Oslovení rádce

Asi se budete divit ale já to vůbec neřeším.

@satam - Spíše by mě zajímalo, jak na tuto problematiku (pokud to vůbec lze označit jako problematiku) nahlížejí ostatní rádci.
Jak praví klasik: "... co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně."

Otevírám počítač a chvíli se ptám sama sebe, jestli ještě nespím a toto se mi nezdá . Opravdu mi tento dotaz připadá zbytečný a divný.

Vím, že zde s nicky rádců zacházím různě. Někdy oslovuji, jindy ne, někdy s malým písmenem na začátku, jindy s velkým. I zavináč @ někdy přidám. Ale to mě zdržuje. Psaní "@" nemám ráda. Také cizí nick někdy popletu. Hlavně když jsou v něm čísla nebo je to jen shluk písmen. Vždycky jsem si myslela (a mysím i nadále), že zrovna toto je z celé odpovědi to nejméně důležité. A také se spoléhám na jistou důvtipnost čtenářů. O Vás, satame, jsem si vždy myslela, že jste v mnoha ohledech velkorysý. Vaše přání však budu respektovat. Na to nezapomenu.

Jen pro zajímavost. Je mi 66 let. Celý život žiju v malém městě, kde se lidé vždy dobře znali. Po svatbě jsem získala manželovo příjmení. Ale často mě i dnes někdo osloví mým rodným příjmením. A v poslední době mě jeden místní somrák oslovuje i přijmením mých prarodičů. "Po chalupě", jak se říká. Je intelektem nedotčený, ale je to vrstevník a je mi to staré oslovení docela milé.

Pokud píšu o nějakém kolegovi, využívám možnost označení @satam, případně píšu s velkým začátečním písmenem (Satam), protože nick zde v podstatě zastupuje místní jméno, a některé nicky (nejen registrované) by bez tohoto zvýraznění mohly být považovány za běžné slovo a sdělení by tím ztratilo smysl.
K některým kolegyním nebo kolegům přistupuji osobněji a oslovuji je odvozeninou z jejich nicku (Kapičko, Jaguško, Milane, Babčo), případně jejich pravým jménem, pokud ho znám.
Sám zde používám jako nick svoji přezdívku, kterou mám už několik desítek let, ale to už se tady párkrát řešilo, služebně starší jistě pamatují...

A pane inženýre je dovoleno?

Pavle, rozumím Ti dobře, že chceš oslovovat satam, nikoliv Satam?

Já se snažím oslovovat pátým pádem, nick považuji za jméno, takže Satame, budu se snažit psát satam, bez skloňování.

Neřeším vůbec. Když mi kdysi @jabraka napsal "inžo", dobře jsem se zasmála. Je mi hezky česky řečeno "ganz egál", jak mě kdo osloví. Mír.

@hope, od sebodky bych taky snesla cokoli... spletla jsem se, opravila ještě v časovém limitu.

Raději zde nikdy nikoho nebudu oslovovat, samotné je mi jedno, jestli mne někdo osloví maky, nebo Maky, nebo paní maky, paní Maky, nebo Paní maky, nebo Paní Maky.

Přátelé, fascinuje mě, jakejma 3,14čovinama jste schopný se zabejvat

Nerozcupujeme, protože vás nemáme na dosah. Škoda.

Dobrý den. Já se snažím oslovovat tak, je ten nick přesně je. Ale myslím, že párkrát jsem reagoval na rádce bena s tím, že jsem napsal velké B. A pokud je to na začátku věty, např. " Satam to vystihl přesně", tak si myslím, že velké je na místě. Kdysi mě oslovil jeden uživatel gamo. Nevadí mi to, i když s mým nickem to nemá nic společného, bez ohledu na velikost písmene. Pokud bych oslovoval kapkunadeje, tak bych asi napsal kapko, ale pokud bych napsal "Kapkanadeje to vystihla přesně", tak takhle. Některé nicky jsou prostě dlouhé a napsat je přesně v souvislosti se zbytkem textu vyzní i divně. Ale to není Váš případ.

Já to mám tak,že mám tendenci nick považovat za "jméno",proto většinou první písmeno velké. Přitom můj nick příjmení není a vůbec mi nevadí oslovení berger,bergere... Konkrétně u Vás,satame,mám tendenci psát "p.Satami",jako oslovení.... Vždy to opravím... Pokusím se Váš požadavek zapamatovat...

Neřeším, ale pokud chceš malý "s", tak dobrá satame .

Já se jenom pochlubím. Já jsem Liška letos 60 let! Měly jsme s holkama liščí partu, vlajku, noru ve střeše altánu, svolávací skřeky i tajné písmo. A já byla hlavní liška. Když přijedu stovky km do místa svého dětství, ještě tam pár lišek kámošek žije. A tak se vítáme, jako zamlada...Babky.

Nechce se mi louskat celou tuto diskuzi. Tak jak vás tedy máme oslovovat?

Já někdy napíšu jenom jak je ,,nick,, na poradně a mám z toho tedy nepříjemný pocit. satam - ale raději bych napsala ,,satame,, protože oslovuji. Pocit neskloňovaného, nepatřičného, neosobního. Každý to vnímáme jinak.

Mě se naopak líbí, když mě někdo osloví ,,Lipánku,, Ale nevadí mi ani jinak, jak to píše ,,maky,,.

Zároveň mě to došlo až někdy později, že jsem brána jako ,,ten,,. Když na mě někdo reagoval, jako na muže. Když jsem si tak začala říkat, tak mě to ani nenapadlo, že to je mužský rod.

-----------------------------

Myslím, že to je triviálnost, jak oslovovat, ale je vždycky pár jedinců, kteří si vždycky zakládají, že chtějí výhradně oslovovat pane inženýre, ale o takových lidech si potom mnoho lidí myslí své a docela se to mezi lidmi rozšíří. Určitě je mi příjemnější, kdo na takovém titulu nebazíruje a mnohdy se člověk ani o titulu člověka nedozví, až někdy náhodou.

,,satam,, jsem použila jako vzor.

No tak mně také jde docela těžko psát v oslovení malé písmeno. Také jsem už nad tím docela přemýšlela, protože bych nikoho nechtěla nějak urazit. Přezdívka je podle mne zástupce oslovení jménem. Když píši malé písmeno, dávám do úvozovek ale rychlejší je napsat velké písmeno. Jinak také u některých zkracuji jména. Jaga je kratší než "babajaga". A "kapka" je kratší než "kapka naděje". A jelikož se tady mezi sebou už dost dobře "známe", tak nemůže dojít k nějakému omylu a až doteď jsem netušila, že by to mohlo někoho urazit. Vím, že se nick dá nějak zkopírovat, ale pořád jsem nepřišla na to, jak se to dělá. A Vás jsem jednou dokonce oslovila "Satane" . Ale myslela jsem to přátelsky.