Můj život

No jo, ale když zrovna v kulturistice, boxu či u pc moc holek nepotkáte...
Vím, že je to něco, co nechcete slyšet, ale: 16? To je lepší si užívat kamarádek, ne přítelkyň. Vypadáte jako normální slušný kluk a vaše cena jako takového časem jenom poroste Využijte každé příležitosti účastnit se někde, kde je houf vrstevníků (a tím vážně nemysím ty chlastačky - šermíři, ochránci přírody, skauti, larpisti, nějaký takový spolek by vám nezarezonoval?) a nechte to tak nějak plynout, mnoho snahy bývá na škodu. Čestné pionýrské, že vážně nemáte kam spěchat, a s vyšším věkem se zvyšuje i pravděpodobnost na pevnější vztah, což, mám ten dojem, i byste raději.

V 16 letech jsi teprve na začátku cesty - a jak se říká, každý začátek je těžký. Jsi podle všeho citlivý a přemýšlivý kluk, nebereš, co se kde samo nabízí, a i tím se vymykáš z postojů dnešních mladých lidí, kteří jsou celý svůj život masírováni konzumem. Tvůj stesk a smutek po kamarádovi je normální u senzitivních lidí, a nikdy nebudeš zcela imunní a otrlý proti smutku, když někoho ztratíš. V tak mladém věku se povahy a názory teprve formují a mění s nabýváním dalších zkušeností, takže i když by sis teď našel děvče, nemuselo by ti povahou vyhovovat třeba za 5 let, změní se jak ona, tak ty. Neber tedy příliš vážně vztah, který by se ti teď podařilo navázat. Tohle je pro tebe doba hledání, zkoušení, ověřování a taky dělání chyb, z nichž načerpáš poučení. Tu pravou zřejmě potkáš až později, v dospělosti, ale nebude k ničemu dobré, když se do té doby uzavřeš před jinými vztahy, potřebuješ si nazkoušet, jak se chovat k dívce, jak s ní mluvit, co NIKDY neříkat... je to docela alchymie. Přeji hodně štěstí a v tomhle věku i trochu víc lehkosti a nadhledu.

pohanka: děkuji... léta zkušeností, no...

Tak jsem si to všechno přečetla. No co se týká té vaší jinakosti, já žádnou nevidím. Asi proto, že moje nejbližší okolí je taky takové, včetně tedy mě. Nemám ráda chlastačky atd. Prosím, neměňte se. Buďte trošku originálnější než ta většina. Jinak by byla na světě nuda, kdyby byli všichni stejní. Asi máte v sobě hodně altruismu. Každého vyslechnete, pomůžete... ale oplácí vám to okolí? Asi moc ne, viďte. Ono tomu totiž tak často bývá. Zkuste někdy někomu říci ne, máte na to plné právo. A proč si myslíte, že v šestnácti letech máte už vše za sebou a děvče pro sebe žádné nenajdete? Fakt si myslíte, že všechny holky chodí na chlastačky? Nechodí. Některé sedí doma, protože je trápí naprosto stejný problém jak vás, ale zase z té holčicí strany. Řekla bych, že ztraceno ještě nic nemáte.

Buď i nadále sám sebou. Jsi ještě velice mladý a to pěkné Tě v životě ještě čeká. Nějaké vážné vztahy a sex v 16 mi připadá předčasný. My jsme se v 16 ještě jen tak škádlili a oťukávali, nanejvýš padla nějaká ta pusa. víc ne. Pokud tomu podlehneš už teď, ve 20 budeš už vyprahlý, vyžilý a nic příjemného Tě v lásce už nepřekvapí.

Našlápnuto máš dobře a rozumné názory taky. Kamarád se sice odstěhoval, ale dneska jsou už takové možnosti, že s ním můžeš být v kontaktu každý den. To není jako před lety jít s dopisem na poštu, čekat, až mu dojde a až Ti zase adresát odepíše.

Jinak určitě najdeš mezi svými kamarády jiného s podobnými názory, jako máš ty. Všechna mládež není špatná, určitě se nějaký kluk zaměřený na sport s myšlením podobným tomu Tvému, časem najde.

Dívku svého srdce už dneska nenajdeš v kostele, jako tomu bývalo v minulosti. Přesto mě zarazilo to Tvé slovo "chlastačka". My chodívali na večerníky. A říct doma taťkovi, že jdu na chlastačku a navíc v 16 letech, věř, že v nemocnici na chirurgii by mě dlouho dávali dohromady. Táta byl dobrý člověk, spravedlivý, ale i přísný a ruku měl pádnou, když jsem si to zasloužila. A říct mu právě tohle - to by opravdu facky lítaly.

Jistě časem potkáš dívku na výletě, na vodě, ve vlaku, na plese, na kole, ve škole a co já vím, kde. Ale dívku z chlastačky bych tedy opravdu nechtěla, bude asi stejná, jako řada těch ostatních, pokud navštěvuje podobné akce.

My se chtěli pobavit, zatancovat si, zasmát se a dneska se mnoho mladých schází zřejmě jen proto, aby si lili alkohol do hlavy. Proto zústaň, jaký jsi, nic nemáš zmeškáno. Jaga.

Obdivuju tě. Opravdu. Víš co chceš a nenecháš se strhnout proudem. Drž se svých názorů, protože tvé vnímání světa (aspoň v to doufám) je správné. Taky věřím, že takových lidí je víc, jen se prostě zařadili. Bojí se lišit a světu představují jen pózu...třeba na chlastačkách Jsi teprve na začátku, tak se neboj...život je pestrý a dokáže překvapit...

To je z jaké knihy..? Pokud je to tvůj příběh, a je ti teprve 16, opravdu zírám. V době silného mainstreamu se tvůj přístup k životu, zdá být jako něco archaického, ale naopak. Pokud vydržíš ve své cestě, a nevydáš se cestou masy plné bezohlednosti, pýchy, bolesti, smutnu, zažiješ životní uspokojení, které je pro většinu osob materiální společnosti skryto.

Nechci rozebírat body, jen zmíním, že tvůj přístup a hodnoty jsou správné. Podobné rady typu "jako ohleduplný člověk to daleko dotáhnneš", "užívej si dokud jsi mladý", "užívej si sexuálního potěšení", bych strčil za klobouk. Poslední rada je natolik průhledná a hloupá, ale v době kdy lidé skáčou z postele do postele, cítí se oprávněni uspokojovat sami, bez ohledu komu tím ublíží, a kolik bolesti způsobí, je zbytečné na podobná témata veřejně diskutovat. Lásku, kterou považuje nejen odborná veřejnost za nejdůležitější hodnotu v lidských životech, nedokáže nic jiného nahradit.

No, podívej - ve tvém věku jsem taky hledal nějakou holčinu, kterou budu moci mít rád (teď nemyslím žádný sex atd.). Taky jsem jako ty nikam nechodil a pořád čekal, kdy ta pravá přijde. A víš, co mi tenkrát řekl kamarád? "Jak chceš někoho najít, když nikam nejdeš? To jako myslíš, že tu pravou potkáš na zastávce nebo v obchodě? Možná tak ve filmu." Měl pravdu. Nakonec jsem našel skvělou holku, krásnou, se kterou jsme si opravdu rozuměli. A víš kde? V tanečních. Takže určitě doporučuji tančit Problém u té mé "jediné" byl v tom, že už byla zadaná. Její přítel mě chtěl vždy zabít pohledem, když ji viděl v mé přítomnosti. Ale já jsem se do ní zamiloval - a hodně. Skoro na 3 roky. A jak to dopadlo? Když jsem měl maturitní ples, kamarád mě "donutil" zajít pro jednu dívčinu - sestru jeho holky. No a s touto dívčinou už jsem letos 7. rokem a budeme se brát. A teď perlička na závěr - až po letech jsem zjistil, že holčina z tanečních je pořád se stejným klukem, který je (což jsem se také dozvěděl až časem) bratrancem mé současné přítelkyně. Dokonce jsme jim byli loni i na svatbě. Není ten život plný paradoxů? Takže si nic nedělej z toho, že bys byl nějak jiný - to já byl odjakživa také. A neboj, ta pravá se časem určitě najde - jenom ne doma na židli