Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, potřebovala bych poradit...jde o to, že už asi od sedmé třídy jsem začala řešit váhu a od osmé třídy do devítky jsem měla jeden rok záchvatovité přejídání, které se střídala s bulimií. Poté, co mi tohle ošklivé období skončilo, jsem se zařekla, že přestanu držet diety, vždyť postava není všechno...ovšem po půl roce jsem to začala řešit znovu a teď se už půl roku snažím zhubnout. Ničí se mi tím život, tak nehorázně by se zlepšil, kdybych dokázala zhubnout. Tak obrovskou motivaci mám...ale vždycky zklamu...nevím, co dělat, nedokážu zhubnout, ale dokud nezhubnu, tak nebudu šťastná. Postava pro mě znamená hodně...prosím poraďte, co dělat...
Postava a tloušťka záleží z 90% na tom, co jíš a piješ. Znám třeba jednu velmi tlustou holku, která si stěžuje, že nemůže shodit a přitom, podle jejích slov, skoro nejí. Jenomže ve skutečnosti se doslova cpe těmi nejhoršími odpady. Třeba na svačinu si dá 3 ohromné klobásy. Něco takového by normálního člověka složilo. Lije do sebe litry kafe, samý cukr, prostě hrůza. Má snad přes 150 kilo, do schodů leze na etapy.
Chce to prostě jíst často a střídmě, nepřejídat se. Nezaplácávat žaludek cukrem - je to jednoduché, ale k ničemu. Mít jako základ stravy obiloviny, nepřehánět to s lilkovitými rostlinami, hlavně paprikami, rajčaty, kořeněnými jídly - blokují ledviny. Když oběd, tak něco normálního v restauraci s rýží, nebo třeba knedlíkem, zelí. Hlavně ne pořád něco smaženého nebo fast food. Jíst jenom saláty je ale taky blbost, organizmus potom hladoví. Občas se projet na kole taky pomůže. Běh při velké nadváze a možná oslabených kloubech nelze doporučit.
Představte si tuto situaci: Jste krásná, štíhlá a žádoucí jako nějaká modelka. Ale máte rakovinu a zbývá vám tak půl rok života. ANEBO Jste taková normální holka z lidu, trošku baculatější, ale zdravá. Co si vyberete? Na diety se vykašlete. Pokud se z vás stane anorektička, tak je to cesta do pekel. A to doslova. Anorektičky umírají velice brzy. Váš problém není ve vaší postavě, váš problém je ve vaší hlavě. Proč jste se sebou nespokojená. A proč si myslíte, že až byste měla dokonalou postavu, že vás to učiní šťastnou? Pak byste si našla zase jiný problém.
A můžeš nám napsat co děláš proto, abys zhubla?
Vidím to tak, že musíš mít těmi všemi obdobími střídání hojnosti jídla a hladu, pěkně popletené tělo a zpomalený metabolizmus. Tělo se bojí, že nedostane najíst a tak všechno, co sníš, ukládá na horší časy - až ho budeš chtít zase trápit hladem.
Píše se o tom všude, musíš jíst pravidelně, pětkrát denně v normálních dávkách normální jídla - ne moc slané, tučné nebo sladké a dostatečně pít. Místo sušenky ovoce a zeleninu kolik sníš. Nejíst není řešení. A chce to přidat pohyb. Bez pohybu to prostě nejde. Chce to vypěstovat si svaly, díky kterým potom člověk lépe spaluje, protože potřebují být z něčeho vyživované.
Já chci jíst všechno, neumím a nechci držet diety, takže vím, že se musím hýbat.
Pokud tě baví plavat, běž si zaplavat. Vezmi kamarádky a běžte si zacvičit. Baví tě tancovat? Najdi si nějaký kroužek a věnuj se tomu. Lyže, běžky, procházky po horách. Na jaře kolo, brusle atd.
Při cvičení se vyplavují endorfiny - říká se jim hormony štěstí. Uvidíš, že až si najdeš nějaký sport, který tě bude bavit, budeš veselejší, zdravá, štíhlejší a mít mnohem více energie.
Hodně štěstí
Asi budeš ještě žít s rodiči. Jakou postavu má Tvá maminka a tatínek? Jaká jídla maminka vaří? Já sleduji pořad prostřeno, s devadesáti procent jsou tam obézní, nebo přinejmenším hodně vypasení lidé. Mladým děvčatům "přetéká" sádlo dolem dokola. Ale podívejete se co běžně jedí a co jim chutná a máte v tom jasno. Takže když bude Vaše maminka vařit podobná "normální" jídla jako vidím den co den v té televizi, Tak pokud tato samá jídla budete konzumomat i po dvou hodinových intrervalech a po trochách, to znamená, že si místo plného talíře naložíte čtvrt, jak mnozí radí, tak nejenom že nezhubnete, ale ztloustnete, protože stejně nesníte jen dvě lžíce něčeho, ale přidáte si. Pokud by se tedy měl dodržovat dvou-tří hodinový styl stravování, tak by měla být jídla pečlivě vybíraná. Ne třeba sníst jednou za dvě hodiny tatranku, nebo koblihu, nebo párek v rohlíku a tak dál, večer se navečet jako obvykle a myslet si, že zhubnete. To je vyloučeno. Také mám kamarádky tlusté, hodně vypasené a ty mi vztekle tvrdí, že nic nejedí, že já se mám jelikož prý netloustnu proto, že mé tělo rychle všechno "spaluje". Není to pravda ! Moje tělo nic nespaluje nadpřirozenou rychlostí, jednoduše já nejím to, co jedí ony. Ke kávě si nedám zákusek, nesním mezi jídly vdolek, nebo housku se šunkou, prostě jím třikrát denně. Ráno, v poledne a večer. Už jsem to psala několikrát a vdycky mi tento názor byl vytýkán. Jenomže ti, co mi tohle vytýkali, měli zkušenosti s vlastní nadváhou a prodělali několik všelijakých zázračných způsobů na zhubnutí, v nichž někteří možná i uspěli, to nechci popírat, ale já si myslím, že nejlepší by bylo, kdyby k tomu tloustnutí vůbec nedošlo, pak by nebylo třeba něco řešit. A o jídle to je, ne že ne. Pokud chcete opravdu zhubnout, tak se musíte naučit disciplině v jídle. Bez ní to nepůjde nikdy. Musíte absolutně vysadit všechno, co chroustáte mezi pravidelnými jídly a nemyslet si, že jedna tatranka, nebo sladká limonáda Vás "nezabije", specielně ne proto, že když tohle sníte, nebo vypijete, nemáte pocit plnosti. Ale cukry do sebe tímto způsobem naládujete. Po jedné tatrance byste musela jít minimálně na půl hodiny běhat, abyste to ze sebe dostala. neberte si tohle zase až tak osobně, já nevím, jestli jíte tatranky, ale nějaký příklad dát musím. Vy budete určitě velice dobře vědět, co tím mám na mysli.
Většina obtloustlých lidí tvrdí, že jim to vůbec nevadí, že chlapi mají rádi plnoštíhlé ženy a vůbec, najdou si spousty důvodů k obhájení své nadváhy. Ale když se jedné z nich konečně podaří zhubnout, začne mluvit úúúplně jinak a je na ní vidět, jak je šťastná, že nevláčí přebytečná kila. Aby nedošlo k omylu, nikdy jsem netvrdila, že žena je krásná, když je vyzáblá! Má mít všechno co patří k tomu, aby byla v tělesné a duševní rovnováze a spokojena se svým tělem. Nemluvím o anorektičkách, to je zase jiná hrůzná záležitost.
Ale asi to budete mít doma těžké, pokud jste odkázána na jídlo, na které je Vaše rodina zvyklá. Pokud tomu tak není, a Vaše maminka je štíhlá, vaří zeleninová a i jinak vyvážená jídla, bude to jenom ve Vás a v tom, co jíte vy mimo svůj domov. Tak to musíte odbourat. Přeji fakt hodně úspěchů, nekazte si život něčím, co můžete změnit.
Hele ono je to tost individualní s tím hubnutím a každý člověk hubne jinak ..tak to prostě je...
já ti sem nemužu psát jak to máš udělat aby jsi zhubla protože vubec neznám tvuj životní styl a tvoje návyky..
a díky tomu to ani sám nevím ale když mi napišeš třeba na e-mail deren777@centrum.cz
a napišeš mi konkrétně co za den jíš a co děláš a podobné věci které potřebuji vědět tak se s tím už něco dělat dá..
A mám pár tipu které by mohly určitě zabrat...ale já vubec nevím nic o tom jak žiješ a jak jíš tak to momentálně ani nevím jak by jsi mohla zhubnout ono je to bez toho poměrně těžké,...
Všichni vycházíme z toho, že slečna má nadváhu. Co když je podvyživená, ale vidí se a cítí se obézní. Proč ženy s poruchami příjmu potravy jsou kost a kůže, s rozleptanou sklovinou na zubech, bez menzesu, se zbytky vlasů a stále mají pocit, že jsou tlusté. Jsou bez koníčků, bez jakékoliv smysluplné činnosti, bez přátel, s nešťastnou rodinou za zády. Jak víme, že slečna k těmhle dívkám nepatří? Odkud máte pocit, že je "při těle"?
Suzy, nejspíše máte pravdu a já zase vidím duchy. Jen mi vysvětlete, proč tazatelka nenapsala nic k našim radám, dotazům? Žádné vysvětlení, žádné ohrazení, žádná reakce. Nehledá způsob, hledá zkratku. Nezajímá ji nic, jen chce zhubnout. Teď, hned! Za ty roky, kdy se takhle trápí, si už určitě přečetla něco o zdravém životním stylu, o zdravém jídle, o způsobech zdravého hubnutí, pohybu, sportu, činnostech, které mladého člověka rozvíjejí. V mediích je těchto rad tuny. Ať už na papíře nebo na obrazovce, monitoru. Myšlenka na zhubnutí ji nepronásleduje jen poslední týden. Podle všeho to není žádný "jednoduchý" tvoreček, ale inteligentní mladá žena.Zamrazilo mě z ní, protože jsem několik takových dívek, žen, viděla. Vůbec si nedovedu představit, co bych dělala, kdyby to byla moje dcera nebo vnučka.
Babko, já soudím z toho, co píše. Píše o záchvatovém přejídání a bulimii. Což je vlastně jedno a totéž, jen s tím rozdílem, že když trpí bulimií, tak se přejí, prostě sní na co přijde a pak se jde vyzvracet. Anorexie je jiná nemoc. Tam prostě nejí skoro nic, jen se udržuje při životě. Tahle slečna tím podle mne a toho co píše, netrpí. Takže proto jí věřím a myslím si, že ji to dost trápí. Anorektičky se tímto způsobem nesvěřují. Mám kamarádku, která má dceru. Kamarádka je hodně při těle a neustále střídá všelijaké diety a zázračné metody na hubnutí a neustále o tom mluví. Její dvanáctiletá dcera v tom žije a jelikož tam jsou i problémy jiného rázu, jako že tatínek má jiné ženské, protože jeho žena se mu zdá tlustá a nemá na nic huť, tak ta dívenka to neustále poslouchala, až jí z toho všeho hráblo a dostala strach, že se bude podobat své matce a bude mít ty samé problémy. Přestala jíst. Jelikož ti dva měli své problémy, ani si toho nevšimli a najednou měli před sebou kostlivce. To se pak letělo k doktorovi a nastalo peklo. Holka byla v zuboženém stavu a nechtěla sníst ani polévku, ve které byla zelenina. Bylo to děsné a trvalo to jeden rok, než se z toho dostala. A právě tato dívka neustále tvrdila, že nemůže jíst proto, že před chvílí snědla rohlík a že nemá hlad. Ono to bylo daleko složitější, to bych tady nevypsala, ale tito lidé fakt nejedí a lžou, že jedli, aby měli pokoj od ostatních. Nesvěřují se, mají strach, že je někdo bude do jídla nutit. Tato tazatelka se vyjadřuje jinak, ne jako podviživená anorektička. Ta má podle mne fakt problém, jak ta kila shodit. Ale je to jenom můj názor z toho, co jsem od ní četla a nevím, proč by si vymýšlela.
doplněno 01.02.14 23:10:Taky nevím proč vůbec nereaguje. Ale jak víš, tak tohle dělá spousta lidí. Já už si toho nevšímám. Kdysi jsem na to upozorňovala, ale málem jsem to odnesla já. Asi tomu nejde zabránit. Každý jsme nějaký. Někdo považuje za slušnost odpovědět, nebo nějak reagovat, aby ocenil zájem a vynaložený čas ostatních, jiný to v sobě nemá. Je to fakt o člověku a lidi nepředěláš. Já už si zvykám.
doplněno 01.02.14 23:12:A nakonec si myslím, že někde jednou reagovala. Snad na někoho, kdo jí poslal svůj email. Asi jí to stačilo.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.