Výchovný řez třešně

Ano, protože vyrašili dvě očka - jedno hned pod střihem, a ještě jedno další. Peckoviny to tak dělají. Proto je nutné se výchovnému řezu ještě věnovat.

jinak peckoviny se řežou buď teď nebo až za květu. Ne na jaře.

Rozhodně na jaře. Ten řez v květu především platí u silnějších větví. Takže ponechat 4 kosterní větve rovnoměrně rozložené. Neměly by vyrůstat z jednoho místa na kmínku, ale měly by být nad sebou. Na jaře proto, že některá větev může namrznout a bude nepoužitelná.

Pokud přesazujete nový stromek, řez se musí udělat a je jedno jaký to je druh, protože jde o život toho stromku (jednoduše řečeno - vykopáním přišel o většinu kořenů, tudíž by nestačili vytáhnout mízu a živiny do nadzemní části).

Pokud se pak jedná o výchovný řez, je důležité jej volit podle druhu stromku. Jabloň a hrušeň se řeže na jaře (nebo v létě), peckoviny až po míze do konce srpna. A to kvůli tomu, že špatně hojí (pokud vůbec) rány.

Kotlovintou korunu už máte zapěstovanou - není tam terminál, ale větve směřující do stran. Vy jen potřebujete vyjednotit dvojáky. Jinak máte ji roubovanou na coltu, což je slabě rostloucí podnož vhodná na zákrsky, takže až půjde do plodnosti nečekejte velké přírůstky a nesnažte se příliš řezat. To co se odstraňuje směřující do koruny, tak jsou výhony (ten poznáte podle tlouštky, jako je třeba právě u tech dvojáků), ne obrost. Pokud nezakrátíte příliš, tak zdvojení nebude. To se projevuje právě pod tu 1/3 délky a u silně zakrácených výhonů. Je pravidlo, že čím výhon zakrátíte, tím silněji se rozvětví. To lze použít právě u řezu po výsadbě, nebo když potřebujete novou větev vypěwstovat. Někdo takhle ale řeže stále i staré stromy a pak se diví, že nemá žádné plody jen dřevo a dřevo.

Můžu doporučit videa pana Urbánka. Má jich spoustu, věnované různým druhům i řezům v různým životných fázích.

U druhého videa u hned prvního ještě nezasazeného stromku vysvětluje větvení po zakrácní větví