Já bych to nejradši zavedl. 
0x
Vykání je už celkem dlouho součástí jazyka a zatím vyhovuje, v základě se s tím dají oddělit cizí lidi a formální jednání s nimi od lidí blízkých/přátel. A většina lidí to tak bere. Pokud by k tomu nebyl společenský důvod, takt o zmizí, stejně jako mykání, onikání i onkání. My měli učitele, který vykal a přitom byl velmi osobní.
Angličtina nemá klasické vykání, ale výběrem vhodných slov se dá docílit podobného efektu. Ona angličtina de facto vyká každému.
0x
A dovedeš si představit, že přijde šedihlavá babi o holi do obchodu, a má dvacetiletou prodavačku pozdravit "Ahoj"? Chudák...
Používání tykání a vykání v řeči není nic, co se dá zavést nebo zrušit. Buď se používá, nebo ne. U nás se zatím používá. Časem je možné, snad i pravděpodobné, že stále více situací bude stále méně formálních, tzn. začne se v nich používat tykání. Jako ve Španělsku - např. v obchodě se spíše tyká, vykání někdy značí obchod lepší úrovně, ale např. starším lidem se vyká i v situacích, kde se jiným tyká. Takže se možná dostaneme jednou k tomu, že vykání se používat nebude. Zrušit ho nařízením nebo zákonem ale nelze.
Já to ale beru z pohledu té babičky. Ne z Tvého. Že by se to Tobě líbilo, je mi jasné od začátku
Rovnost, osobní přístup a otevřenost není záležitost toho, jestli člověk vyká nebo tyká.
0x
V práci se mi stalo, že hned první den nám bylo řečeno, že si na pracovišti všichni tykají. A hned jsem pomyslel na to, že nastane problém. Pro mě nebylo příjemné svému nadřízenému hned na poprvé říct Čau :D Nebo když vedle vás sedí 50 letá žena a najednou jí máte začít tykat, když vám je 19. Pak jsem si po pár dnech všiml, že si někteří mezi sebou vykají i přes firemní tradici tykání. Vůbec jsem nevěděl co dělat a jak zdravit :D když vedoucí na pracovišti slyšel, že někomu vykám, tak na to hned upozornil. Bohužel mi jen málo lidí řeklo narovinu, abych jim vykal, tak jsem často vůbec neoslovoval, protože mi bylo hloupé tykat o dost starším lidem než jsem byl já :D Jinak zkušenosti ze Španělska mám takové, že si tam skoro všichni tykají. Jen třeba když jdete na úřad nebo na policii, tak se vyká... Ale např.už v Latinské americe se vykání a tykání používá stejně jako u nás v češtině.
doplněno 08.09.14 21:57:Co se týká mých rodičů, tak máma i táta stále své tchýni a tchánovi vykají, i když se znají už 30 let.
Mám zkušenost opačnou, kdy nastoupil nový vedoucí a automaticky mi navrhl první den tykání, přesto, že jemu je cca 30 let a mě 52 - jsem v obrácené pozici než Ty. Omlouvám, se, že tykám... Přijala jsem jeho návrh, ale po 1/2 roce se nějak dozvěděl, že jsem babička od 4 vnoučat a hrozně se mi omlouval, že by to do mě neřekl - kolegyni, která byla o pár let starší oslovoval paní Ireno a mě ihned tykal. Mě to nevadí, ale je fakt, že navrhovat tykání má žena, pokud je o hodně straší a ne to navrhnout hromadně na pracovišti téměř jako povinnost. Mám kolegu něco přes 20 let a normálně si tykáme, jemu to nebylo divné, když jsem mu to navrhla a mě taky ne - zvykneš si... Jen mi přijde umělé vytváření tykání divné - takže bych klidně vykala a oslovovala vykáním pani XY a nebo paní Blanko třeba... S některými lidmi si prostě nepotřebuji tykat abych mohla pracovat a také do jde s vykáním. Naopak třeba v Norsku se tyká i starým lidem a prostě to tam tak funguje... je fakt, že u nás se to s tykáním přehání a pak se těžko někomu řekne, aby netykal, že Vám to vadí...
doplněno 09.09.14 11:57:A panu vedoucímu bych po jeho upozornění řekla, že ti ona starší kolegyně nedovolila tykat, tak že ze své vrozené slušnosti jí budeš dál tykat, dokud ti to výslovně neřekne sama...
0x
Já si zase myslím, že vykání je jistým vyjádřením úcty. Z principu vykám každému řekněme dospělému, ale když se ukáže že je někdo hulvát, nebo k němu prostě nemám úctu, tak mu nevykám a může být starý jak chce. A když se to někomu nelíbí, tak jim odpovídám úplně stejně. Vykání je výraz úcty.
0x
Ja si s lidmi radeji vykam. Sice si tim clovek drzi odstup a profesionalitu, coz je za urcitych podminek dobre, ale hlavne je to v mnoha pripadech o slusnost. Tykani, jakozto uznani rovnosti, ci blizkosti, by vzdy melo byt nejprve navrhnuto a prijmuto, nez s tim nekdo zacne. Ja si tykam si jen s temi, kteri jsou mi nejakym zpusobem blizci.
Naopak na stredni a vysoke skole jsem vylozene nechtel, aby mi tykala profesorka, ke ktere jsem citil znacnou antipatii. Nastesti pochopila.
Pokud to zacnete prosazovat, budu proti tomu bojovat! 
0x
Tykání mám ráda, je takové nekonvenční, kamarádské. Ale zároveň ni připadá, že lidem víc povoluje. Viz to známé: Snadněji řekneš TY VOLE, než VY VOLE!
Proto mi tykání nikdy nevadilo mezi spolužáky ve škole, či mezi partou vedoucích na táboře. A na SŠ jsme měli raději profesory, kteří nám tykali a říkali jménem, než ty: Nováková,pojďte k tabuli:
V zaměstnání už to bylo horší. Vždycky se našli blízcí kolegové, s nimiž byla radost si tykat, pak byl ale někdo, kdo mi třeba tak neseděl a pak jsme si vykali. Do školy jsem nastoupila, bylo mi 19. Dost mě překvapilo, když ke mně natáhla ruku velice milá baculatá bělovlasá učitelka a řekla mi: Budeme si tykat, já jsem Žofie. Ta paní byla úžasně hodná, ale měla krátce před důchodem, já k ní cítila podvědomě úctu a tykání mi nešlo a nešlo.
Vykání vyjadřuje úctu. Nedovedu si představit, že bych přišla na úřad práce a zahlaholila na zprostředkovatelku: Tak co, máš už pro mě nějaké místo?
Stejně u lékaře: Jdu k Tobě na kontrolu po tom zánětu. Myslíš, že už to bude dobré?
No a třeba k vysokoškolskému rektorovi či děkanovi - to si tedy už vůbec nedovedu představit.
Mně vykání nevadí. Tykat člověku o 50 let staršímu, daleko výše postavenému, třeba doktoru, kandidátu věd, to by mi připadalo jako naprosté buranství.
Takže s kamarády a lidmi podobnými klidně tykat, s ostatními, staršími a těmi, kterým chci projevit úctu, vykat.
Ještě maličkost - nevadí mi tykání zde na Poradně. Všichni jsme rádci, všichni jsme na stejné lodi a podle toho to beru. Přesto některým lidem z úcty ze začátku vykám, pokud se dohodneme na tykání, je po problému. Jaga.
Jak už tady kdosi psal - vykání je důkazem úcty např. ke staršímu člověku, k ženě, at je to podřízený, nebo nadřízený. A u lékaře jsem se s tím setkala a nebylo to příjemné. Přišla jsem k zastupujícímu lékaři se zánětem močových cest a pan doktor, který mě viděl poprvé v životě mě hned mezi dveřmi počastoval na můj pozdrav Dobrý den, pozdravem: Ahoj, no vem místo, no a co máš za problém - myslela jsem, že špatně slyším... Já jsem mu vykala a on, ač mladší mi tykal... Divné...
0x
Mě se někdy vykání líbí a někdy mi to leze na nervy. Určitě je to projev jakési úcty, ale také je to velice neosobní a chladné, což ale někdy není na škodu.
Například na střední se mi právě hodně líbilo, když žákům učitelé vykali. Když my jsme museli vykat jim, tak proč by přece oni nám tykali!
U mě v práci je také zavedeno, že si kolegové tykají, ale dost těžko mi šlo přes pusu tykat 60-ti leté paní, ale časem jsem si na to zvykla. Samozřejmě pracovníkům ve vyšších pozicích běžně vykám, ale když mi nabídnou tykání, tak je pravda, že je hned komunikace s nimi uvolněnější a lépe se domluvíme.
Také kolikrát váhám, zda lidem v mém věku tykat či vykat. V obchodě nebo na nějaké takovém místě jim běžně řeknu dobrý den, ale venku nebo na zábavě bych jim normálně řekla ahoj, je to taky takové zvláštní, když nad tím přemýšlím.
Co mi ale například třeba hodně vadí je, když mi starší lidé než jsem já automaticky tykají. Já jsem přece taky dospělá a to, že oni jsou třeba o 20 let starší jim nedává hned to právo mi tykat!
kutululu. Já jsem už ta starší generace (54 let). A když mluvím s lidmi ve věku mé dcery, tak většinou tak nějak plynule přejdu z vykání na tykání (tím myslí, při prvním rozhovoru). Není to tím, že bych si jich nějak nevážila. Prostě je to u mě asi hloupý zvyk. Pavda je, že se jim za to omluvím a zeptám se, jestli jim to nevadí. Zatím to nikomu nevadilo. Ale ono tykání a tykání. Jestli někomu řeknu : " Hele, mladej, koukej to udělat takhle" tak to je něco jiného, než když řeknu : "Pavle, lepší by bylo, abys to udělal tak nebo tak..." prostě dá se tykat tak, že to ani tu omladinu neurazí 
To je přesně ono, já chápu, že to člověku ujede a místo vykání tykne a pak se omluví a rovnou se zeptá, zda nemůže tykat, to mi nevadí. Ale vadí mi ta situace, že třeba muž představí svou přítelkyni, nebo kamarádka svojí kamarádku a rodiče jí hned začnou tykat aniž by se zeptali a to jí jí táhne na třicet 
a to se stává v hodně případech.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.