Zdravim,
potřeboval bych prosím poradit, jaká existuje formální cesta nahlášení případů, kdy zemědělec (velké družstvo, býv. JZD) nehospodaří "dobře".
Konkrétně řeším převážně tyto dva případy:
1. Při aplikaci postřiku fouká vítr a "látka" (kdoví jaká) dolétá až 5 metrů přes hranici na moji zahradu. Zde ulpívá na rostlinách i stromech, zasahuje i do výběhů zvířat.
2. Z okolních pozemků při jakémkoliv větším dešti či tání sněhu stéká ornice, která se splavuje přes moji zahradu (zde mi jde spíše o ten smyv jako takový (ochrana ZPF), ne o škody, které mi nadělá v zahradě).
Prosil bych co nejkonkrétnější a ideálně vyzkoušený postup, mnohokrát jsem měl chuť už si výše zmíněné nenechat líbit, ale neznalost přesné úřední cesty mě vždy odradila.
Děkuji.
doplněno 10.09.19 22:13:
Ještě mě napadl bod č. 3: předání do užívání pole se vzešlým výdrolem (souvislý porost) řepky - pole bylo předtím podmeteno.
Dle smlouvy: Po sklončení pacht. smlouvy bude pozemek předán " v řádním stavu odpovídajícím jeho běžnému užívání k zemědělské činnosti". Nechci se snad ani soudit, či co, jen mě zajímá, zda z mého pohledu takto zaplevelené pole odpovídá definici ze smlouvy.
P. S. Své okolní pozemky družstvo zaoralo, moje nechává být s tím, že "už bylo podmeteno" (avšak nebylo ještě předáno a mezitím vzešel ten výdrol).
1x
1. Škody způsobené postřikem můžete uplatnit na organizaci, která postřik prováděla
2. Když prší a voda se nestačí vsakovat, tak teče z kopce dolů a bere sebou ornici. Co s tím, vědí jen odborníci v televizi.
3. Zřejmě chcete hospodařit sám. Při předání pozemku má být podmínuto. Po podmítce vzejdou plevele a i výdrol. Proto se podmítka dělá. Zapravením do země orbou tak máte zdarma zelené hnojení, což jako další zemědělský odborník určitě víte.
0x
2 SZIF
3 předávají se podmitle pole, vydrol řepky pokud v něm není plevel, tak zaorat nebo jinak zadelat a pšenice vám poděkuje, dělá to tak každý.
Jinak pokud chcete pozemky zpět, doporučuji dohodu, řešit to ofiko, tím si na sebe do budoucna zajistíte kontroly od protistrany. Ale někdy to jinak nejde.
0x
Vodní eroze je neštěstí, které nikoho nezajímá, bere se to jako samozřejmost a obecně se to nazývá jako bláto. Jenže je to ta část zemského povrchu, která nás živí a obnovuje se velmi pomalu, asi 1 cm vrstvy za 100 let. Naopak odplavení stejné vrstvy z pole trvá asi tak jeden větší déšť. To že při deštích teče voda z kopce je sice fakt, ale jednak uživatel pole se má chovat jako dobrý hospodář a tomuto předcházet (např správným smerem obdělávání pole, skladbou osevního postupu). Za další nesmí docházet k újmám na majetku souseda, je to stejné jako by jeden soused v ulici nechával dešťovou vodu vtékat na pozemek svého souseda. Většinou se to řeší alespoň vykopaním mělkého příkopu na hranici pozemků.
Řešit to především s uživatelm pole, s majitelem. Pokud není domluva na řešení možná pak na obecní úřad, Krajský pozemkový úřad či SZIF.
Podmítka je obvyklá úprava pole před předáním. Náhodou vzešlá řepka je výhoda, je to perfektní zelené hnojení.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.