Mám ještě jedno přání pro rádce

Myslím, že máš pravdu, ale vše má svoje ale... Někdo poradí myslím, že docela i slušně, ale připomínka tázajícího je mnohdy až dost nepříjemná, ba skoro dost hrubá... Prostě někdy i ty otázky svojí hloupostí zavdají tomu, že se někdo vytočí... Přestože v dnešní době je svět naruby, najednu stranu se berou v úvahu rúzné úchylky a nenormálnosti, které se tolerují, z druhé strany neexistuje mnohdy zdravý pohled na věc...

Někdy je otázka na vytočení a člověk neví zda si tázající dělá z lidí srandu, nebo je to pravda... Do nedávna jsme byli povážováni za celkem chytrý národ, kde již nějaké vedení rodiny a školy vytvářelo rozumný náhled na věc, že nemuselo být na mikrovlnné troubě napsáno, že tam nemáš dávat kočku, to už nemluvím o zvířatech, že je nemáš dávat do pračky, osobně jsem měl před lety na klávesnici k PC napsáno (vypsáno asi 20 věcí) jako že nemám nikoho bouchat po hlavě, nemuselo být na zpětném vzrcátkuautomobilů (viz USA), že odraz předmětu je zrcadlově obrácený...

Tak mi připadají otázky, kde je v polokeckách téměř durch díra ve velikosti 20tikoruny a jsou zlomené zda se to dá opravit... Nejraději levně... Nebo zda z 1000Kč dokážu do zítřka udělat rychle 10.000Kč ... Na takové věci by si měl vědět odpovědět snad každý člověk sám... Je jen výhoda, že vše je vedeno virtuálně a stojí to jen propálenou elektřinu u počítače...

Myslím, že nejcenější a objektivní radou je rada odevšech. Tedy jak od těch drsňáků, tak od těch květinek co tě pohladí. Můžeš si pak z toho vzít to podstatné pro sebe.

Nesmíš každou radu, která se ti nezdá chápat vůči sobě na svou osobu. Ten člověk to totiž nemusí myslet zle. To se i můžeš vcítit do nás, kteří ti chtějí pomoci.