Nejste přihlášen/a.
Ahoj všem,
mám problém s lhaním .. především ale s lhaním sama sobě. Začnu od začátku.
Na základní škole mě spolužáci šikonovali, vystřídala jsem 3 zš, na střední škole to bylo lepší, našla jsem pár kamarádů, ale jelikož jsem spíše introvert a mám spíše intelektuální zájmy, nikdy jsem nebyla moc oblíbená.
Po nějaké době jsem ztratila i poslední kamarády, co jsem měla a nějak jsem se uzavřela do sebe.
Začala jsem si vytvářet imaginární dokonalé kamarády a vymýšlet zážitky a úspěchy. Je mi už skoro 20 let a vím, že tohle v mém životě způsobuje hodně mezilidských problémů, kdy jsem radši "s kamarády" přitom jsem doma sama a nic nedělám. Vymýšlím si úspěchy na pracovní úrovni, .. dělám to proto, že mám strach, že mě lidi nebudou brát takovou, jaká jsem .. nebudou mě brát, když zjistí, že jsem nic nedokázala. Nepřijdu si totiž nijak zajímavá a navíc mám veliké problémy v komunikaci.
Budu ráda za jakékoliv rady.
A proč lhát kvůli tomu, abych byla zajímavější, abych vypadala jak jsem úspěšná a společenská, proč?
Co je komu do toho? Budte taková jaká jste.Já také nejsem extra společenská, návštěvy mě moc nebaví...
A pokud vytváříte kolem sebe auru úspěšnosti, věřte tomu, že Vás ledaskdo pomluví ještě více, protože úspěch se u nás neodpouští.
Ahoj, zkus si najít nějaké koníčky, díky kterým bys mohla vyprávět, aniž by sis připadala nezajímavá. A nestyď se za sebe ani teď, na "intelektuálních zájmech" není nic špatného a jistě najdeš lidi, kteří mají stejná hobby a budeš jim připadat zajímavá.
Vymýšlet si úspěchy ohledně práce? Zkus je naplnit! Co ti brání se aspoň vážně pokusit? Možná to nevyjde, ale bez toho to nevyjde určitě.
Hmmm, a nelžeš i teď?! Nevymyslela jsi si tohle celý divadýlko abys měla nějakou pozornost aspoň virtuálně?!
Myslím, že jo a že Tvůj problém je úplně jiný. (Možná bys mohla trpět přehnaným pocitem méněcennosti, což u lidí ve věku 6-43 let není nic neobvyklýho, vzhledem k podmínkám, který provázely formování jejich osobností v tom nejdůležitějším věku. Bohužel tak to bylo, není to vina rodičů, ty jistě dělali co mohli a jak mohli nejlépe. A navíc i oni byli formováni zas svými rodiči, kteří to zas dělali tak, jaxi mysleli, že je to nejlepší. Smutný je to, že tím trpí ti, kteří za to nemohou a navíc s přibývajícím věkem ti co za to "mohou" se ještě víc utvrzují v tom svém paradigmatu o svojí bezchybnosti a o delegovují neuspěch směrem dolů. A to všechno jen proto, že jsme tak neochotní přiznat svou chybu, koneckonců, jsme lidi ne.)
Ale mám pro Tebe dvě dobrý zprávy, V dnešní tzv. DEMOkratické společnosti, která jako svou hlavní doktrínu přijala konzumní způsob života, lže více méně( spíš více) každý, sám sobě především, ale ani neuvažuj o tom, že by o tom zapřemýšlel. Ale hlavně musí lhát svýmu okolí, své ženě, přítelni, dětem atp. že svět v terém žijeme je v podstatě v pohodě místo, kde je radost pobývat. Což není snadný unést, proto je tolik lidí postižených alzheimerem ke stáru, protože se s stím nedokážou vyrovnat. Je to bohužel tak, naše kultura je přímím pokračováním "kultury" křesťanské, což je mimochodem oganizace, proti který je i pan Hiltler a jeho rival Džugašvilli popuhopouhým břídilem. To je ta dobrá zpráva, zdaleka nejsi jediná, rozdíl je akorát v tom, že ti ostatní o tom nevědí.
A ta druhá? V Klidu v tom pokračuj, naopak rozjeď to tak jak můžeš, ničeho se neboj, čím větší lež, tím víc jí lidi budou věřit.
Přesně vím o čem píšeš. Jsem na tom dost podobně, také jsem propadla lhaní. Myslím že v tomhle nejsme jediné ... . Natropila jsem si lhaním spoustu problémů. Nejhorší na tom je, že člověk se z té smyčky lží, pak nemůže sám vymotat. Je hrozně těžké najít někohoho komu se s tím svěřit. Nebo možná není , ale já osobně z toho mám hrozný strach. Vlastně ani nevím proč se tak bojím, proč mi tak záleží na tom co si myslí ostatní . . Myslím že to všechno začalo v okamžik kdy jsem ještě byla sama sebou a nikdo to nedokázal docenit. Ba naopak ještě se mi posmívali . Pak člověka napadne lecos aby se začlenil do kolektivu, skoro nikdo nechce být sám. Možná že by se o lhaní mělo víc mluvit ... . Žerou tě také výčitky svědomí? Taky se cítíš osamělá, nepochopená? Je to asi o tom že nejsme smířené s tím jaké jsme . tímhle vším jsem ti vlastně chtěla říct děkuji, díky že si o svém problému napsala. Jsi odvážná, mě se moc ulevilo že v tom nejsem sama . A mám jedinou radu lhaní je jen výsledek toho že se bojíme člověk lže když má strach . Člověk lže když nevěří sobě a kdžy nevěří sobě nemůže důvěřovat ani ostatním . Držím ti palce abys to přemohla a měla co si přeješ, byla tam kde chceš být. Když budeš chtít můžeš se mi s čímkoliv svěřit . Tohle je anonymní tak se to nikam dál nedostane a zůstane to jen u mě .
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.