Nejste přihlášen/a.
Ráda bych se věnovala ve svém volném čase svým koníčkům. Ale po 13-14 hodinové nepřetržité směně práce v domácnosti (rodina, děti, zahrádka - ženské i mužské práce obojí dohromady), už večer nemám sílu nebo mám v sobě nějaký psychický blok či co, a tak sednu před PC a čučím na Poraďte.cz. Lidské tělo je prý normálně naprogramováno, aby vydrželo 24hodinou fyzickou zátěž. To moje asi nee. Přitom, když se k nějakému tomu mému koníčku konečně rozhoupu, jsem schopná se mu věnovat třebas i do půlnoci. Většinou se tedy jedná o ruční práce. Co mi poradíte, abych našla v sobě sílu k tomu rozhoupání se a vzít do rukou jehlice a plést? Ruční práce beru jako oddychovku..., ale momentálně mi to jaksi nejde ,
24 hodinovou zátěž? Možná sem tam, ale ne pořád
Já zásadně dělám to, co mě v tu chvíli láká. Pokud mám zrovna volný čas, tak si jej nebudu kazit tím, že budu dělat něco, k čemu se musím přemáhat - od toho je práce ale jestli je to jen zpočátku činnosti a pak Vás to baví, tak chápu, že to vadí... Mám to takhle se sportem, když už se přemůžu a jedu na kolo, tak je to pak hrozně fajn, i ten pocit poté doma, ale v 90% případů se nedonutím. Občas pomůže, když si dám menší cíle. Třeba "pojedu jen objet sídliště". Zkuste "budu háčkovat 15 minut"
Chce to rozvrh hodin, alespoň z počátku. Nemáte nějaký oblíbenný denní pořad v televizi? Nevím třeba AZ kvíz, zprávy, prostřeno a nebo něco při čem se dá plést. V té době si udělat hodinovou přestávku na kávu, sváču a pletení. Ale pravidelně. Pak uvidíte i večer, že se k pletení ráda na chvilku vrátíte neboť budete chtít dodělat pár řad a budete mít radost jak to přibývá. Zjistíte, že se za tu SVOU hodinku zahrádka ani rodina nepo.ere. Hurá do toho.
Navrhl by jsem neco podobneho, ale v opacnem gardu. Vyberte si programy, na ktere se opravdu chcete divat, klidne si je zatrhnete v programu a potom se jim ridte, Program skoncil, tak vypnu TV ajdu delat neco, co em bavi vic . JInak Vas chapu, mam to podobne, ale ja radeji ctu. Delam v praci, doma se snazim pomahat se svisti a nakonec se mi uz nic nechce. Ted zacinam alespon zase s pohybem, uz me pomalu bude tahat greepeace na plazi zpet do vody
Když nás byla plná chalupa, zásadně jsem pletla u televize, jinak to ani s časem nešlo. Moc zas to až tak koníček nebyl, byla to nutnost. Nic na děti nebylo k dostání. Jednu dobu jsem pletla a četla současně. Bylo mi líto času i u knížky i u pletení. Tak jsem to spojila. Nevím sice jak, ale jo, šlo to. Pletla jsem hlavně plastické vzory, s pomocnou jehlicí. I přípravu na šití jsem dělala u televize. Kličkování, stehování, obšívání. Tenkrát jsem potřebovala ještě získat čas pro psa, se kterým jsem dělala zkoušky. Dnes se tomu divím, teď bych to nedokázala.
Jen takové zamyšlení- Všechny ženy jsme na tom podobně. Rodina, děti, domácnost. Na koníčky není čas. Když děti odejdou do světa, najednou máme času spoustu, ale koníčky nemáme a jsme kapku bezradné, se spoustou času.
Snacha s dvouletým kloučkem se od rána věnuje jen svým zájmům, od dvanácti do tří s ním spí a pak honem a nestíhá uvařit oběd pro manžela, který přichází o půl čtvrté. Snacha si stěžuje, že nestíhá a prý toho má moc. Třeba hromady špinavého a vypraného nevyžehleného prádla. Ale jinak jen kvete a furt telefonuje ! Jo jaký si to uděláš ...
No jo no, jenže já neumím jen sedět a čučet (na rozdíl od mého muže) Nebaví mě to a nudí. Pak jsem samozřejmě uhoněná. Ale na druhou stranu, víte že pohybem a činností fyzickou, ale i psychickou se lidské tělo udržuje stále ve formě a pomaleji stárne? Vaše snacha sice asi bude hodně odpočinutá, ale brzy stará... Mám to vypozorované na lidech.
Nu, já to takhle dělala taky, spávala jsem i odpoledne s dětmi, když byly malé, při mateřské jsem pracovala z domu, práce na 6 hodin denně, takže se mi to také kupilo, ale s tím rozdílem, že jsem si nestěžovala, vždycky se to nějak udělalo, manžel hlídal, já pracovala, jednou týdně pořádný úklid, prádlo.. On to bude trochu i mezigenerační rozdíl, co já si vyslechla o vyváření plen, vstávání v 5 ráno, než se mimino vzbudí a pak ta druhá strana, dítě celý den v ohrádce, aby bylo navařeno, naklizeno.. Proč? Když mám volno a mám děti, raději s nima vypadnu ven, než ztrácet čas uklízením.. Děti vyrostou, bordel bude pořád stejný, raději vzpomínat na zážitky než na naklizený byt..
Byly doby, kdy jsem 36 hodin v kuse makal skutečně naplno - nebyla to práce typu hlídače nebo vrátného, kdy se dá vyšetřit chvíle oddechu. Pak následovalo 6 hodin spánku. Zbylý čas bylo jídlo a několik krátkých přestávek v práci. Vydržel jsem to takto několik měsíců. Dnes sice občas dám nějakou tu 36hodinovku, ale už to není jako tenkrát. Prostě stárneme. Většinou se ale snažím od pondělí do pátku pracovat max.12 hodin denně, pak následují běžné každodenní činnosti a také čas na malou dceru. Víkendy jsou striktně nepracovní. Není to ideál, ale dá se to.
Ono to není těžké, jen to chce vymazat z hlavy stereotypy typu "něco musím". Když nebude den uklizeno, navařeno, okopáno, zblázní se to? Nezblázní. Takže dělejte to, co vás baví v chvíli, kdy vás to baví (myslím mimo zaměstnání, tam se to musí zmáknout) V praxi to vypadá tak, jedenkrát týdně uklidím pořádně, když se mi nechce vařit, jsou špagety, děti je mají stejně nejraději, když si chci číst nebo spát, tak to prostěudělám, zkrátka vypnu, nevnímám ani nepořádek kolem, protož to neuteče a stejně bych to dělala s nechutí.. Manžel sice remcá, když je doma nepořádek, jeho maminka chvíli neposedí, hned vidí drobek a jde ho sebrat, to mi přijde prostě na hlavu.. No a když něco musím, jako že fakt musím, třeba zrovna minulý týden jsme čekali návštěvu na zahradě a bylo nutné vyvézt septik, tak to udělám hned, jak mi na to padne myšlenka, abych to měla za sebou.. No a pak se zase odměním knihou apod. Je to v hlavě, ve vzorech, které nás tlačí, co všechno musíme.. Ale vážně nemusíme nic.. Tak se na to prostě 3x týdně vykašlete, po práci si hned doma zasedněte, vezměte jehlice a pleťte
Já takhle 3x do týdne hraji s dětmi společenské hry, když nemám děti čtu nebo prostě odpočívám a pak si jednou týdně 3 hodiny máknu a je klid.. Zahradu zalívá manžel a já jednou za 14 dní řádně vypleji (byla by potřeba častěji, ale toho plevele méně nebude)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.