Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
věděl by někdo, co je to za rostlinu/keř/strom na fotografiích? Nejsem si jistý, ale nejpravděpodobněji je to nějaká náletová dřevina, která si poradí s omezeným přísunem vody na strmé stráni. Myšlenka je taková, že tento keř by pomohl "zalesnit" strmou stráň, jejíž údržba je náročná.
Děkuji
3x
Hledejte suchomilné keře a stromy.
Keře navíc i kvetou a poskytují pastvu pro včely, čmeláky, motýly.
Dle mého topol ani vrba nejsou vhodné, ty se vysazují u vody, topol do strmé stráně ne, vyvrátí se.
abecedazahrady.dama.cz/... zahradnictvi-jelinek.cz/...
Jasan je v odkazu též uveden.
Mě osobně by se nejvíce líbila stráňka plná kvetoucích keřů a semotam i suchomilných květin /řebříček/
Tip - pokud jezdíte po dálnicích, všímejte si osázení těch příkrých stránání, jsou také osázeny různými stromy a keříky. Třeba je hojně používaná růže svraskalá, zpevňuje půdu ve svahu. Na Moravě jsou svahy více barevně osázeny, než v okolí Prahy.
3x
Zřejmě by takový svah snesly i jedlé hlošiny. Ty jsou ale zatím dost drahé - eleagnus umbellata "pointilla fortunella", nově na trhu s dobrými plody. Množí se hůř a keř není moc hezký.
Suchý svah snesou i skalníky, které nejsou zakrslé. Spiraea thunbergii je také hezká.
Stephanandra mi tam přežila také, jen v suchu keř skoro neroste. Existuje i vyšší druh S. Tanakae.
Bez zálivky mi tam roste i plazivý jalovec stříbrný "blue carpet". Ten je dražší, musel by se nakoupit s kořeny.
U svídy ale neznám zaplevelování zahrady mnoha semenáčky, to oceníte určitě. I vzhled keře svídy po 15 a více letech je krásný. Větve položené na zem ale všude zakořeňují.
Další rychlá, ale nízká varianta osazení suchého slunného svahu je mareřídouška zelenolistá citronová - ta snese extrémní sucha a nevymrzá v zimě, množí se i řízkováním. Také tymián obecný i Saturejka horská utvoří plazivé minikeříky. Okrasnou trávu kostřavu stříhám na svahu jen 1x za rok. Nezalévám nikdy.
Svah osazuji na podzim, není takové sucho. V keřích se musí likvidovat náletové dřeviny.
2x
netuším z čeho je větvička na horním obrázku, ale dole za paletami vidím křáky zdivočelého jasanu. Toho se nezbavíte asi už nikdy.
Jestli chcete "zalesňovat"řízkováním, pak bych vám možná poradil nařezat pruty z nějaké vrby a zapíchat je do země. Topoly se dají množit úplně stejně jako vrby, uříznete prut a zapíchnete ho do země. To mu stačí. Jenomže topoly pro změnu zase rostou až příliš rychle a nezastavitelně. Useknete jeden, vyleze jich pět. Useknete těchto pět a vyleze jich dvacet. Co pak? Co s nimi až vyrostou? Kolem smrčků a všech ostatních lepších stromků byste musel sekat trávu, a nálety prořezávat křovinořezem, jinak by vám nevyrostly nikdy.
Možná by pro vás bylo nejlepší nařízkovat Lísku. Tady máte návod. Lískové keře najdete úplně všude.
Dobrý den,
děkuji všem za odpovědi a tipy. Zjistím si více informací ohledně vrby, topolu a lísky. Vím, že líska roste přirozeně poblíž, takže zvážím rozmnožení.
U topolu a vrby si nejsem jistý, jak dobré podmínky potřebují. Jelikož té stráni se obzvláště v horkých létech nedostává mnoho vody a slunce tam vysušuje půdu. Na stráni rostly aronie po mnoho let, ale v posledních dvou letech usychají. Takže hledám nějakou odolnou dřevinu/keř. Budu testovat a uvidím.
Ještě mě napadlo nařezat pruty z toho zmíněného zdivočelého jasanu, protože ten mi přijde jako vyloženě odolný a přizpůsobivý.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.