Nejste přihlášen/a.
Když jedu na Moravu nebo Hanou, tahá mě za uši jak tam lidé mluví. Chápu, že se tam narodili, takže je pro ně přirozené takhle mluvit a nelze jim to vyčítat, proto bych rád zdůraznil, že mým cílem rozhodně není je tímto urazit. Vcelku by mě ale zajímalo, jestli je těch, kterým je to protivné, víc.
Já mám trošku jinou zkušenost, mne naopak baví poslouchat různé dialekty, pozorovat rozdíly mezi nimi. Trošku mi vadí jen brněnský hantec, protože mám problém porozumět
@lidus: hantec je velmi zajímavý "jazyk" docela rád bych měl čas se zabývat jeho studiem. Samozřejmě je mi jasné, že to není klasický moravský či brněnský dialekt...
Jsem z Hané a s oblibou tak mluvím - doma i v práci (a baví mě, jak to některé tahá za uši :P ).
btw mě zase velmi tahá za uši, když se tak snaží mluvit někdo, kdo to neumí (třeba Pražáci ). Například v poslední době reklama na polívky (kulajdu nebo co). To je docela děs.
To Jethro-.Zdravím na Hané!
když dojedu domů,na Hanou do PV-tak čecháček přijel, a zde v čechách (JČ) zase všichni poznají že jsem moravák!ale už přes 30 let nejsem doma,vlastně již 33!
Kolego, Vy jste taky z PV? Můj syn byl 3 roky v Praze a doma jsme se vždycky smáli, když přijel a už byl chycený pražštinou...
doplněno 28.01.14 20:06:Moc ráda vzpomínám na studentský život v Ostravě na VŠ koleji, kde jsme se sešli ze všech koutů republiky a kochali se malebností našich nářečí... a doma mi tvrdili, že už je v mé řeči slyšet ostravština. Jeden kolega z Tachova bydlel s někým ze Strážnice a chodil s děvčetem z Otrokovic. Vyprávěl nám, že úplně vyrazil dech komusi ve vlaku, když na dotaz, odkud je, rozvážně pravil zpěvavým nářečím: "Tož já su z Mariáánskýých lááázníííí".
Z Hané mám přítele, takže rozhodně mě nic netahá, naopak jsem začala používat některé obraty, kterým jsem se dřív smála. Hanáci jsou pohodoví a bodří, narozdíl třeba od pražáků, kteří mě vytáčejí zpíváním a cpaním "helé" a "týjo" za každé slovo. Nechci nyní urazit žádného Pražana, ale pokud se s některým setkám, z 99% něj čiší nadřazenost a všeználkovství.
Mám Ale necháme to jen u toho mluvení
.
Mám i zážitek z Trutnova, kde měli strašnou prču z toho, že děcka už "spíjou, jíjou" a podobně
No samozřejmě, ale můžu ti říct, že když jsem dělala průvodkyni (a protože jsme byli průkopníci takového toho vtipného výkladu s nespisovnými výrazy), tak mi všichni bez potíží rozuměli
.
Ladine, a jak teda zonce říkali v Krkonoších?
Fíjo... to jsou mantáci
Martino, asi máš na Pražáky smůlu. Ale zůstaneme u toho rozdílného mluvení a nebudeme sem tahat jiné rozdíly, že?
Jo, a víjou, místo vědí
Martino, se divíš? Do Třebíče daleko...
Tak vzhledem k tomu, že při své profesi jezdím za zákazníky po celé republice a okolí, tak mě jazykové varianty češtiny nějak nevadí, jsem rodilý Moravák - potažmo Hanák (KM) ale hanáčtina třeba od Uničova a pod, to je dost jiný jazyk. Spíše mě přijde mírně podivné západočeské nářečí a jejich ,, tuten´´ a používání středního rodu pro cokoliv.
Ovšem pravé hardcore je slovenská východňárština - to je mazec !
Mně to připadá naopak zajímavé a poučné. Spíš je mi protivné, že v Německu se mluví německy, v Maďarsku maďarsky a pod. Ale co nejvíc, že se u nás pořád víc a víc používají anglické výrazy.
Mně zase vadí "pražština". Třeba zbytečné prodlužování slov, dlouhá slabika na konci každé věty, všechny -i,y- tvrdé, a to i písemném projevu atd... Ovšem většina "moraváků" dokáže mluvit i spisovně (až na několik starých seniorů), čehož jsem si u sposty pražáků nevšiml. Podle mně je to hloupá a konfliktní otázka.
To, že moravská nářečí mají ke spisovné češtině blíže než pražský dialekt není žádná novinka.
Ale každý soudný člověk mluví jinak s kamarády, jinak se zákazníky, jinak si píše v soukromém dialogu (ICQ, SKYPE, SMS) a jinak vystupuje třeba zde, na poradně (nebo by to tak alespoň podle mého názoru mělo být)...
A na otázce nic konfliktního nevidím, pokud se budeme bavit pouze o té mluvě!
Když mluvím s neznámým člověkem, snažím se odhadnout, z které nářeční oblasti pochází. Hovořil jsem s jednou slečnou, která mluvila zcela neutrálně, takže jsem nic nepoznal. Pak ale začala mluvit do telefonu: ahoj tato, tak já přejedu v soboto, slešiš mě? A už jsem byl doma. Haná.
Záleží, ze které části Hané byla... u přítele se mluví úplně jinak (třeba "slešiš" u nich neuslyšíte), než o 30km dál, kde už začíná ta pravá tvrdá hanáčtina, které občas není rozumět
Ovšem když jsem poprvé slyšela "pes lice po zahradě", "ty seš šťóplá" a "přijedeš ve prázdniny", tak jsem šla do kolen.
Je milé slyšet autentický živý jazyk. Spisovná čeština není jazykem nikoho. Je to jazyk umělý a nikdy a nikde ho nikdo běžně nepoužíval.
Kolegové Hanáci a Moraváci, já prostě nechápu, co my na západě Čech máme podle Vás za nářečí. Copa snad nemluvíme úplně normálně? Kerejm slovům konkrétně nerozumíte? :D Depa, voproti tomu Vašemu zpívání je tuta naše plzeňština ještě spisovná :D Já si snad vemu trhačku a budu si tuty krajový zvláštnosti zapisovat. Každopádně mám hlad, tak si du dát vošouchy
já si myslím že to je hezké a pro uši to zní líbezně. Každá země má svá nářečí a pozměněné výrazy. Vemte si němčinu, tady u nás na severu , se s němci z pohraničí domluvíme a naši přátelé z Bavorska mluví upně jinak a mám co dělat abych jim rozuměla. a jiné části ,kde se zase dává důraz na koncovky. u nás pracuje francouz a ten mi říkal že třeba v Paříži se mluví jinak než v jiné části francie.Lidé v tom nářečí vyrůstají a tak se do budoucnosti stavá že to v mluvě používají.
Nevadí mi žádné nářečí ani přízvuk, co mi vadí hodně je pokud někdo koho znám mnoho let jak mluví, tak během chvilky začne nějaké takové prvky rychle přebírat, ohledně cizího jazyka - to už je vrchol
Každej mluví nějak, že?
A poudám vám, včera jel Pepa Ávijej k Frantoj pro bandory. Z několika jsme uďáli sejkory a bezvadně jsme si pošmákli.
A nebo: V Mérklově péršelo na smérkový pérkýnko.
Přiznám, že tyto debaty nad nářečími a jazykovými dialekty mne baví. Kromě jinýho i proto, že sám pocházím z kraje (podkrkonoší - náchodsko), kde se sice mluví pro ostatní celkem srozumitelně, ale občas ve tvarech, které češtináře musí doslova "tahat za uši" (př. místo půjdu za klukama se říká půjdu za klucima), občas se ještě používají výrazy převzaté z němčiny (do sudet jsme to měli cca 5km), ale ještě navíc řádně místně zkomolené - místo pila ocaska je to "fušvanc - z německého fuchswanz = liščí ocas, místo zednického hladítka je to "fraták" atp. Protože máme co by kamenem dohodil a zbytek doběhl Polsko, tak mezi seniory je obča slyšet i něco převzatého z polštiny - př. "šukat" polsky hledat , u nás se používalo např. babička šukala po cimře - babička chodila po místnosti,...
Pro mne byla taková slušná jazykovo-nářeční škola vojna. Sloužil jsem na Hané v Litovli, takže hanáčtina. Náš ročník byl z východních čech. Na výpomoc mezi ročníky přišli "záložáci" což byli chlapi z ostravska a opavska. Naši bažanti byli část z plzeňska a část ze severních čech - mostecko. A aby to nebylo tak jednoduché, tak "špagáti" čili absolventi vojenských kateder vysokých škol byli jeden z jižní moravy, jeden z brna a jeden byl z Michalovců, takže "východňár". Takže tam jsem se naučil rozumět ledasčemu.
Litovelské hanáčtině v moderní (80.léta) podobě jsem rozuměl, ale když jsem z hecu přesvědčil místní známé, že chci slyšet originál starou litoveskou hanáčtinu, vzali mne na výlet za jedním už tehdy starým pánem a tomu už jsem nerozuměl ani slovo.
Prababička z Moravských Budějovic zas kdysi používala často slovo "nyčko" a já si to jako kluk musel nechat přeložit.
Čeština je prostě rozmanitý jazyk.
Jo, přesně. Nebo taky chleba se sejrem, salátovou okurku (hronovsko, na novoměstsku už to byl ale salátový okurek atd.). Z litovelské hanáčtiny jsem si zase vzpomněl na to, že "podej brambory" se tam řeklo "podej jabka" (snad sem to nezvojtil, přece jen už je to 30let, co tam nejsem).
Pavlišovák, tzn, že seš buď místní, z hodně blízského okolí a nebo přímo s nějakou úzkou vazbou na tento region, protože "pavlišovský řízek" (vepřový obalený řízek s houskovým knedlíkem) je tak výrazná místní specialita, že zas tolik lidí to nezná.
"Níčko" říkaly i moje babky - Přešticko. Taky tu máme vrhlík, vošouchy, brambury, portmonku a pochopitelně tůto a támto.
Ještě mě napadlo, že jsme chodili do Příchojc, Radkojc, Vřeskojc (Příchovice, Radkovice, Vřeskovice) a pokud je na cačátku "o" tak se zásadně říká "v" Vosek (Osek), vorba (orba), vostrý.
Jak pěkně zní místo strohého "k líci zbraň!" bodré a klidné "déte pošku pred repák ... včil"
Bez legrace. Nejhorší je, když se herci nebo někteří rádoby humoristé snaží mluvit nějakým, jakýmkoliv nářečím. Horor. Nářečí ze severu moravy podané přirozeně lidmi, kteří v něm vyrostli je přirozené a krásné. Různé pokusy o umělou ostravštinu a podobné, jsou děs-běs, který kazí lidovou slovesnost a hlavně pak už televizní divák nerozezná, co je normální nářečí a co je umělá zpotvořenina. Jak milé je třeba přijet do Jilemnice (a jakéhokoliv jiného města nebo kraje) a slyšet typický zvuk slov a občas nějaké typické krajové výrazy.
no to je dotaz jak psí noha. Jestli vás tahá za uši jak lidí mluví ve svém nářečí, pak je problém na vaší straně a ne na jejich.
Nevadí mi jakékoliv nířečí, spíše naopak, mám je ráda a ráda odhaduji či pídím se po významu slov. Hanáčtina je krásná, ale od starousedlíků. Měla jsem kamaráda z Hlučína, viděli jsme se tak 2x do roka, ale tomu nebylo rozumět vůbec nic.
Prajzáci - se cítí Moravané, ale v řeči je velký podíl němčiny + specifické nářečí. Každou větu mi kamarád musel překládat, dalo by se na to zvyknout, ale když jsme se viděli tak málo, tak člověk do roka zapomene. Jinak Prajzáci jsou velice skromní, dříči s velkým srdcem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.