Pro někoho z Průhonic

Nevím, jak to dopadlo, já se o to pak už nezajímal. Možná, že se pak hájila dotyčná u soudu, ale každopádně dostala okamžitou výpověď a to i přesto, že bylo jasné, že devadesátiletý pacient žijící v Alzheimerovým centru, asi nebude mít úplně jasné vnímání a když tvrdí, že měl u sebe sto tisíc korun, nutno to brát s rezervou. Nevím, možná, že zpětně to dotyčná vyhrála, ale každopádně dostala výpověď, protože zaměstnavatel si ji nemohl (pochopitelně nechat), ale nařkli ji zbytečně. Ano, ve zdravotnictví se krade, vím o případech, kdy sestry v nemocnicích okradli pacienty (kdo myslíte, že krade v nemocnicích? Pacienti? Bohužel personál...), dokonce vím i o případech, kdy pacienta okradli záchranáři v sanitce, za což se velmi stydím a pobuřuje mě, že tomu tak je. Ale tahle paní to opravdu neudělala a hlavně pacient žijící v ústavu u sebe sto tisíc ve stolečku opravdu nemá... Zmatení lidé si opravdu vymýšlejí, takhle mě jednou měl pacient za Adolfa Hitlera, jedna z pacientek na mě pouštěla psa, kterého měla údajně pod postelí, pak mě nějaká paní varovala, že nade mnou na lustru visí mrtvola a ať se nehýbu, že po ní hodí nůž a tak, ale všechno je nutno brát s výraznou rezervou, když se jedná o nemocné pacienty a kde jinde by tomu měli rozumět víc, než ve specializovaném centru? Říkám, nevím, jak zpětně to dopadlo, ale pointa je v tom, že kvůli obvinění a následném propuštění jedné sestry má kamarádka dala výpověď s okamžitou platností...

I podle mne je nesmysl, že by si někdo bral do nemocnice nebo podobného zařízení 100.000 Kč. A kdyby, pak by se snad příbuzní nebo opatrovatelé postarali, aby byly peníze bezpečně uloženy (předali by je proti potvrzení vedení).

Tady to vypadá, že se vedení chtělo sestry zbavit, tak využilo příležitosti a okamžitě zrušilo pracovní poměr ("okamžitá výpověď" neexistuje).

Nebo nenabídli jí dohodu? V takových případech zaměstnanci často radši přistoupí na dohodu, než by se se zaměstnavatelem soudili.

------- Těmi příklady jste mi připomněl mou babičku, která podezírala mou mámu, že jí krade z peřin peří ... A to nebyla nemocná. To je snad jediné, čeho se vážně bojím, přijít věkem/nemocí o rozum ...