Vzkaz kamarádovi

Od: Datum: 07.04.15 13:30 odpovědí: 10 změna: 09.04.15 14:14
avatar

Dnes ráno jsem se dozvěděla, že můj kamarád spáchal sebevraždu. Oběsil se.

Nechápu to, nechal tady mladou ženu s hypotékou. Bylo mu třicet ...

Chci mu vzkázat prostřednictvím poradte, protože to chci někam napsat, facebook nemám a chci aby si to někdo přečetl, aby někdo věděl, že je mi smutno a je mi to líto...

Kamaráde,

i přesto že jsme se spolu dva roky nebavili a podali si ruku na usmířenou teprve nedávno chci abys věděl,

že jsem na tebe celý ty dva roky myslela a nezlobila jsem se. Nestihla jsem ti říct že tě mám fakt ráda a nikdy mě to nepřestane mrzet. Ale proč jsi to udělal? ...

Nezapomenu na tvůj smích a úsměv, na tvoje slzy.

Nezapomenu na tebe, nikdy, a odpouštím ti!

Měj se tam nahoře hezky a přijď se na mě někdy podívat. Budeš mi strašně moc chybět.

-M-


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: wamp®
Datum: 07.04.15 13:47
avatar
Myslím si,že byste toto měla říci jeho rodičům,prarodičům,sourozencům a společným přátelům...
Jinak je mi to upřímně líto,mladý člověk,život před sebou :(
Datum: 08.04.15 12:24
avatar

Nevím, ale myslím, že by možná bylo lepší aby to nemluvila jeho nejbližším. Mohli by to pochopit tak, že mezi ními bylo i něco víc než pouhé kamarádství a že to mohlo vést k rozvrácení jeho manželství a pokud není známá příčina toho co udělal i částečně k tomu. I když to tak asi není tak nemůže vědět jak by to jeho blízcí pochopili.

Datum: 08.04.15 13:56
avatar

Škoda zmařeného života ale vy tu pláčete na špatném místě a pět minut po dvanácté. Čas se vrátit nedá, můžete už jen vzpomínat a litovat toho co jste neudělala když žil, hlavně neprojevujte rodině víc než upřimnou soustrast.

Od: ju®
Datum: 08.04.15 14:21

Mladý může, starý musí, ale pokud odejde člověk jakéhokoliv stáří dobrovolně - stalo se asi něco zlého - je potřeba nesmírné odvahy ukončit si život a zanechat, zde - áááá děti neměl je to jasné může za to baba! Ať už vlastní, či cizí!

Od: rybana
Datum: 08.04.15 17:09

No zvláštní, byl to kamarád a dva roky jste na něj myslela, odpouštíte mu. Mě to příjde, že mezi vámi bylo něco víc.

Datum: 09.04.15 12:54
avatar

Rybano,

musím vás zklamat. Mezi námi nikdy nic nebylo, jen jsme si hodně rozumněli a to se tenkrát nelíbilo mému ex... Asi vás překvapím, ale přátelské vztahy mezi ženou a mužem EXISTUJÍ. Jinak díky, zrovna tyto komentáře typu vesnických drben před obchodem a spekulací, že to určitě byla pravda, jsem číst nepotřebovala.

Ostatním díky za projevenou lítost.

Datum: 09.04.15 13:15
avatar

Připadá mi to od Vás jako gesto z červené knihovny.

2 roky jste se spolu nebavili a nijak Vám to nechybělo. A najednou Vám "bude strašně moc chybět", jak píšete.

Poté, co jste se usmířili, jistě jste věděla, že něco není v pořádku. Proč jste mu nepodala pomocnou ruku? Třeba se to nemuselo stát. Dobří přátelé o sobě vědí, když se jeden z nich dostane do srabu a snaží se pomoci. .

Možná, kdyby vaše přátelství bylo opravdové, kdybyste si věřili, kdybyste se svěřovali, byla by možná nějaká pomoc.

Ale teď už jsou tady všechno, co píšete, jen prázdná slova. Brečení nad rozlitým mlékem. Měla jste chtít, aby se Vám svěřil, měla jste mu pomoci hledat východisko. Teď už je všechno marné.

Takže veškerá slova jsou už dneska naprosto zbytečná. Co se stalo, to se už nezmění, i kdybyste chtěla sebevíc. Jaga.

Příbuzným bych nešla říkat nic. Jen by to zbytečně rozjitřilo jejich bolest. A snažila bych se s tím vyrovnat uvnitř, v sobě. Jen Vy víte, jak to doopravdy bylo, my ostatní soudit nemůžeme. Proto to, co jsem psala, byly jen takové mé domněnky.

Od: rybana
Datum: 09.04.15 13:47

banan- mě jste nezklamala, mě to může být úplně jedno co mezi vámi bylo nebo nebylo, ale asi to zas tak ideální

přátelství nebylo, asi se Vám se vším nesvěřoval, asi máte nějaké vyčítky. Napsala jste sem, chtěla jste slyšet názory ,

tak neurážejte prosím, do vesnických drben.

Datum: 09.04.15 13:38
avatar

Banan, kdybyste to ukončila prvním odstavcem, bylo by to v naprostém pořádku a nikdo by se nad tím nepozastavil. Ale ten dopis zemřelému už byl nad míru a celkem zbytečný. On si to nepřečte a my to nemůžeme pochopit. Nejsme totiž citově zainteresovaní jako jste byla Vy. My můžeme jen zalitovat zmařeného života a v příštích pěti minutách už jsme myšlenkami jinde. Vy to zřejmě nesete úplně jinak, tomu se není co divit, ale Vy jste ho znala, my ne. Akorát se můžeme zamyslet nad obsahem Vašich slov a může se nám to zdát divné. Což se také stalo.

Za jeho rodinou bych rozhodně nešla a nevyprávěla jim své pocity. Bylo by to nemístné a dost bezohledné. Oni zřejmě o Vašem silném přátelství nic nevědí a on už je jinde. Nic tím nedokážete. Vám se neuleví a jim můžete způsobit bolest.

Datum: 09.04.15 14:14
avatar

Tak nevím, školy nemám, ale jestli jste chtěla svoje pocity nějak ventilovat, mohla jste mu to říct při posledním rozloučení. Jen tak v duchu, nebo šeptem. Psát to tady mi přijde trošku jako v americkém romanťáku a bohužel to zde asi nepadne na moc úrodnou půdu. Nikdo z nás nezná podrobně váš příběh a tak se nám to dost těžko chápe a reakce na to jsou jak jste se sama přesvědčila různé. Berte to jako můj nestranný názor. Svou lítost, kterou ve mě váš příběh vyvolal mohu vyjádřit jen tím, že je to smutné. Ale jsou to jen slova. A to vám asi neuleví...

 

 

 

Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.