc rychle, tak péče není náročná. Je krásná.
Z opadavých je nádherný přísavník star showers roste pomalu oproti klasickému zelenému druhu nebo hortenzie pnoucí mirranda, viděla jsem i bíle panašovanou.
Pnoucí růži bych kvůli trnům ke vchodu nebo k průchodu spíše nedala.
Z opadavých je nádherný přísavník star showers roste pomalu oproti klasickému zelenému druhu nebo hortenzie pnoucí mirranda, viděla jsem i bíle panašovanou.
Pnoucí růži bych kvůli trnům ke vchodu nebo k průchodu spíše nedala.
tm
Máte s tímto brslenem nějaké zkušenosti? Jde o to, že někde jsem našel, že se jedná o keř, jinde že se umí i pnout... do jaké výšky se může pnout? Zvládne třeba 3 m?
tm
0x
Břečťan bych vysadil vedle zídky, která drží schodiště ke vchodovým dveřím. Myslel jsem, že se poplazí po zídce a až doroste na horní okraj zídky, natáhl bych lanka třeba po 30 cm, která bych uvázal na balkoně nad vchodovými dveřmi. Vytvořilo by to jakousi zástěnu, aby prostor před dveřmi nebyl tak otevřený. Břečťan by vlastně po domě nelezl, ale nenapadlo mě, že cestu po lanku asi nedá... možná by tam šla nějaká dřevená konstrukce na pnoucí růže... nebo zkusit ty pnoucí růže - ty by byly nádherné, ale musel bych je nějak krotit, ale v veké míře nelezly do zábradlí.
kami®
Břečťan se dobře pne po zídce, ale po klasickém drátěném plotě se pnout nechce, žádný druh. Nebude se určitě chtít pnout ani po lanku nebo něčem podobném. Dokonce mám jeden druh, který nejde donutit se pnout vůbec po ničem, je to taková stříkaná barva, jeden z nejbarevnějších a nejkrásnějších druhů, u zdi jen leží na zemi. Což jsem při výsadbě netušila.
U pnoucích rostlin bývá časté, že rostlina, která se pne po zdi, nebude se pnout po plotu a naopak. Takže kombinace takových dvou typů opory Vás zklame.
U pnoucích rostlin bývá časté, že rostlina, která se pne po zdi, nebude se pnout po plotu a naopak. Takže kombinace takových dvou typů opory Vás zklame.
maky®
Kamarádka si udělala z břečťanu plot a to tak, že k drátěnému plotu dala několik sazenic břečtanu a vytrvale neúnavně stále proplétala výhony těmi oky v drátěnce. Po letech z toho má pěkný, stále zelený, neopadaný živý plot.
tm
A pokud bych se nakonec rozhodl pro pnouci ruzi, jak je to s jejím pěstováním, resp. stříháním? Klasické ruze se většinou každý rok strihaji třeba do 50 cm max. Jak je to u pnoucich? Ty se asi nestrihaji každoročně u země, jinak by moc vysoko nedorostly...
kami®
Pnoucí růže my stříháme jen odstraňováním hynoucích částí (prohnědlé a prožloutlé větve), taky když obrůstají na jaře, vyberu si silněji obrůstající očko z těch na konci větviček a na pro mne správnou stranu, tam, kam má další větev růst, kde se mi líbí. Koneček se slabšími očky odstraním, ty co obrůstají pomalu (raší pomalu). Ale nemusím. Ony se stříhají malinko. Tak aby se Vám líbila a pomohl jste jí.
U pnoucích růží červeně kvetoucí mi rostly hezky. Žluté mi špatně rostly a ta co mám velice rychle odkvétá. Růžová mi kvete kratší dobu v sezóně, červená kvete, nakvétá delší dobu. Odkvetlé květy opravdu vzorně odstřiháváme. Takže okolo růže se víc naběháte v průběhu sezóny. Záleží na výšce a počtu rostlin, ale my okolo růží běháme, počítali jsme s péčí o ně.
U pnoucích růží červeně kvetoucí mi rostly hezky. Žluté mi špatně rostly a ta co mám velice rychle odkvétá. Růžová mi kvete kratší dobu v sezóně, červená kvete, nakvétá delší dobu. Odkvetlé květy opravdu vzorně odstřiháváme. Takže okolo růže se víc naběháte v průběhu sezóny. Záleží na výšce a počtu rostlin, ale my okolo růží běháme, počítali jsme s péčí o ně.
tm
Dal bych vedle sebe třeba 2 až 3 barvy pnoucích - které tedy doporučujete? Je to ca. 550 m n.m. Klasika - červenou a růžovou? Žlutá nebo oranžová je krásná, ale otázka, jestli by byly tk úspěšné jako klasika červená.
kami®
Já si spíše pamatuji asi své neúspěchy s růžemi. Takže žlutá byla Golden showers, ta v zimě namrzala a tak nevím, jestli by se kvetení dočkala, pak zahynula. Namrzla jim i v zahradnictví, tak jsem ji získala zdarma. Myslela jsem, že se u nás prodávají jen mrazuvzdorné pnoucí růže.
Teď máme žlutou Lichtkonigin Lucia, nenáročná, ale květy vydrží krátce, to mi vadí. Růžové máme bez názvu polské a bohužel i u oranžové české úžasné název nešel zjistit, kvete pořád. Neumím tipnout název.
Líbí se mi barva sytě romanticky růžové Lawinia, ale kvete 2x ročně mezi kvetením má docela pauzu. Polské růžové kvetou s delší pauzou taky. Takže méně často, než červené. U Lawinie je to ale pro mne nejkrásnější růžová barva, kterou jsem si přála. (Podobně poctivou růžovou jsem sehnala i u ibišku Aphrodite .) Barva nevybledává, to se stává hlavně u žlutých růží. Ještě mne nadchla růže Nina weibull, červená kvete úplně pořád v sezóně, ale ta není pnoucí. Nestříhala jsem ji vzorně nízko, a tak ji mám docela vysokou. Z hlavy si nemůžu vzpomenout na název červené pnoucí růže, musela bych se mrknout, jestli název najdu.
Teď máme žlutou Lichtkonigin Lucia, nenáročná, ale květy vydrží krátce, to mi vadí. Růžové máme bez názvu polské a bohužel i u oranžové české úžasné název nešel zjistit, kvete pořád. Neumím tipnout název.
Líbí se mi barva sytě romanticky růžové Lawinia, ale kvete 2x ročně mezi kvetením má docela pauzu. Polské růžové kvetou s delší pauzou taky. Takže méně často, než červené. U Lawinie je to ale pro mne nejkrásnější růžová barva, kterou jsem si přála. (Podobně poctivou růžovou jsem sehnala i u ibišku Aphrodite .) Barva nevybledává, to se stává hlavně u žlutých růží. Ještě mne nadchla růže Nina weibull, červená kvete úplně pořád v sezóně, ale ta není pnoucí. Nestříhala jsem ji vzorně nízko, a tak ji mám docela vysokou. Z hlavy si nemůžu vzpomenout na název červené pnoucí růže, musela bych se mrknout, jestli název najdu.
kami®
Tak jsem název už nenašla. Líbí se mi červená pnoucí Santana. Takovou růži jsem sháněla. Mohla by to asi být jedna ze tří červených pnoucích, co máme. Ale jistá si nejsem. Červené pnoucí nám kvetly nejlépe a riskli jsme teda někdy i ty polské levné bez uvedení druhu, co mívali v papírových obalech s fotkou druhu. Byly dost odolné, kvetly často a hezky. Jenže druh se pak nedá říct. Nekoupila bych ale druh, který kvete jen jednou za rok. A na netu jsem kvůli fotkám koukala i na nějakou encyklopedii růží dříve. Taky jsem si četla informace v knize Encyklopedie růží z nakladatelství Rebo. Abych pochopila, co asi hledám.
kami®
nejkrasnejsi-ruze.cz/...
Nějaké takovéhle informace a fotky. Podle názvu jsem si pak na netu prohlížela víc fotek zajímavého druhu.
Nějaké takovéhle informace a fotky. Podle názvu jsem si pak na netu prohlížela víc fotek zajímavého druhu.
tm
kami: moc děkuji. Poradím se ještě v zahradnictví, co by bylo vhodné do našeho podhorského prostředí.
kami®
Není zač, věřila jsem, že ty druhy opravdu znám, najdu. (Kdybych třeba chtěla svoji osvědčenou stejnou rostlinu ještě jednu.)
Ona ta podhorská oblast asi nebude problém. Jsem ze severu Čech, nadmořská výška asi 400m. Asi díky potoku nám zahradou prochází mrazový pruh na způsob mrazové kotliny. Pnoucí růže při rašení oček, obrůstání na jaře, mráz zvládly. Meruňky v téhle fázi na jaře obrůstající špičky listů zhnědly a rostlina zahynula úplně, a to byl odolnější druh. Podobně jsou na jaře citlivé vlašské ořechy, některé patří spíše do teplejších oblastí ČR. Ani trvalka z Anglie zimu nezvládla. Ale keře odolné jen do -17 stupňů zvládaly zimu i jaro dobře. Pnoucí růže míváme blízko domu. Ale ani ty u plotu neměly problém ani na jaře. A pak nakvétaly dobře, normálně. Ne jako u stromů, kterým mráz na jaře zničí úrodu. Ani tohle se našich růží netýkalo, žádné růže nevynechaly kvetení. Jenže tohle se stromy člověk pochopí, až když mu to ty stromy ukážou, že je místo špatné. Nevěděla jsem to.
Ona ta podhorská oblast asi nebude problém. Jsem ze severu Čech, nadmořská výška asi 400m. Asi díky potoku nám zahradou prochází mrazový pruh na způsob mrazové kotliny. Pnoucí růže při rašení oček, obrůstání na jaře, mráz zvládly. Meruňky v téhle fázi na jaře obrůstající špičky listů zhnědly a rostlina zahynula úplně, a to byl odolnější druh. Podobně jsou na jaře citlivé vlašské ořechy, některé patří spíše do teplejších oblastí ČR. Ani trvalka z Anglie zimu nezvládla. Ale keře odolné jen do -17 stupňů zvládaly zimu i jaro dobře. Pnoucí růže míváme blízko domu. Ale ani ty u plotu neměly problém ani na jaře. A pak nakvétaly dobře, normálně. Ne jako u stromů, kterým mráz na jaře zničí úrodu. Ani tohle se našich růží netýkalo, žádné růže nevynechaly kvetení. Jenže tohle se stromy člověk pochopí, až když mu to ty stromy ukážou, že je místo špatné. Nevěděla jsem to.
tm
kami: já to mám do výšky 550 m. Růže sousedi normálně mají. Loni jsem neodolal a koupil trubače a vistárii - prakticky nic moc nepřirostly a skomírají. Ještě mě zaujala okrasná forma vinné révy - našel jsem révu amurskou, ta by měla zvládat i mrazy (v březnu, jak bylo jasno, tak nebylo výjimkou, že u nás bylo ráno -12). Růže jsou nádherné a dlouho kvetou, celkem nenáročné a je to ověřené. Jen mám obavy, že pokud budou blíž zábradlí, tak se o ně někdo popíchá.
kami®
U trubače jsem někde četla, že je trochu citlivější na zimu. Tak nevím. Vistarii mám, ale semenáč, neroubovaný. Rozdíl prý je v době kdy pak kvete. Jako u jiných rostlin. Opravdu nám kvetl snad za 7 let, nevím přesně. Ze začátku několik let skoro nerostl, taky jsem měla obavu, že snad má špatné místo, nebo zahyne. Některé tyhle rostliny jako by potřebovaly víc let na ujmutí a dobré zakořenění. Máme ho asi skoro 15 let a dnes se pne až nahoru na klasickou břízu, neuhlídali jsme ho. Po odkvetení má lusky, které na jaře lupají a rozhazují semínka, to je zajímavé. Květy úžasné, i když není roubovaný.
Když u růže víte, že se u sousedů daří, tak víte, že Vám půjdou. Riziko, že někoho škrábne je. Stačí nastříhat drát a udělat si háčky a růži navádět slabší stonky ke starým pevným a taky k pletivu nebo k těm vodícím lankům. Háček na lanko bych asi upravila jako z obou stran okolo stonku k lanku, podle potřeby. Růži pevná lanka podle mne stačí, sama má dost pevné stonky. My jsme růži u garáže navedli až ke stříšce garáže a tam teprve tvoří takovou tu deštníkovou korunu ale podél stříšky. Ve větší výšce ji stejně ještě nenecháme volně kvůli větru. Tam se holt leze na žebřík a stříhají se odkvetlé květy do kyblíku na žebříku. U garáže má dva základní stonky a tak nezabere víc než 25cm do šířky a žádná není od zdi nebo plotu víc než 20cm, u garáže se víc rozvětvují nad dvěma metry. U plotu se větví stonky nízko, tam nám nevadily a korunku jsme tam ani nepřidržovali drátky, jde o záhon s trvalkami před růží a tam zabraly šířku 80cm do strany, hloubka ke zdi stejná, korunka je výš, šířku korunky jsem neměřila. Jen parkové růže mají tužší stonky, tak nebudou tak snadno poddajné. Někdy se takovému vedení rostliny říká palmeta. Tu bych dělala jen u stonků, ne u koruny růže nahoře, takže jen malinko podobné vedení. Při pohledu z boku jsou stonky v palmetě jako placka, nejdou do prostoru. Mladé nové stonky se nepouští volně do prostoru, aby nikoho neškrábly a nevylomily se, pouští se až v korunce výš. Zároveň se mi pnoucí růže nikdy nerozvětvují tak moc jako je všude po celé délce stonků zarostlý keř u šípkové růže. Ony tyhle stonky u pnoucí růže směřují samy dost přímo nahoru a víc se rozvětvují až výš. Okolo toho vyvazování se nějak moc neběhá, stonky se pak samy i trochu propletou, konce stonků většinou nemají tendenci převisnout směrem dolů, jsou pevnější, když je níž stonek přivazovaný. Alespoň u druhů, co máme my.
Víno i odolné, mi zahynulo, dva druhy. Považuji ji za méně (málo) odolnou rostlinu a už bych žádný druh vína neriskla. Pokud jde o moji nadšenost z bobulí, líbila se mi hlošina, ta plodí po odplození rybízu až v době prvních mrazíků jako kiwi, po dřínu (ten má chuť višní, kyselost zmizí po přejití varem jako u kompotu), kupuji vyšlechtěné druhy. Hlošina eleagnus umbellata, vyšlechtěný typ pointilla, jsou tři druhy, plodí už mladičké. Nevím ale jestli neodnožuje, asi bude tvořit i semenáčky. Dřín ani hlošina nevyžaduje řez.
U vína jsem smířená s tím, že stejně mnohem lepší máme kdykoli v obchodě a řez a vedení bych nezvládla správně, víno bývá i citlivější na nemoce. Některé jiné bobuloviny nejdou koupit.
Když u růže víte, že se u sousedů daří, tak víte, že Vám půjdou. Riziko, že někoho škrábne je. Stačí nastříhat drát a udělat si háčky a růži navádět slabší stonky ke starým pevným a taky k pletivu nebo k těm vodícím lankům. Háček na lanko bych asi upravila jako z obou stran okolo stonku k lanku, podle potřeby. Růži pevná lanka podle mne stačí, sama má dost pevné stonky. My jsme růži u garáže navedli až ke stříšce garáže a tam teprve tvoří takovou tu deštníkovou korunu ale podél stříšky. Ve větší výšce ji stejně ještě nenecháme volně kvůli větru. Tam se holt leze na žebřík a stříhají se odkvetlé květy do kyblíku na žebříku. U garáže má dva základní stonky a tak nezabere víc než 25cm do šířky a žádná není od zdi nebo plotu víc než 20cm, u garáže se víc rozvětvují nad dvěma metry. U plotu se větví stonky nízko, tam nám nevadily a korunku jsme tam ani nepřidržovali drátky, jde o záhon s trvalkami před růží a tam zabraly šířku 80cm do strany, hloubka ke zdi stejná, korunka je výš, šířku korunky jsem neměřila. Jen parkové růže mají tužší stonky, tak nebudou tak snadno poddajné. Někdy se takovému vedení rostliny říká palmeta. Tu bych dělala jen u stonků, ne u koruny růže nahoře, takže jen malinko podobné vedení. Při pohledu z boku jsou stonky v palmetě jako placka, nejdou do prostoru. Mladé nové stonky se nepouští volně do prostoru, aby nikoho neškrábly a nevylomily se, pouští se až v korunce výš. Zároveň se mi pnoucí růže nikdy nerozvětvují tak moc jako je všude po celé délce stonků zarostlý keř u šípkové růže. Ony tyhle stonky u pnoucí růže směřují samy dost přímo nahoru a víc se rozvětvují až výš. Okolo toho vyvazování se nějak moc neběhá, stonky se pak samy i trochu propletou, konce stonků většinou nemají tendenci převisnout směrem dolů, jsou pevnější, když je níž stonek přivazovaný. Alespoň u druhů, co máme my.
Víno i odolné, mi zahynulo, dva druhy. Považuji ji za méně (málo) odolnou rostlinu a už bych žádný druh vína neriskla. Pokud jde o moji nadšenost z bobulí, líbila se mi hlošina, ta plodí po odplození rybízu až v době prvních mrazíků jako kiwi, po dřínu (ten má chuť višní, kyselost zmizí po přejití varem jako u kompotu), kupuji vyšlechtěné druhy. Hlošina eleagnus umbellata, vyšlechtěný typ pointilla, jsou tři druhy, plodí už mladičké. Nevím ale jestli neodnožuje, asi bude tvořit i semenáčky. Dřín ani hlošina nevyžaduje řez.
U vína jsem smířená s tím, že stejně mnohem lepší máme kdykoli v obchodě a řez a vedení bych nezvládla správně, víno bývá i citlivější na nemoce. Některé jiné bobuloviny nejdou koupit.
kami®
ceskenapady.cz/...
Zrovna na téhle adrese jsem našla článek:
Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky.
Na konci článku je popis, jak oporu pro vinnou révu vyrobit. Po zdi se pnout neumí. Článek mi nějak nešel vložit, okopírovat.
Zrovna na téhle adrese jsem našla článek:
Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky.
Na konci článku je popis, jak oporu pro vinnou révu vyrobit. Po zdi se pnout neumí. Článek mi nějak nešel vložit, okopírovat.
tm
Kami: děkuji. Stolni vinnou revu bych do naší chladne oblasti opravdu nemel odvahu risknout)) myslel jsem pnouci divokou revu nebo jak se to jmenuje. Nalezl jsem amurskou vinnou revu, ta by měla být odolnější a dokonce se dají plody i jist.
kami®
Já rozumím, ale při citlivosti stolního vína, si neumím nějak představit, jak velký rozdíl v té citlivosti mezi těmito víny může existovat. Když už člověk vybojuje to, že starší rostlina zimy zvládne, aby nebyl boj jiný. Mám úplně odolnou třešeň. Ten druh třešně perfektně plodí, to jsem viděla. Jenže ve vzdálenější cizí zahradě. V naší zahradě bojovala s plísní. Jiná třešeň žádný problém neměla (jiný druh), přitom stojí vedle ní v naší zahradě.
Podobné dilema jako u vína jsem já měla u kiwi. Asi nepřežije. Ale povedlo se, plodí. Je to druh s malinkými plody, ale má jich hodně, jeden druh kiwi, které jsem zkusila, mi zimu nepřežil. Ale kiwi netrpí nemocemi. Netrpí plísněmi, houbami, jarními mrazíky.
Podobné dilema jako u vína jsem já měla u kiwi. Asi nepřežije. Ale povedlo se, plodí. Je to druh s malinkými plody, ale má jich hodně, jeden druh kiwi, které jsem zkusila, mi zimu nepřežil. Ale kiwi netrpí nemocemi. Netrpí plísněmi, houbami, jarními mrazíky.
kami®
Vyjadřuji se nějak nepřesně. Bála bych se, že nemusí být tak veliký rozdíl v odolnosti, mezi stolním vínem a divokým vínem, tedy rostlinami. Ale to je můj pocit, já už se rostlin podobných vínu bojím, že se jim u mě nelíbí. A chladnější oblast, než ta u mě, já nějak nevím.
0x
Jedině zimolez. Popínavé růže jsou krásné, ale když se jim líbí na světě, rostou do všech stran šílenou rychlostí. Ostříhat je a vlastně udržovat, to znamená zmrzačení. A když zaprší, jsou strašně těžké. Měli jsme je na zdi na konci zahrady.
tm
Nemáte tip a nějaký konkrétní druh zimolez? Je to do nadm. výšky ca. 550 m. Koukal jsem na nějaké fotky a zimolez se také umít dobře rozrůst do šířky. Do jaké výšky dorůstá?
Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.