Dobrý den, k zalévání trávníku a květin používám děštovku z nádrže.Ta po delší době je cítit.Filtrci nemám.Co mohu přidat do vody, abych nezničil rostliny? Zkoušel jsem Savo v koncentraci jak uvádí na pitnou vodu do studny - ale nevím,zda rostliny nebudou trpět.Nemáte někdo dobrou zkušenost? Děkuji.Vladimír
tohle se na jaře bude týka i mě. Nevím jeslti pomůže, že voda bude v jímce a tak její teplota bude poměrně nízká... ale jestli bude smrádek, tak nevím jak to řešit... přece jen zalít trávník a čuchat to celý dopoledne...
Z vlastní zkušenosti vím, že voda sice časem nikterak nevoní, ale že by páchla tak intenzivně, že by to bylo cítit metr od nádob (v mém případě řada sudů plus jedna litinová vana) se říci nedá. Během zalévání se voda vsákne do země a eventuální zápach zmizí téměř okamžitě. Navíc voda v nádobách není tak dlouhodobě, aby došlo k jejímu velkému zkažení. Bývá téměř denně odebírána a při deštích se opět sama doplňuje. Hladina všech nádob (vyjma vtoku z okapu) je zakryta kusem PVC, který na ní přímo leží... Nevím, jak velkou budeš mít jímku (či zda třeba bude uzavřená), ale budeš-li každý den kropit trávník (a to, pokud má za něco stát, bude nutné), voda se ti jistě kazit bebude... Dodáním Sava do vody vznikne vlastně obyčejná chlorovaná voda (význam by to mělo spíše v okamžiku vody tvrdé, neb Savo má mmj. změkčovací účinek)...
jímka je celá uzavřená, 15m3 - takže pořádný macek. O Savu jsem neuvažoval, ale o nějaké ano. Uvidíme, co ukáže praxe jak to celé dopadne 
z okapů jsou svody v zemi a ty rovnou do jímky, před tím jen velmi hrubý filtr na listí... střecha je na patrovém domku
Předpokládám, že takto velký tank už bude mít i otvor pro vyčistění a v nejjnižším bodě i jímku... Docela ti tu nádobku závidím. Jinak plně souhlasím s názorem od axus.
2x
Souhlasylo bych se Strejcem.
Zadnou chemii bych si na zahradu zbytecne nelil. Doma zalevame sklenik destovkou taky, ta je cela dozelena a plna ruznych broucku a jinyho prirodniho sajrajtu, po fialkach taky nevoni, ale rajcata mame paradne velky a chutny.
Na co tu vodu cistit. Takhle se tam spolu s tou vodou dostanou i ziviny, humus, co v ni je.
Jenomže ten "přírodní"sajrajt na dně nádrže začnou rozkládat sirné bakterie za tvorby sírovodíku,ten je,bohužel jedovatý,takže je to k povážení.Pomoc je i v tom,že se nádrž intenzivně provzdušňuje,buď probubláváním vzduchem,nebo naopak se voda ze dna nádrže rozstřikuje do vzduchu a vrací zpět.
JABRAKA
Ano. To se drive myslelo. Je to ale krapet slozitejsi.
Sirne bakterie pretvareji ve vode pritomny H2S (sirovodik) na siru a dale pak na kyselinu sirovou. Ta se ve vode vaze s pritomnym vapnikem a horcikem a vznikaji sirany vapenate a horecnate. Ty slouzi jako mineralni vyziva pro rostliny - zalevani. Proto vodu neupravovat.
Existuji i bakterie, ktere vytvareji sirovodik, tak jak jste popisoval, ale ten je opet redukovan Sirnymi bakteriemi. Toho, ze byste se nadychal sirovodiku bych se u "zkazene" vody neobaval. Voda by musela byt v uzavrenem nevetranem miste a to opravdu dlouho, aby se nahromadil dostatek sirovodiku, ktery by mohl byt potencialne nebezpecny. Radove leta.
To Axus:
Tento chemizmus sis vymyslel.Takto to nefunguje.Právě sirné bakterie využívají kyslík ze siranů a siřičitanů po rozkladu organických látek.Redukují je na sírníky,které v kyselém prostředí vypouštějí sírovodík.Proto ve starých bahništích a bazénech odpadních vod na Ostravsku je takový zápach,je způsoben sírovodíkem.Když něco totiž redukuješ,odstraňuješ v podstatě kyslík.
Abys vyrobil kyselinu sírovou,musíš síru,nebo H2S oxidovat!Ve starých studnách s bahnitou vodou se sírovodíkem můžeš velice rychle otrávit.
JABRAKA
Ne. Nevymyslel.
To co popisujete je druhy odstavec me odpovedi. To zpusobuji bakterie Microspiry. A v tom si neprotirecime.
Vy ovsem, nejspis ne zamerne, ignorujete druho cast problemu. A tim je prvni odstavec me odpovedi. Techto sirnych bakterii je cela rada a vypisovat je zde nebudu. A nebo radsi jo, aby ste mne nepredhazoval, ze si vymyslim. Thiorhodaceae, Athiorhodaceae, Beggiatoa, Thiotrix, Thioploca, Achromatium, Thiophysa, Thiovulum a Thiospira.
H2S ma velmi vyrazny stiplavy zapach a ve velkych koncentracich se s nim lze setkan napriklad u cisticek odpadnich vod, stare mocuvky a pod. Ve studnach s velmi starou zaslou vodou a bahniskach bez pristupu vzduchu taktez, ale vetsinou v monohem nizzsich koncentracich.
V prirode se s vetsi koncentraci sirovodiku lze setkat hlavne v geotermalne aktivnich lokalitach. U nas napriklad SOS u Frantiskovych lazni.
Ze by vznikla silnejsi koncentrace sirovodiku, aby se stal nebezpecny, v nadrzi, do ktere pravidelne priteka cerstva destova voda a z ktere se odebira voda pro zalevani je velmi nepravdepodobne.
Vskutku zajimave. Hlavne ty jednotlive pripady. Pozitivum je, ze se to da prezit. Takze nelezt do cisticek odpadnich vod, vetrat a provzdusnovat.
Ale jelikoz sme se zde dosti odchylili od puvodniho tematu, jaka je tedy spravna odpoved na puvodni otazku?
Jak ta voda vlastne smrdi? Ja osobne si myslim, ze jak rikal Strejc, tak po pokropeni se voda zapije, vitr zafouka a je po zapachu. Aby zapach pretrval, to by fakt musela bejt mocuvka, nebo jinej kentus.
Voda je cítit jako někdy kanalizace při nízkém tlaku, pokud zaprší,tak se zápach objeví po někilika dnech.Nádrž je 2 metry pod zemí a má 5 kubíků.
Jeste k te redukci. Zde sem samozrejme nemel na mysli chemickou redukci, ale redukci mnozstvi. Ve smyslu snizovani obsazeneho podilu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.