Zdravím. Nějak nechápu jak může letadlo vzlétnout s tvarem křídel jaké má. Vím že je to o tom,že rychlost vzduchu ve spodní části a horní části je jinačí. Jenže spodní část je rovná a horní do oblouku. To znamená že by letadlo nemělo nikdy vzlétnout ,když na něho tlačí větší tlak vzduchu seshora , né? (díky zaoblení horní části křídla)? Nechápu to ... Může mě to někdo srozumitelně vysvětlit ..?
0x
Právě proto, že má taková křídla ... laazatec.cz/... na intu toho je.. zeptat se proč letadlo letíí.
0x
Právě, že je nahoře prohnuté, tak se zvyšuje rychlost proudění vzduchu a zmenšuje se tlak, takže jednoduše řečeno je křídlo vysáváno směrem nahoru.
0x
Taky si pamatuju, jak nám říkali, že tvar křídel a rychlejší proudění a pomalejší proudění a proto ...
A mně se to stejně nikdy nezdálo. 
Já si myslím, že letadlo letí proto, že má prostě ta křídla trochu šikmo, přední hranu výš, než zadní. Spodní (rovnou) stranou se za letu opírá o vzduch a tím je tlačeno nahoru (protože je to křídlo položeno vhodně šikmo) a ano, nad křídlem samozřejmě vzniká určitý podtlak (daný také tím šikmým uložením); kdyby bylo to křídlo šikmo opačně (přední hrana níž, než zadní), letadlo by neletělo ani kdyby byla horní strana 10krát delší, než spodní. Leda by couvalo. Horní tvar je navržen ne proto, aby vytvářel podtlak tak neefektivním způsobem, jak se obecně popisuje, ale aby se vzduch náběžnou hranou křídla netrhal a netvořil těsně nad křídlem víry a podobný zmatek.
Tolik mé vysvětlení odporující školním poučkám, takže ve škole ho neříkejte.
Pozn.: Kdyby byl nutný ve školách popisovaný princip s prouděním, nemohla by létat dětská latadélka, která mají křídla vyříznuta z rovného kousku balsy. A taky by nemohly létat papírové vlaštovky, protože málokdo jim skládá křídla do toho předpisového profilu.
Pro @buss: Ale jasně, nikde netvrdím, že tam ty věcičky jsou úplně k ničemu. Stejně jako všemožná vylepšení u zmíněných aut jsou zpravidla užitečná. Já jen tvrdím: můj názor je, že stejně jako základním principem auta není diferenciál, tak základním principem letadla není profil křídla.
doplněno 23.03.14 18:32:Doplnění 2 pro @buss: Zatím. Kdyby mi to někdo dokázal, tak budiž. Ale zatím se to nestalo a mé vysvětlení mi připadá pravděpodobnější.
hm:
to jsem si myslel když jsem byl malej kluk
Na tom tvém principu lítá tak papírová vlaštovka...
V praxi je křídlo a jeho mechanizace dost složitá, kdyby to bylo jak říkáš ty, tak by letadlo vůbec nepotřebovalo spoilery na rušení vztlaku, používají se i na zesílení efektu křidélek v náklonu.
doplněno 23.03.14 16:04:a takové winglety by neměly vůbec žádný smysl, podle tvé teorie.
Vidíš a mě dosud nikdo o opaku nepřesvědčil. Proto tvrdím, že princip křídla je pořád ten mnou popsaný. Ty složité věci kolem, ty jen pomáhají a vylepšují detaily. Něco jako u aut diferenciál, ABS apod. A stejně, jako auto s diferenciálem a všemi vymoženostmi, ale hranatými koly, prostě nepojede (resp. velmi velmi špatně), tak letadlo bez principu pohybující se nakloněné plochy nepoletí (resp. velmi velmi špatně).
doplněno 23.03.14 18:22:Pro @bmbx:
Winglet - pozdě. Už jsem se díval. (Ale vlastně ne tak úplně pozdě, protože zpravidla googla nepoužívám. ) Ale zjistil jsem, že o tom vehementu vím, jen nevím, že se mu tak říká. Ale on je tam stejně jen na doladění jednoho detailu, letadlo dobře letí i bez něj.
hm:
samozřejmě, že tkzv. úhel náběhu je důležitý, ale pokud by křídlo nemělo patřičný profil, tak by to nebylo nic moc 
A máš představu k čemu je winglet? Bez googlování
hm:
samozřejmě že letadlo letí stejně dobře i bez něj, ale to bych považoval za vylepšení, rozhodně ne na stejné úrovni jako je profil křídla
Kdyby byl profil něco jako vylepšení jak ty píšeš, tak by existovala nějaká jednoduchá letadla bez profilu (opravdu nebudu počítat papírovou vlašťovku), ale kupodivu i modeláři se lopotí z výrobou profilů, aby jim to dobře létalo
Prostě ten podtlak nad křídlem je hodně důležitý, ona i obyčejná vrtule má profil, aby za něco stála a nefungovala jen jako lodní šroub
0x
Pro argumentaci vztlaku vyzkoušejte, tak jak jsem učil já:
Za jízdy automobilem, vlakem, případně jiným prostředkem, stačí pomalejší jízda, vystrčte ruku ven otevřeným oknem , nakloňte, případně prohněte dlaň tak aby její tvar i naklonění dlaně naznačoval profil křídla a sledujte na které straně ruky (na horní či spodní) pocítíte sílu která vám ruku vychyluje a kterým směrem. Pak ruku obraťte dlaní nahoru a porovnejte. Profil dlaně připomíná profil křidla.Dlaň je prakticky plochá a druhá strana ruky je podobně profilována jako křídlo. Zkrátka rozdíl rychlosti obtékání křídla vzduchem, na horní, delší dráze pohybu vzduchu se musí proudění zrychlit oproti proudění na spodní části křídla , za křídlem se opět sesouhlasit relativní rychlost vzduchu vzhledem k pohybujícímu se křídlu. Toto je příčinou vztlaku. Zajímavé. Ostatní odůvodnění jsou lichá, zavádějící a chcete-li, důsledkem nepozornosti ve škole. Stejných vlastností prodění je využíváno v mnoha dalších zařízení, ejektorové vývěvy a čerpadla, karburátory, plachetnice, vrtule vrtulníku a další. Zdar do nového týdne -miro
0x
Letadlo letí, protože na něm vzniká síla zvaná vztlak, stejně velká jako tíha, působící v opačném směru.
A vztlak může vznikat různě. U balonů a vzducholodí tím, že atmosférický tlak klesá s výškou. U raket, vrtulníků, letounů a vůbec toho "těžšího než vzduch" bych vztlak jednoduše vysvětloval pomocí impulsové věty. Čili bez výpočtů a názorně: vztlak u nich vzniká tím, že nějakou hmotu "hází pod sebe". Raketa si ji nese v nádrži, vrtulník bere vzduch nad sebou a fouká ho "pod sebe". Letoun dělá totéž, jen to není moc vidět. Ohýbá proud vzduchu směrem dolů. Dělá to většinou křídlem a jeho vhodným tvarem a vhodným nastavením proti proudu nabíhajícího vzduchu.
Jen upozorňuji, že u toho "foukání pod sebe" je důležitý jen okamžik, kdy se ten vzduch (nebo raketové palivo) urychluje. Co se s ním děje dál je už jedno. Něco jako zpětný ráz u pušky. Při výstřelu urychlujete kulku a v opačném směru Vás puška kopne. Když si na vhodný držák připevníte nějakých 50 samopalů namířených dolů, taky vzlétnete.
Takže zpět ke křídlu a jeho profilu. Potřebujete prostě jenom vzduch proudící ze předu nějak ohnout dolů. Můžete to udělat prostým deskovým křídlem tak, že náběžná hrana bude výš a odtoková níž. Takové křídlo docela dobře funguje, ale má své nedostatky. Nebude mít nejmenší odpor a ani vztlak (při stejném půdorysu křídla a rychlosti) nebude nic moc. Pak pomůže promyšlenější tvar profilu. Pro vyšší vztlak třeba jen prohnutí té prosté desky.
Příspěvek výše, řeší problém nesprávně. Jeho názor je jiný fyzikální zákon a to "Zákon akce a reakce"
Tady je výňatek z učebnice fyziky, který potvrzuje moje předešlé odůvodnění. Zdravím -miro
0x
Tak ted to zkusim ja.
Predne je potreba zapomenout na znacne zjednodusene vysvetleni, ze letadlo nese pouhy rozdil tlaku nad a pod kridlem, ktery je dan nutnym rozdilem rychlosti proudiciho vzduchu, ktery se pred kridlem rozdeli a za kridlem zase spoji. On je sice Bernouli snadno pochopitelny, neznamena to ale, ze poskytuje kompletni vysvetleni.
Ono jednak kridlo nema rozdil delek nad a pod takovy, aby bylo podle teorie rozdilu tlaku letadlo schopno unest, pri rychlostech, pri kterych se to bezne deje a jednak vubec neplati stejny cas proudeni (tzv. equel transit time) pod a nad kridlem - a tim zpusobene rozdilne ryhlosti nutne pro rozdil tlaku.
Ony tam ty rozdily v rychlostech skutecne jsou (a zpusobuji vztlak), pri zkoumani simulaci se ale ukazuje, ze ve skutecnosti je to spodni proudeni, ktere se zpomaluje, nikoliv horni, ktere se urychluje (proc by melo?).
Duvod zpomaleni spodniho proudu je dan prohnutym tvarem kridla, respektive nastavenim klapek, ktere tvar kridla "dokresluji". proud vzduchu pod kridlem jednak zpusobuje diky tomuto zvysovani tlaku pod kridlem (vzduch se "akumuluje") a jednak zpusobuje ohybani proudu vzduchu do vertikalniho smeru - tlaci vzduch pod kridlem dolu. To je to, o cem pise vyse ra252.
-
Tento odklon proudu dolu a tlak vznikajici piod kridlem je primo umerny jednomu zasadnimu nastaveni kridla. A tim je uhel nabehu. Spojime-li predni bod kridla se zadnim, dostaneme usecku, ktera je pod urcitym sklonem ke smeru pohybu letadla. Cim vetsi je tento sklon, tim vznika na spodni strane vetsi (dynamicky) tlak vzduchu a naopak.
Z tlaku a plochy kridla muzeme spocist sily. kdyz mame sily, muzeme si provest vektorovy rozklad.
- letadlo se urictou silou pohybuje v pred
- vzduch tlaci na kridlo pod uhlem nabehu a vektorovym rozkladem si muzeme spocitat sily, ktere tlaci letadlo vzhuru
Je to akce a rekace. Presne jak jiz popisovali nekteri predrecnici. - Poleti tedy i kus obycejneho plechu, pokud mu najdeme spravny uhel nabehu a pozeneme ho dopredu dostatecnou silou / rychlosti.
-
Tato akce a reakce zpusobena uhlem nabehu je ale dulezita hlavne pri startu a stoupani. Jeho nevyhoda je, ze klade velmi velky odpor - je velka spotreba paliva, jsou nutne silne motory a pod. Uplatni se tedy hlavne ve chvili, kdy letadlo potrebuje stoupat.
Kdyz letadlo leti v konstatntni vysce a dostatecnou rychlosti, neni potreba tak velika vertikalni sila a uhel nabehu se snizuje na nezbytne minimum a teprve nyni se ve vetsi mire se zacina uplatnovat prave rozdil tlaku nad a pod kridlem.
doplněno 24.03.14 12:28:Jeste bych dodal, ze i to moje vysvetleni je znacne zjednodusene. Mechanice kridla a deju kolem se venuje cely vedni obor.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.