Begonie zazimování

Mívala jsem i ke třiceti hlízám, takže jakési zkušenosti mám. Touto dobou přestávám zalévat. Když zaprší, nedá se nic dělat . Od poloviny září začínám sledovat, kdy přijde první mrazík. Před ním odnosím truhlíky do kůlny nebo na chodbu a pak truhlíky likviduji. Rostliny ostříhám, truhlíky vyklopím, hlízy vyberu. Ukládám je do krabic s dřevitou vlnou a dávám do sklepa. Někdy jsou oschlé, někdy s trochou vlhké hlíny. Nemyslím, že by v tom byl před uskladněním velký rozdíl. Ale stane se, že přes zimu tak jedna i dvě hlízy "odejdou". Vyschnou. Už při braní do ruky se to pozná podle váhy. Naklíčit dávám hlízy na přelomu února a března.

Babkazov - pokud hlízu nenajdete, byly to begonie elatior. Ty se pěstují jako jednoleté. Teoreticky by se asi daly udržet při životě do dalšího roku, ale tu péči by tomu spíš ze zájmu o výsledek věnoval zkušený pěstitel. Podle mě se to nevyplatí.

Begonie mám na severní straně venku na okně. Počkám až je poničí první mrazík a na zimu je dávám do garáže, kde nemrzne. Když je zemina v truhlíku v době úklidu suchá, nechám je v něm do jara. Z hodně mokré vyndávám ven.

To je dobře, že se ptáte, protože já mám, opravdu krásné v truhlíku a s prvním mrazem bych je vyhodila. Já vlastně nevím, jestli mají hlízy nebo ne. Přesadila jsem je z květináče, co jsem koupila a nepátrala.

Taky si myslím, že nemá cenu je uchovávat. Překvapilo mne, jak bohatě kvetoucí begonie má mrňavou tu hlízku. Asi výsledek šlechtění. Když přišly první mrazíky, hlízky jsem oddělila, nechala trochu zaschnout rány a uložila je do chladné garáže do rašeliny. Zjara /asi po 4 měsících/ jsem je chtěla vysadit a probudit k životu. A byly to jen sušinky, jak nehet a bez života. Kdovíjaké choroby by se přenesly, kdyby se ujaly. Možná chtěly namořit. Každopádně nemám podmínky na zdárné přechovávání.

Měla jsem v minulosti dlouhé roky dvě hlíznaté begonie. Přes zimu jsem uchovávala jen dvě malé hlízy v papírové krabičce ve skřínce na chodbě. Bohužel si již nepamatuji, kdy přesně jsem rostlinu zlikvidovala a hllízy dala k odpočinku, jen vím, že jsem je nechala pár dní oschnout nejlépe na sluníčku. Již nevím, jak jsem o ně přišla, ale pamatuji si, že mnekaždoročně udivovalo, jaké z nich vyrostly mohutné rostliny.