Lidus všechno jsme zničili a vyhubili. Když neustále sekají květy, tak se už nerozmnoží nic. To jsem byl tak jednou na poli a uprostřed byla malá blata a trojúhelník netknuté louky a to jsem už roky neviděl tam bylo bylin a barev. Je mi z toho smutno Homo Sapiens je tak destruktivní opice, že jako archeolog říkám, že se jednou za čas vyhubí a vše se opakuje. Žádný jiný živočišný druh se tak nechová. Homo Sapiens je parazit a virus planety. Často si říkám jak by to tady vypadalo bez lidí. Koneckonců o původu člověka se vedou vědecké debaty a budou vést i nadále.
Ra na takové otázky neodpovídám a schválně si poslechnu váš názor co se stane a pak teprve odpovím já.
pavle - dobře tedy.
Na většině území ČR (pod 800 metrů n.m.) dojde k tomu, že tam za pár let bez mačety neprojdete a žádné kytičky tam nenajdete.
Zaroste to ostružiníky, následně šípkem, který se podle podmínek bude prát s náletem břízy, osiky.
Louka je v našich podmínkách záležitost kulturní, ne přírodní.
I já Pavlovi odpovím. Z vlastní zkušenosti. Kolem domu jsme měli na starost několik travnatých ploch. Stráň, část louky, mezičku a příjezdovou cestu na pole. Ono toho bylo víc, ale jako ukázka to stačí. Tohle všechno se seklo dvakrát ročně. Seno a otava. Bylin tam bylo spousta. Poté jednou ročně, aby se tam dalo projít. Teď stráň a mezička leží zhruba 10 15 let ladem. Docela děs na pohled. Tráva vyroste do maximální výšky (lipnice, kostřava...), položí se a přes zimu odumře. Vytvoří celkem silnou vrstvu hmoty, přes kterou se běžné rostliny nedostanou. Takže opět vyrůstá tato travní směs, mísí se místy s vlčím bobem, místy s kopřivami a pryskyřníky. Top je svízel přítula a syřišťový na okrajích. Ani stromům se moc nedaří. Udusí je to. Sem tam břízka, vrba jíva. Fakt nic moc. Dřív jsme tam chodili sbírat řebříček, jitrocel, kopretiny, vratiče, zvonky...a mnoho dalších. Teď si tam akorát můžu zlomit nohu na krtinci zamaskovaném pod vrstvou mrtvé hmoty. Tolik k netknuté louce. M.
Mono i můj muž si dal říct a nechal kousek loky za chalupou, seče až tráva vymetá a seče jen kosou, tak je barev, dokonce i chrpa a kopretiny. Ovšem pomohla jsem a podsela jakousi babiččinu louku.
RA252 : víš proč tady není voda a je sucho? Tak proto nereaguji nemá to význam. Co města? Sekat, ale s rozmumem víš? A louky jsou přírodní a nekulturní však jsme vysekali celou planetu a ty to ještě obhajuješ. 
Ted mi zkus vyprávět proč je sucho a vylítnu jako had. Změna počasí že?
Simono počkej, ale ta louka se neřídí podle tvých přání a o tom to je. Přírodu je třeba následovat a ne se jí stavět a poroučet jí. Naše krajina není stavěná např. na palmy a proto tady nerostou.
Pavle, mně nic vysvětlovat nemusíš. Patřím k lidem, kteří radši tisíckrát podlezou větev, než aby ji uřízli. Ale to, co tam teď je, není louka. I ty srny se radši jdou napást na pole řepky nebo na udržovanou zahradu. Mé představy s tím nemají co dělat. Louka, jak chápu význam slova, nemůže bez činnosti člověka existovat. A ať je příroda sebemocnější, člověk její chod natolik ovlivnil, že její "rozhodnutí" nemusí být v konečném důsledku správná. A promiň, sečení luk považuji za věc prospěšnou. Někde tuto činnost suplují býložravci, no u nás je třeba se chopit kosy (v ten správný čas). M.
Simono já to nemyslím zle, ale většina lidí jsou ovce a nic neví a jak to dělaly ty srny kdysi? Hele příroda si bez nás poradila miliony let a za 100 let tu není. Tady na severním území roste spíš roští a lesy a ta masa jak píšeš je přesně to co jsme odstranili to je ten problém a pak je sucho. Ta masa je nesmírně důležitá totiž. Drží vodu a je základem živin rozkládající se na hlínu a roste v ní dobře právě les a roští. Taková je tu krajina.
No jo, jenže většinu ploch tvoří obdělávaná krajina. Pole, chceš-li. Další jsou udržované plochy - louky. A důvod to má prostý. Vysoká zalidněnost a užitek z obdělávání. Nemůžeme nechat ladem zemi a říkat, že je to pro ni nejlepší. Protože buď budeme myslet na prosperitu lidí, nebo na dobro země. Obojí skloubit nelze, jen hledat kompromis. Většina lidí zem pouze ždímá bez toho, aby viděla, kam to povede. Sečení za takový kompromis považuji. Neškodí, a to je hlavní. A pro spoustu živočišných i rostlinných druhů je naopak velmi prospěšné. Zkus mi to vymluvit
M.
Nemá cenu nic vymlouvat ty to chápeš, ale nechceš přijmout. Vše má svůj smysl, než do toho zasáhne Homo Sapiens. Tráva uschne a drží vodu a vytváří podmínky pro potomstvo. My to vysekáme a odvezeme a další rok tam nerostě nic, nebo tam stojí hala. To samé jsou lesy ty popadané stromy tam být musí to má svůj smysl. Pak zmizí spodní podrost a vlhkost a dnešní les snad znáš.
0x
Tato lnice je velmi nenáročná, roste často u silnic (až u toho asfaltu a drti), na příkopech a nejvíc ji vídám na podzim kolem železničních náspů. Je léčivá, ale zapomněla jsem už, na co. Jaga.
A hrozně špatně se lisuje. Vnučka měla na veterinární škole dělat herbář s pevně určenými rostlinami. Byla mezi nimi i lnice. A protože ten květ je takový hutný, tučný, nešla nám vylisovat. A pokud ano, hned plesnivěla. Dalo to spoustu práce, několik lisování a stejně to nebylo ono.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.