Zdravím, mám zahradu na zimu přikrytou většinou smrkovými větvemi. Ještě je tam chvíli nechám, ale pak je drtím na zahradním drtiči na drobno. Může se to pak dát do kompostu? Vím že není vhodné ořechové listí, snad že se špatně rozkládá? Taky větve z thůjí bych do kompostu nedávala. Nevadí u těch jehličnatých smola nebo tak něco,,,?
Ono se obecně píše, že jakákoli dřevěná štěpka je sice v půdě dobrá na odlehčení takže vhodná do těžkých půd ale daní za to je, že při rozkladných procesech spotřebují bakterie které to umí na rozklad dřevní hmoty také spoustu dusíku. Tím pádem dostaneš lehký kyprý kompost ale obsahově celkem chudý. Podobné substráty se doporučují hlavně na předpěstování sadby, protože přemíra dusíku jako u jiných nežene sadbu zbytečně rychle do zelené hmoty a sazenice pak nemají zbytečně tendenci se vytahovat na výšku.
floro*
Dusíkatá i nedusikata respektive uhlíkatá složka se do kompostu míchá. Říká se tomu poměr N:C. Takže dávat do kompostu jen dusíkaté materiály (tráva ze sekačky, čerstvá zelená hmota ze záhonu, kuchyňské zbytky) je kontraproduktivní, stejně jako jen uhlíkaté (štěpka, stařina, opadané listí, sláma, seno). Projevuje se to ve špatném rozkládání, hnití, apod. Takže ano, i materiál z větví je do klasického kompostu super, avšak ideálně lehce promíchat třeba s odpadem z kuchyně, který se na to postupně nakupí. A vytahování sazenic na výšku způsobuje nedostatek světla v kombinaci s vysokou teplotou.
Pokud nevadí smůla drtiči, kompostu je to jedno. Čím více jehličnatou drť promícháte s ostatním materiálem v kompostu tím lépe. Bude jen o něco kyselejší kompost.
Dobrý den! Jak jsem zjistil "studiem" starých archivních dokumentů a písemných materiálů po předcích a "vydloubal" nepatrné zbytky paměti z dětství, využívali staří dobří hospodáři jako stelivo pod dobytek slámu, spadané suché listí, hrabanku /jehličí/ z lesa a také slabé jehličnaté části osekané z větví po těžbě v lese. Nakonec to skončilo ve hnoji a na poli. Nikomu a ničemu to nevadilo, právě naopak, nyní mnozí odborníci pláčí nad kvalitou půdy na polích.
Jediný problém,co je proti použití jehličnanů v kompostu,je dlouhá doba tlení.Obsah ligninu brání rozkladu.Totéžm platí i o listí z ořechu a kaštanu Jírovce.
Ono toho chvojí tak moc nebude, máme malou zahradu. Nechám to proschnout a pak se to nadrtí hezky nadrobno. Taky jsem pak část toho nadrceného nasypala mezi cukety, co jsem měla na kompostu zasazené, aby na ně nešli slimáci, popíchali by si bříška a dobře jim tak!
v současné době přecházím na stavbu vysokých záhonů-60 cm vysoká "bedna"na dva kubíky zeminy "sežere " na dno,to znamená 30 cm podsady. Sestává z odřezků větví,štěpky a jehličí,zasype se zeminou a poslední vrstva kompost.Po dvou letech už i silnější větve zmizí.
Akutně bych to brala jako lesní hrabanku, kůru nebo štěpku a dávala to rovnou pod rododendrony, vřesy a ozdobné jehličnany, tedy pod vše, co má rádo kyselou půdu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.
