3x



Jak říct dítěti o úmrtí matky?

Od: Datum: 09.12.12 17:28 odpovědí: 13 změna: 10.12.12 10:25

Dobrý večer. Představte si prosím následující situaci:

Vaše manželka má autonehodu, při které zemře. Když se o tom dozvíte, jste zdrceni, úplně na dně, nemáte sílu jít dál, při životě Vás drží jen Váš pětiletý syn, který Vám ale ve všem připomíná manželku. Ve spárech smutku mu povíte, že maminka odjela na pracovní cestu do vzdálené země a vrátí se až za moc dlouhou dobu. Synkovi to moc nevadí, samozřejmě si popláče, ale jinak se vždy těší na nadcházející den s nadějí, že se setká se svou matkou...

Jak a za jak dlouhou dobu byste mu pověděli, že jeho maminka je ve skutečnosti po smrti?

doplněno 09.12.12 17:35:

Jo, a ještě jsem zapomněla zmínit, že to potřebuju do povídky, nejedná se o realitu.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: mowla*
Datum: 09.12.12 17:36

Nemá smysl lhát a vymýšlet si nesmysly o "pracovní cestě"... Děti nejsou hloupé - teda, některé ano (a těm to vydrží do dospělosti, uvěří kdekteré krawině) - pravda je nejjednodušší...

doplněno 09.12.12 17:37:

Pokud chceš, aby povídka připomínala realitu, pak do důsledku...

*smich*

Od: pb®
Datum: 09.12.12 17:37

Asi hned, protože neumím lhát a smutek si musí každý odžít, to jinak prostě nejde. Odkládáním se jen prodlužuje doba, za kterou bude zase dobře.

Datum: 09.12.12 17:39
avatar

No to je formulace jako od Rózamundy Píchlerové *smich* ,,ve spárech smutku ´´ Ale ve skutečnosti to bývá tak, že je nejlepší říct dětem pravdu - ony to dokáží lépe vstřebat, než po určité době - ještě k tomu, když jim lžete o tom, že matka kamsi odcestovala. Deziluze bývá mnohdy horší, než špatná zpráva...

Od: break*
Datum: 09.12.12 17:51

To byla, hádám, nějaká úžasná spisovatelka? *hi* :D

Datum: 09.12.12 17:42
avatar

no, jestli to chcete do povídky - když už otec synovi neřekl pravdu hned, ale výmluvu, že máma odjela do zahraničí a syn se po ní neustále ptá, tak po nějaké době už nedokáže čelit neustálým otázkám a synovi lhát a konečně mu řekne pravdu...

Od: break*
Datum: 09.12.12 17:52

Jo, to by šlo... děkuju :)

Datum: 09.12.12 19:04
avatar

Úplně nejsprávněji je, říci to dítěti. Vzít ho na pohřeb nebo mu ukázat hrob. Toto když se nestane, v dítěti je stále víra, že maminka příjde a ve skrytu duše se na ni zlobí, že nejde. Takto si uvědomí konečnost. *sok*

Od: hop®
Datum: 09.12.12 19:19
avatar

Babčo, naprosto souhlasím. Je to tvrdé ale nejlepší řešení. *palec*

A druhý důvod je, že pokud dítěti zalžeme, stejně se to jednou dozví a pravděpodobně nikdy nám tuto lež neodpustí.

Od: krkovicka*
Datum: 09.12.12 21:15
Kdyby šlo o menší dítě na pohřeb ne(!).Nepochopilo by danou situaci.Proč moje usměvavá babička tolik naříká...je to velice stresující.
Od: ron*
Datum: 09.12.12 19:16

Souhlasím s Babkazov. Správné je vzít dítě na pohřeb, dovolit mu se vyrovnat se smrtí matky, rozloučit se. Je to velice smutné, ale taková skutečnost se stejně nedá věčně zapírat. Děti jsou chytré. Nemůžete po nich chtít, aby uvěřily, že matka odcestovala a přitom denně viděly utrápeného otce. Dítě má právo na pravdu. Lhaním otce nebude dítě od bolesti uchráněno, naopak. Je správné, aby dítě truchlilo společně s otcem a celou rodinou.:(

Od: nuckm
Datum: 09.12.12 20:16

..Mě samotnému takovou událost oznámil táta.. bylo mi 11 let. Sedl si se mnou na postel, dal mi do ruky úmrtní list a.. prostě to šetrně oznámil.. a vysvětlil mi že to byla autonehoda. S tím jsem žil až do šestnácti, a až v tomto věku mi řekl pravdu.. že si vzala život ..na kolejích.. Pila a měla problémy s pitím vázaný. Dokonce jsem se dopídil kde se to stalo, pokaždé když tama jedu vlakem si vzpomenu...

Z toho chci říct že záleží na dítěti. Není univerzální nápověda jak oznámit dítěti smrt bližního, každej si ponese následky a každej trochu jinak. Já se s tím třeba porval a pochopil smrt jako součást života což dělá problém dospělým lidem.. možná mě to přimělo mentálně vyzrát trochu dřív než ostatní děcka.. Což byla pro mě výhoda a stále je. Vidím svět prostě takový jaký je.

Datum: 09.12.12 21:11
avatar

Řekla bych to hned ale s pohřbem bych váhala, někteří lidé dělají srdceryvné scény a to podle mého není nic pro malé dítě.

Datum: 10.12.12 10:25
avatar

Teď nevím, zda jde o skutečnost, nebo o námět k nějaké povídce.

1/ Skutečnost: děcku bych to šetrně řekla co nejdříve. Na kremaci či pohřeb bych ho ale v tomto věku nebrala. někteří lidé dokáží v návalu bolesti udělat i scény a to by nebylo nic pro dětskou dušičku.

2/ Námět pro povídku - to už by bylo veselejší.

- maminka se nevrátí, provdala se tam za černošského šamana, případně Tarzana

- stala se ředitelkou základní školy v džungli, má tam spousty darebů, proč by se vracela jen kvůli tomu jednomu?

- dostala se do spárů lidožroutů, snaží se je přeučit na kuchyni Zdeňka Pohlreicha.

Až teď jsem si oddychla, opravdu vidím, že to není skutečnost. To jsem vážně ráda. Jaga

doplněno 10.12.12 10:35:

Z toho vyplývá, že bych to asi neřekla vůbec. Časem si přivedla novou partnerku, na kterou by si děcko zvyklo.

Papír snese všechno a já už měla tu smutnou čest číst taková "díla", že jsem se divila, jak to mohl někdo vůbec vypotit.

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.